Jordán, František

Výzkum návštěvnosti Muzea Vyškovska v roce 1967

1968, 32 s.

Autor zpracoval výzkum struktury návštěvníků muzejních expozic a výstav, který provedlo Muzeum Vyškovska v roce 1967. Výzkum probíhal dvěma směry. Jednak po celý rok pomocí tří návštěvních knih, jednak po dobu šesti měsíců pomocí dotazníků ve formě sčítacích karet. Po vyhodnocení údajů bylo zjištěno, že návštěvníci muzea jsou hlavně lidé mladí, přicházejí většinou s hromadnými výpravami a jsou převážně z Vyškova a jeho okolí. Výzkumem byl také ověřen zájem návštěvníků o jednotlivé expozice. Výsledky tohoto výzkumu pomohou pracovníkům muzea při přípravě nových muzejních expozic.

 

Konečná, Eva

Návrh nového programu Technického muzea v Brně z hlediska vývoje technických muzeí v Československu

1968, 30 s.

Práce je koncipována do dvou částí: v první podává autorka přehled vývoje typu technických muzeí a provádí jejich srovnání; v druhé se pak věnuje zpracování nového programu Technického muzea v Brně, v němž se snaží vymezit jeho celkovou orientaci a formy činnosti.

 

Kovářů, Věra

Muzea lidového stavitelství v přírodě

1968, 56 s., příl. Zp 111

Předmětem autorčiny pozornosti jsou způsoby péče o doklady lidového stavitelství a jeho kulturně výchovného využití, a to především formou národopisných muzeí v přírodě. Sleduje historický vývoj některých evropských i československých muzeí tohoto typu, snaží se postihnout jejich problematiku a na tomto základě pak formuluje i vlastní názor týkající se koncepcí, organizace i perspektiv těchto zařízení.

 

Kuličenková, Sylva

Problematika expozic naší fauny v muzeích

1968, 32 s. Zp 119

Autorka vychází z vlastní praxe, zejména pak z poznatků, které získala při prohlídce jak našich, tak i zahraničních zoologických expozic různého charakteru. Informuje o nich a v této souvislosti se zabývá rozdíly mezi formami muzejní prezentace, zvláště pak mezi expozicí a výstavou. V závěru se pak snaží o zobecnění některých poznatků pro praktický přístup k budování prezentačních forem tohoto speciálního zoologického zařízení.

 

Procházka, Jaromír

Muzejní dokumentace současnosti

1968, 33 s. Zp 185

K aktuální tématice muzejní dokumentace současnosti přistupuje autor na základě kritického rozboru publikovaných prací. V práci se pak zaměřuje na zdůvodňování vlastního i šířeji společenského významu této dokumentace, rozebírá pojem dokumentární hodnoty, snaží se vymezit hranici současnosti i minulosti, vymezuje pojem tzv. dokumentačních řad a mimo pozornost nenechává ani uplatnění pomocných disciplín. Práci pak uzavírá vymezením požadavků na organizaci této práce, ve které vidí důležitý faktor dokumentace současnosti.

 

Schneider, Evžen

O charakteru a poslání regionální výzkumné práce muzeí

1968, 45 s. Zp 196

Práce se dotýká zásadních otázek orientace regionálních muzeí. Snaží se postihnout specifičnost muzejní práce a v tomto kontextu jak úlohu jednotlivých vědních oborů, tak vlastního poslání regionálních muzeí. Otázka regionálního momentu pak také tvoří vlastní jádro práce, a to zejména se zřetelem k výzkumné činnosti tohoto typu muzeí. V závěru pak autor zvažuje uplatnění těchto teoretických poznatků v praxi.

 

Svoboda, Stanislav

Dokumentace zoologického materiálu v muzeích

1968, 48 s. Zp 210                      

Ke kritickému rozboru úrovně dokumentace zoologických materiálů přistupuje autor na podkladě dlouholeté praxe v muzeu. Podává podrobný a srovnávací popis dokumentačních metod v dosavadním vývoji a připojuje k němu kritické poznámky. V závěru pak přichází s návrhem jednotného systému dokumentace zoologických materiálů s přihlédnutím jak k vědeckým, tak kulturně výchovným požadavkům.

 

Trňáčková, Zora

Evidence archeologických nálezů

1968, 37 s. Zp 236

V úvodní stati autorka objasňuje pojem prehistorie a archeologie a archeologický pramen. Dále hodnotí současný stav evidence archeologických nálezů a zabývá se heuristickou prací v archeologii. Závěrem analyzuje způsob evidence sbírek, jeho klady i nedostatky a dochází k názoru, že je třeba upravit způsob evidence archeologických sbírek v muzeích.

 

Vaněk, Jiří

Dokumentace moderních dějin v regionálním muzeu

1968, 47 s. Zp  238

Z rozboru současné muzeologické literatury, domácí i zahraniční vyvozuje autor problematiku muzejní dokumentace současnosti. Analyzuje základní rysy, a to především z hlediska programu regionálních muzeí a obrací pozornost ke specifickým otázkám. Ve shodě s vymezeným teoretickým přístupem pak předkládá návrh programu komplexní dokumentace oddělení nejnovějších dějin v Oblastním muzeu ve Zlíně.

 

Vašíček, Zdeněk

K poměru muzeologie a metodologie deskriptivních věd

1968, 45 s. Zp 241

Cílem této původní práce je poukázat na možnost uplatnění nových metodologických přístupů v muzeologii. Autor podává přehled metodik deskripce a klasifikace, objasňuje logiku deskripce na příkladech a věnuje zvláštní pozornost deskripčně klasifikační problematice v oblasti dokumentaristiky, archivistiky a muzeologie. Závěr pak přináší vymezení teoretických zobecnění, ale i návrh potřebných organizačních opatření v tomto směru.

 

Rok 1969

 

Badík, Milan

Tvorba dokumentačního fondu geologicko-mineralogického profilu Spiša
závěrečná práce. Brno 1969. 126 s.

Práce hodnotí dosavadní stav dokumentace geologických věd v oblasti Spiše. Všímá si jednotlivých kolekcí a posuzuje úroveň jejich evidence V relaci s tím se pak autor zaměřuje na posuzování stavu muzejní sítě v této oblasti. V závěru pak předkládá vlastní návrh na uspořádání muzejní sítě.

 

Boženek, Karel       

Hudebně historiografická práce v muzeu
závěrečná práce. Brno 1969. 141 s.

Vlastním předmětem autorovy pozornosti je zdůvodnění a vymezení zaměření specializovaného vědního oboru - hudební muzeologie. Svůj přístup konfrontuje s hledisky hudební historiografie a v tomto kontextu se pokouší o stanovení předmětu, metod a cílů tohoto nového oboru, a to zároveň v jeho relaci k obecné muzeologii. Tuto teoretickou koncepci pak autor promítá na činnost hudebního oddělení Slezského muzea v Opavě, a proto připojuje k práci výběrovou bibliografii týkající se slezské hudební historiografie se zřetelem k využití pro hudební muzeologický výzkum.

 

Hanzlíček, Zdeněk  

Farmaceutické muzejnictví
závěrečná práce. Brno 1969. 155 s.

Autorova práce je vůbec prvním pokusem o postižení celkového vývoje farmaceutického muzejnictví. Současně přináší cenné informace o stavu tohoto úseku v Československu a v Evropě. V druhé části pak autor předkládá návrh na řešení domácí situace, a to formou farmaceutického muzea jako speciální instituce.

 

Horváth, Peter          

K problematike dynamiky regiónu a regionálneho múzea
závěrečná práce. Brno 1969. 60 s.

Aktuálnost regionálního profilu muzeí vede autora ke snaze podat zasvěcený rozbor jak základního pojmu region, tak i pojmu regionálního muzea. Na tomto základě si pak vytváří předpoklady k řešení otázek zaměření a poslání nejen regionálních muzeí, ale i regionálního momentu vůbec.

 

Řepa, Pavel  

Příspěvek k hodnocení a stavu přírodovědných sbírek muzeí Západočeského kraje
závěrečná práce. Brno 1969. 66 s.

Práce je pokusem o zhodnocení stavu přírodovědných sbírek v muzeích Západočeského kraje. Autor uskutečnil analýzu z hlediska jejich výpovědních schopností a dostupnosti fondů. Výsledky analýzy byly negativní po všech stránkách. Základní příčinu vidí autor v nejasné teoretické koncepci a jejím organizačním i technickém zajištění. V závěru proto předkládá návrh na zlepšení stavu přírodovědné dokumentace v Západočeském kraji, a to nejen důsledným uplatňováním teoretických principů, ale i vytvořením potřebných předpokladů k této činnosti.

 

Rok 1970

 

Genserková, Zdena

Muzejní disciplina v systému historické dokumentace.

1970, 30s. Zp 54

Práce je pokusem o řešení problematiky muzejní dokumentace z pozic historické vědy. Na základě rozborů a konfrontací dosavadních výsledků se pokouší o vymezení místa a působnosti muzejní dokumentace v systému historických dokumentačních aktivit.

 

Klein, Bohuš                 

Genéza a muzeálna činnost trenčianského múzea v Trenčíne (1877 - 1945)
závěrečná práce. Brno 1970. 66 s.

Autor interpretuje z historického hlediska minulou i současnou úroveň práce trenčínského muzea a to od prvních pokusů v roce 1877 až do roku 1945. Toto časové období rozděluje na tři základní etapy, a to léta 1877 - 1912, 1912 - 1918, 1918 - 1945. Postihuje v nich přechod od jednostranné přírodovědné orientace ke koncepci všeobecně kulturní se zvýšeným podílem společenských věd, až po vlastivědné pojetí.

 

Křepelková, Jitka

Archeologické sbírky muzeí středočeského kraje, jejich stav a návrh řešení nové organizace

1970, 42 s. Zp 117

Po úvodní části, ve které podává autorka stručný historický přehled o postupném zakládání jednotlivých muzeí ve Středočeském kraji, se zaměřuje na charakteristiku archeologických sbírek v těchto zařízeních. Analyzuje a hodnotí tyto kolekce a vyvozuje z toho závěry dotýkající se nejen stavu jednotlivých sbírek, ale i jejich nového uspořádání.

 

Rezník, Jaroslav             

Matica slovenská a jej cesta k budování múzea
závěrečná práce. Brno 1970, 74 s. + 11 přílohy.

V první části své práce se autor zabývá Maticí slovenskou jako první organizátorkou sběratelských snah a zakladatelkou slovenského muzejnictví. V dalších částech rozebírá sběratelské úsilí Národního domu v Martině a Muzeální slovenské společnosti, které po zrušení Matice Slovenské, úspěšně navázaly na její činnost. Dále si pak všímá obnovení Matice slovenské a jejího vztahu k Muzeální slovenské společnosti. Pak sleduje vytvoření literárního muzea a jeho zařazení do struktury sbírkotvorných pracovišť Matice slovenské až ke koncepci Památníku slovenské literatury jako ústředního literárního muzea na Slovensku.

 

Trpák, Pavel

Příspěvek k problematice zoologické muzeálie.

(1970), 45s. Zp 237

Autor v práci řeší problematiku zoologického sbírkového předmětu tj. dermoplastického preparátu v muzeu. Výzkum provádí na myši domácí.

 

Zárybnický, Miloš     

K vymezení sbírkotvorné činnosti specializovaného muzea.
(Se zřetelem na Muzeum těžby a zpracování zlata v Jílovém u Prahy)
závěrečná práce. Brno 1970. 43 s.

Autor analyzuje problematiku sběru materiálu ve specializovaných muzeích. Vychází z rozboru stávajícího fondu Muzea těžby a zpracování zlata v Jílovém u Prahy a zaměřuje se na vypracování systému muzejního fondu z různých aspektů. Práce je prvním pokusem o zpracování tezaurů k této problematice.

 

Rok 1971

Koukal, Vítězslav

Zhodnocení biologických expozic a návrh libreta pro expozici. Dřeviny v současné sadovnické tvorbě
závěrečná práce. Brno 1971. 50 s. + přílohy.

V první části práce se autor pokusil zhodnotit biologické expozice muzeí u nás i v zahraničí. Zabývá se však i tvorbou biologických sbírek a dokumentací sadovnické dendrologie. V druhé části zpracoval návrh libreta pro expozici "Dřeviny v současné sadovnické tvorbě", a to na podkladě teoretických postulátů, ke kterým zde dospěl.

 

Ondráčková, Svatava  

Problém tvorby botanických sbírek v regionálních muzeích
závěrečná práce. Brno 1971. 38 s.

Autorka podává obecnou charakteristiku botanických sbírek a charakterizuje náplň botanických pracovišť v regionálních muzeích. Nastiňuje perspektivy těchto pracovišť, a to s ohledem na tvorbu sbírkových fondů. V závěru se zabývá možnostmi dokumentace rostlinného krytu ve vztahu k prostředí z hlediska programového zaměření regionálních muzeí.

 

Tomášek, Václav 

Shromažďování uměleckých děl v 17. století a sběratelská činnost Karla z Lichtensteina
závěrečná práce. Brno 1971. 95 s.

Výchozím momentem práce je charakteristika sběratelství a obchodu uměleckými díly v 17. století v západní Evropě a velkých sběratelů uměleckých děl tohoto období. Na základě analýzy tehdejší politicko-hospodářské situace ve střední Evropě se snaží o objasnění příčin sběratelství a jejího ideového zaměření. V návaznosti na to se autor zabývá sběratelskou činností arcibiskupa Karla z Lichtensteina a jeho kolekcí v arcibiskupské rezidenci olomoucké a kroměřížské a hodnotí ji z hlediska tohoto historického kontextu.

 

Zikmunda, Vlastimil                  

Podíl muzejního spolku na formování Východočeského muzea v Pardubicích
závěrečná práce. Brno 1971. 151 s. + přílohy.

Práce je příspěvkem k formování základů dnešního Východočeského muzea v Pardubicích. Úvodem věnuje autor pozornost situaci na českém venkově v druhé polovině 19. stol. a podnětům, které ovlivnily zakládání jednotlivých muzeí. Dále se zaměřuje na události spojené se vznikem pardubického muzea v součinnosti s muzejním spolkem. Všímá si jednotlivých stránek muzejní činnosti, tj. tvorby sbírek, styku s návštěvníky, péče o stavební památky a zajišťování muzejní budovy.

 

Rok 1972

 

Bišová, Marie                     

Význam Jaroslava Helferta pro naše muzejnictví
závěrečná práce. Brno 1972. 101 s.

Monografická práce pojednává o jednom z čelných představitelů našeho muzejnictví. Autorka podává stručný Helfertův životopis, ukazuje jeho podíl na rozvoji a práci brněnských muzeí, na činnosti ve Svazu československých muzeí i jeho účast na nové orientaci po druhé světové válce včetně jeho působení v Národní kulturní komisi. Závěrem se zabývá jeho lektorskou činností na brněnské univerzitě. V práci jsou shrnuta Helfertova stanoviska k různým problémům našeho muzejnictví, která dokumentují formování koncepce českého muzejnictví v první polovině 20. století.

 

Borovička, Jiří  

Muzejní dokumentace živé přírody v oblasti Beskyd
závěrečná práce. Brno 1972. 35 s.

Autorova práce se dotýká aktuálních úkolů muzejní dokumentace živé přírody. Vychází z charakteristiky beskydské oblasti a snaží se postihnout její současný stav. Ve vztahu k těmto poznatkům pak zvažuje formy a metody muzejní dokumentační práce a předkládá návrh komplexní dokumentace živé přírody.

 

Erdös, Mikuláš  

Stav současné maďarské muzeologické produkce
závěrečná práce. Brno 1972. 224 s.

Cílem práce bylo přiblížit - vzhledem k jazykovým obtížím - našim muzejním pracovníkům teoretické názory maďarských muzeologů, které většinou nepronikly k nám. Hlavní pozornost věnuje autor zejména poválečnému období, které má také prokazatelně nejširší produkci. Současně s tím však autor podává přehledný vývoj maďarských muzeí, charakterizuje jejich síť i současný stav. V závěru podává i jisté hodnocení maďarské muzeologické produkce.

 

Herčko, Ivan  

Banské múzea v ČSSR a zahraničí, ich náplň a funkcia
závěrečná práce. Brno 1972. 79 s.

Autor se zabývá problematikou specializovaných hornických muzeí u nás i v zahraničí, případně muzeí, ve kterých jsou expozice hornictví. Práce charakterizuje základní funkce hornických muzeí. Detailněji pak rozebírá hornické sbírky v ČSSR. Závěrem je připojen seznam všech autorem zjištěných muzeí s hornickou nebo příbuznou tématikou.

 

Jančo, Šimon   

Komunikačná funkcia Mestského múzea v Bratislave
závěrečná práce. Brno 1972. 178 s.

Práce je pokusem aplikovat některé poznatky teorie komunikace respektive muzejní komunikace na ověřování působení expozic Mestského múzea v Bratislave. Autor zdůvodňuje použité průzkumné metody a vyhodnocuje získané závěry. Z tohoto hlediska pak i hodnotí dosavadní prostředky působení muzea na veřejnost a zvažuje možné formy funkčnějšího uplatnění.

 

Plintovičová, Lota  

Problematika dokumentácie oborov geologických vied v múzeích na Slovensku
závěrečná práce. Brno 1972. 118 s.

Práce je rozdělena do tří částí: Prvá obsahuje rozbor situace zastoupení geologických věd v muzeích. Jako podklad posloužil autorce dotazník, který rozeslala všem slovenským muzeím majícím sbírky neživé přírody. V druhé části věnuje autorka pozornost teoretickému zdůvodnění požadavku dokumentace vývoje neživé přírody v muzeích a hodnotí jak možnosti, tak i úroveň v poměru k požadavkům geologických věd. Třetí část pak obsahuje konkrétní návrhy, jakým způsobem podat vyčerpávající obraz geologických poměrů na Slovensku a jak orientovat výstavbu geologických sbírek z hlediska současných poznatků geologických věd.

 

Považanová, Valéria

K problematike múzeí v Liptove
závěrečná práce. Brno 1972. 52 s. + přílohy.

Studie je především věnována Liptovskému muzeu v Ružomberku. Autorka ji zpracovala v roce, kdy toto muzeum dovršilo 60 let svého trvání. V první části pojednává o vývoji liptovských muzeí, a to od jejich založení až po současnost. Kriticky se staví k názorům prvých tvůrců, a to v souvislosti s celkovou společenskou a národnostní situací v Ružomberku na počátku našeho století. Ve druhé části pojednává o formování sbírek za působení prvého správce muzea J. Kürtiho sahajícího až do jeho smrti v roce 1939.

 

Smýkal, Milan 

I. F. Svoboda a české muzejnictví v době mezi dvěma světovými válkami
závěrečná práce. Brno 1972.

Práce je pokusem o podání celkového profilu významné osobnosti našeho muzejnictví i vlastivědného snažení. Opírá se o široký pramenný materiál, který je doložen i četnými přílohami a snaží se nejen podat přehled podstatných historických skutečností, ale vymezit i určující stránky profilu této osobnosti, což přináší i celou řadu nových pohledů na vývoj zejména muzejně koncepčního myšlení nejen této sledované osobnosti, ale i jeho doby.

 

Varinský, Vladimír 

Múzejníctvo a pamiatková starostlivosť na Slovensku
závěrečná práce. Brno 1972. 88 s.

Autor vychází z vymezení významu jak muzejnictví, tak památkové péče při záchraně a uchovávání kulturních hodnot. Podle jeho soudu mají oba obory společný původ a paralelní vývoj, i když jsou zde i rozdílné znaky a v praxi i jisté rozpory. Autorův rozbor naznačuje cestu k řešení existujících problémů a nedostatků, a to především cestou zlepšení řídící a organizátorské práce, zkvalitňováním úrovně odborné práce na obou úsecích i zabezpečováním výchovy odpovídajících odborných kádrů. Práce je doplněna seznamem slovenských muzeí a národních kulturních památek.

 

Vyčislík, Alojz   

Vojenská tematika v múzeách a vojenské múzejníctvo na Slovensku
závěrečná práce. Brno 1972. 150 s. + 39 přílohy.

Práce vychází z rozboru současného stavu vojenského muzejnictví na Slovensku. Faktografický základ pak tvoří přehled vojenských dějin na Slovensku až do roku 1945, který konfrontuje s jeho prezentačním vyjádřením. Hlavní pozornost proto také věnuje rozboru expozic s vojensko-historickým zaměřením Muzea SNP v Banské Bystrici, Dukelského muzea ve Svidníku nebo Mestského múzea v Bratislave (expozice zbraní v Michalské věži). To pak autorovi umožňuje podat i kritické posouzení zjištěného stavu.

 

Zacherle, Stanislav

Mládež a muzeum
závěrečná práce. Brno 1972. 53 s. + 30 s. přílohy.

Předmětem této práce jsou otázky vzájemného vztahu mládeže a muzeí. Autor se omezuje na poměry u nás, a opírá se o zkušenosti získané především v Moravském muzeu. První část se zabývá vztahem mládeže a muzeí v minulosti; ve druhé je zachycen současný stav vztahu mládeže a muzea a třetí část obsahuje výhled do budoucnosti.

 

Rok 1974

Čech, Vítězslav 

Vývojová tendence muzeí SSSR z pohledu sovětské muzeologické literatury
závěrečná práce. Brno 1974. 122 s.

Autor se pokusil na podkladě detailního seznámení se sovětskou muzeologickou literaturou postihnout počátky sběratelské činnosti a muzejnictví na Rusi, jeho vývoj v 19. stol. a především v souvislosti s VŘSR. To mu umožnilo podat poměrně široký obraz vývoje ruského respektive sovětského muzeologického myšlení, a to v kontextu historicko-společenských souvislostí.

 

Jilík, Jiří

Josef Zemek, Martin Zeman, Ladislav Rutte, Václav Broukal, Štěpán Potomák - pětice významných sběratelů na Slovácku a současné sběratelské tendence v této oblasti
závěrečná práce. Brno 1974. 93 s. + přílohy.

Jedna z mála prací věnovaných amatérskému sběratelství na Slovácku zahrnuje období od 80. let 19. stol. do současnosti. Autor se omezil na pět sběratelů, kteří žili na Slovácku a jejichž sbírky jsou uchovány v místním prostředí. V závěru pak hodnotí současné sběratelské tendence v této oblasti z širších hledisek.

 

Kejlová, Věra                           Zp 102

K otázce vztahu muzeí a galerií
závěrečná práce. Brno 1974. 65 s. + přílohy.

Autorka podává charakteristiku dosavadního pojetí muzeí a galerií a dochází k závěru, že obě instituce jsou si velmi blízké. Posuzuje muzea a galerie z hlediska řízení a organizace, věnuje se tzv. typové diferenciaci vlastivědných a specializovaných muzeí a vymezuje povahu uměleckého výtvarného díla jako sbírkového předmětu. Podává rovněž rozbor muzejních funkcí z hlediska dokumentace výtvarného umění. Dochází k závěru, že galerie se liší od muzeí pouze některými rysy v procesu selekce a komunikace a z hlediska cílů, které sledují.

 

Navrátilová, Alexandra                           Zp 147

K problematice etnografické dokumentace současnosti v muzeích
závěrečná práce. Brno 1974. 74 s.

Práce je příspěvkem k národopisné muzeologii, a to z hlediska tzv. dokumentace současnosti. Autorka charakterizuje celkovou problematiku tohoto úkolu a posuzuje jak pojetí současnosti, tak této dokumentace jak z aspektů etnografických, tak muzeologických a touto cestou se snaží dospět k integrovanému přístupu.

 

Schubertová, Věra                          Zp 197

Filozofické předpoklady teorie muzejní selekce
závěrečná práce. Brno 1974. 45 s.

Práce je pokusem o rozpracování základních tezí teorie muzejní selekce, a to především z filozofických pozic. Autorka rozebírá motivaci sběratelské tendence a vyvozuje sbírkotvornou činnost jako ústřední bod celého muzejnictví. V návaznosti pak sleduje vlastní zaměření teorie selekce, všímá si jejich jednotlivých aspektů v teoretické rovině, v závěru se však snaží domýšlet i praktický dosah její aplikace.

 

Večerková, Eva                          Zp 242

Muzejní dokumentace lidových obřadů a obyčejů.
závěrečná práce. Brno 1974. 110 s. + 26 přílohy.

V úvodu své práce nastiňuje autorka vývoj dokumentace lidových obyčejů v muzeích. Zabývá se etnografickými aspekty dokumentace lidových obyčejů a muzeologickou dokumentací. Zvláštní pozornost věnuje některým specifickým metodám muzejní dokumentace lidových zvyků, což bezprostředně souvisí s povahou těchto jevů.

 

Víchová, Božena                           Zp 249

Obrazárna státního zámku Slavkov
závěrečná práce. Brno 1974. 100 s. + 20 přílohy.

Práce se zabývá kulturně politickým využitím státního zámku ve Slavkově. Úvodní kapitola obsahuje přehled historie kaunicovské obrazárny a zámeckých fondů. Dále se pak autorka snaží, na základě dochovaných zpráv, rekonstruovat uspořádání slavkovské sbírky obrazů počínaje koncem 17. století. Současnou instalaci obrazárny podrobuje kritice a konfrontuje s názory v odborné literatuře. Závěrem nastiňuje svou koncepci. Navrhuje, aby obě instituce - správa zámku a muzeum - vytvořily společné expozice. Tím by došlo k mnohem hlubšímu propojení expozic s vlastní historií.

 

Zemanová, Renée                          Zp 261

Národopisná expozice Muzea Vyškovska ve Vyškově
závěrečná práce. Brno 1974. 52 s. + přílohy.

Cílem práce je zachycení vývoje národopisné tematiky v muzejní práci na Vyškovsku. V této souvislosti sleduje autorka organizační, sběratelskou a výtvarnou podobu výstav a expozic vyškovského muzea. Kriticky hodnotí poslední stálou expozici z roku 1954. Zabývá se koncepcí nové národopisné expozice, kterou připravila pro Muzeum Vyškovska. Závěrem zveřejňuje její libreto.

 

Rok 1975

Pajurek, Václav                           Zp 160

Ostravské muzeum a jeho historická koncepce
závěrečná práce. Brno 1975. 113 s.

V úvodním rámcovém historickém přehledu ukazuje autor obecný vývoj muzejní koncepce. Po přehledu historie ostravského muzea přechází jeho práce do hodnotících aspektů tohoto zařízení. V závěru je naznačena koncepce, která by podle autora měla vést k přestavbě oborového programu tohoto muzea.

 

Rok 1976

Dvořáková, Jana                           Zp 37

Příspěvek k literární muzeologii
závěrečná práce. Brno 1976. 56 s.

Autorka charakterizuje obecně literárně muzeologické otázky, které jí vytvářejí základnu pro vlastní rozbor úlohy literárních muzeí v současné společnosti. Z těchto širších teoretických pozic pak přistupuje i k rozboru prezentační problematiky literárních muzeí a vymezuje zde některé vlastní názory. Jejich praktické doložení pak představuje připojené libreto a scénář výstavy "Poezie a práce života".

 

Šuleř, Petr                          Zp 227

Obraz tezauračních tendencí v nejstarších českých literárních pramenech
závěrečná práce. Brno 1976. 90 s. + přílohy.

Autorova práce je vůbec prvním pokusem o užití muzeologického přístupu k nejstarším českým literárním pramenům, a to z hlediska uplatnění tzv. tezaurační tendence. Sleduje ji v širším historickém kontextu, což mu umožňuje i v potřebné míře odlišovat jednotlivé formy jejího projevu a tím vymezit i nové datovací aspekty vůči těmto literárním pramenům. Přitom se autor snaží své poznatky zobecnit, a to prostřednictvím semiotického modelu.

 

Rok 1977

 

Čepiššáková, Jozefína                          Zp 27

Zrod a vývoj Okresného vlastivedného múzea v Starej Ľubovni, náčrt jeho ďalších perspektív
závěrečná práce. Brno 1977. 80 s. + přílohy.

Autorka podává stručný přehled dějin okresu, zabývá se kulturně historickými památkami, etnografickými zvláštnostmi a literárními tradicemi. Na tomto pozadí pak charakterizuje jak zrod, tak vlastní vývoj muzea ve Starej Ľubovni. V závěru vymezuje i hlavní směry další perspektivy jeho rozvoje.

 

Čordášová, Silvia                           Zp 29

Vzťahy múzeí a archívov
závěrečná práce. Brno 1977. 58 s.

Práce je pokusem o komplexní zhodnocení vzájemných vývojových i současných vztahů muzeí a archívů. Předmětem autorčina zájmu jsou především československá muzea a archívy a jejich předchůdci v bývalé rakousko-uherské monarchii, přičemž větší pozornost věnuje vývoji na území Slovenska. Součástí práce je vypracovaná síť muzeí a archívů na Slovensku a exkurz s úvahou, zda muzea slouží jen k vystavování a archívy k uchovávání dokumentů.

 

Drdulová, Alžběta                         Zp 36

Entomologické zbierky múzeí západoslovenského kraja
závěrečná práce. Brno 1977. 69 s. + přílohy.

Ve své práci se autorka zaměřila na entomologické sbírky muzeí Západoslovenského kraje. Vychází z jejich historie a popisuje současný stav vzhledem k jejich postavení ve struktuře muzeí. V kritickém zhodnocení entomologických sbírek shrnuje tendence a zaměření sbírkotvorné činnosti v souvislosti s kádrovým vybavením přírodovědných oddělení. Závěrem nastiňuje perspektivy budování entomologického sbírkového fondu z hlediska sítě muzeí.

 

Elsnerová, Marie                          Zp 38

Botanické sbírky v muzeích Jihomoravského kraje.
Příspěvek k hodnocení stavu
závěrečná práce. Brno 1977. 75 s.

Autorka provedla analýzu botanických sbírek v muzeích Jihomoravského kraje z hlediska jejich pramenné hodnoty i z hlediska tvorby dokladových soustav. Postihla současný stav sbírek, ukázala klady i nedostatky a naznačila hlavní úkoly, které je třeba v oblasti sbírkotvorné činnosti provést a nastínila i předpoklady perspektivního zkvalitnění sbírkových fondů.

 

Janiš, Karel                          Zp 86

Vladimír Iljič Lenin a muzeologie
závěrečná práce. Brno 1977. 121 s.

Autorova práce je koncipována do tří částí. V právní se zabývá vztahem Lenina a mladého sovětského státu ke kulturnímu dědictví minulosti a k muzeím. Ve druhé rozebírá svědectví pamětníků o vztahu Lenina k problematice muzeí. V závěrečné třetí části se autor pokouší domýšlet význam Leninova díla nejen pro posuzování a postavení muzeí v současné společnosti, ale i pro vlastní formování muzeologie jako specifické vědní disciplíny.

 

Lalkovič, Marcel                          Zp 122

Analýza vývoja krasového múzea a jeho postavenia v sieti múzeí
závěrečná práce. Brno 1977. 216 s. + přílohy.

Autor analyzuje postavení specializovaných krasových muzeí v síti muzeí i z hlediska jejich typové povahy. Všímá si přitom nejen konkrétních zkušeností domácích, ale i zahraničních a směřuje k celkovému postižení nejen typové diferenciace těchto zařízení, ale i jejich základního pracovního profilu. To mu pak umožňuje podat i celkové hodnocení současného stavu a doložit mnohostrannost forem, ve kterých musí dnes tato zařízení působit.

 

Lehocká, Zora                          Zp 124

Vzťahy múzeí a galérií na Slovensku.
Pokus o porovnanie spoločných a špecifických znakov z muzeologického a muzeografického hľadiska
závěrečná práce. Brno 1977. 64 s.

Autorka srovnává vztahy muzeí a galerií a jejich společné i specifické znaky. Vychází z historie sběratelství a z historického vývoje vyvozuje rozdílnost muzeí a galerií. Sleduje také tento vývoj na Slovensku a zabývá se sběratelstvím výtvarných děl až ke vzniku slovenských galerií. Analyzuje oblasti působnosti galerií na Slovensku a všímá si základní dokumentace galerií i její prezentace.

 

Schwarzová, Veronika                           Zp 198

Kliment Čermák 1852 - 1917.
Pokus o faktografický portrét z muzeologického hlediska
závěrečná práce. Brno 1977. 83 s. + 13 příl.

Předmětem práce je život a dílo významného regionálního pracovníka, archeologa, numismatika, muzeologa i redaktora a vydavatele prvního muzeologického časopisu u nás. Po stručném životopise se autorka zabývá Čermákovou prací pro muzea a rozebírá jeho muzeologické názory. Zvláštní pasáž věnuje Čermákovi a jeho vztahu ke Slovensku a spolupráci se slovenskými muzejními pracovníky. V závěrečném hodnocení konstatuje, že současná muzeologie může v mnohém budovat na základech, které Čermák vytvořil.

 

Švendová, Kateřina                          Zp 230

Muzea a ochrana životního prostředí
závěrečná práce. Brno 1977. 33 s. + přílohy.

Autorka se zabývá problematikou ochrany životního prostředí v muzeu. Je toho názoru, že ochraně životního prostředí je třeba věnovat pozornost ve všech fázích muzejní činnosti, a to výzkumné, sbírkotvorné i výchovné. Při výběru výzkumných úkolů je třeba se zaměřit především na dokumentaci a výzkum lokalit ohrožených civilizačními zásahy. Při zpracovávání sbírkových fondů je nutno pamatovat na možné využití ekologických výzkumů. Při práci s veřejností se orientovat na výchovu a k poznání a ochraně přírody a jejímu racionálnímu využíváni z všeobecného i regionálního hlediska.

 

Rok 1978

Brůža, Oskar                          Zp 21

Příspěvky k sjednocení oborové terminologie
závěrečná práce. Brno 1978. 108 s. + přílohy.

Autor se zaměřil na problematiku řešení oborového slovníku muzejních termínů. Vychází nejprve z rozboru některých příbuzných, již realizovaných slovníků. V prvé řadě je to slovník památkové péče, pak terminologické slovníky informatiky, archivnictví, knihovědy a kultury. Hlavní rozborovou pozornost však věnuje muzejnímu termínovému slovníku z SSSR, NDR a mezinárodnímu Dictionarium museologicum. Přitom postihuje hlavní problémové okruhy, které konfrontuje i se zkušenostmi přípravy slovníku literárně muzejní komunikace (Nitra). V závěru pak shrnuje takto získané poznatky a navrhuje další funkčnější postup.

 

Kulíř, Vratislav                          Zp 11

Husitské revoluční hnutí a jeho tradice v expozicích muzeí Jihočeského a Západočeského kraje (Příspěvek k didaktice Muzejních expozic z oblasti starších dějin)
závěrečná práce. Brno 1978. 147 s.

Po úvodní partii, v níž autor rozebírá pojetí husitské tradice, se zabývá hlavními směry vývoje jihočeských muzeí orientovaných husitologicky v letech 1900 - 1945 a ukazuje některé rozhodující faktory, které ovlivňovaly funkci a postavení těchto zařízení, zejména v buržoazní ČSR. V další části nastiňuje husitskou tradici a politickou výchovu v letech 1945 - 1955, kdy se jediným a důsledným interpretem husitské tradice stává KSČ a pokroková inteligence. Autor se zabývá snahami o novou interpretaci dějin a neuskutečněnou myšlenku husitského muzea revoluce a husitskými muzei jako specializovanými historickými muzei. V závěrečné kapitole vytyčuje hlavní úkoly v politicko-výchovné práci specializovaných muzeí s husitskou tematikou.

 

Šmerda, Jan                           Zp 220

Numismatické sbírky v muzeích Jihomoravského kraje
závěrečná práce. Brno 1978. 92 s.

Práce postihuje přehlednou formou historický vývoj, stav i perspektivy sbírání a využívání numismatického materiálu v muzejních zařízeních Jihomoravského kraje. Autor ukazuje, že numismatický materiál byl shromažďován ve všech muzejních zařízeních již od jejich vzniku, i když s nestejnou intenzitou. Tyto sbírky prodělaly ve všech muzeích kolísavý vývoj. Vzhledem k nedostatečnému obsazení muzeí odbornými pracovníky nebyly však numismatické sbírky řádně evidovány a udržovány. Ani v současné době se úroveň muzejní práce v této oblasti příliš nezměnila. Proto autor navrhuje centralizaci fondů, a to ve vytypovaných oblastních muzeích, respektive v Moravském muzeu v Brně.

 

Rok 1981

 

Bogar, Karel                           Zp 12

Věc a společnost
závěrečná práce. Brno 1981. 98 s.

Autor se pokusil pojmout problematiku muzeologie a v jejím rámci muzejního předmětu s filozofickým nadhledem. Muzejní předmět chápe jako zúžení pojmu "věc" a tento pojem podrobuje v úvodu filozofickému rozboru. Věc jako sbírkový předmět chápe pak dle Stránského pojetí. Těžiště práce spočívá v rozpracování pojmu věc v dějinách, jejího chápání v jednotlivých společenských řádech, ale také třeba i v renesanční Florencii. Důraz je kladen i na formování společenských institucí. Na tomto základě se autor pokusil v závěru o muzeologicky platnou syntézu.

 

Díte, Tibor                           Zp 32

Munícia v múzeách
závěrečná práce. Brno 1981, 135 s. + přílohy.

Práce se zabývá opomíjenou skupinou muzeálií, kterou zařazuje pod "střelivo" nebo "dělostřelecký materiál". Konstatuje, že tato skupina artefaktů může ve své "odtažitosti" napomoci novým pohledům na obecnou muzeologii jako celek. První část se pokouší podat dynamické vymezení pojmu munice a její třídění i s jednotlivými subkategoriemi. Druhá část se zabývá obecnými otázkami muzejní dokumentace a prezentační komunikace platnými i pro jiné skupiny artefaktů. Třetí část je orientována do praxe, týká se příjmu munice, jejího zpracování, uložení a prezentace. Těžiště leží v návrhu jednotných zásad deskripce munice doplněného slovníkem.

 

Fabiánek, Rostislav                         Zp 41

K úloze technického muzea v Brně při záchraně technických památek in situ
závěrečná práce. Brno 1981. 61 s. + přílohy.

Práce se zabývá desetiletou zkušeností Technického muzea v Brně se záchranou a aktivací technických objektů v terénu. Dokládá, že pro dokumentaci moderního industriálního období je metoda in situ nezbytná. Zabývá se technickými památkami obecně, ale především konkrétní činností Technického muzea při záchraně např. Staré huti u Adamova nebo větrného mlýnu v Kuželově. Konstatuje, že situace u tohoto druhu památek je obzvláště složitá.

 

Franková, Helena                           Zp 53

Historie a vývoj plánování v muzejnictví. Pokus o formulaci předpokladů pro zlepšení plánovací praxe v muzeích
závěrečná práce. Brno 1981. 83 s. + přílohy.

Autorka, vycházejíce ze svých zkušeností nabytých ve Slezském muzeu v Opavě, podává rozbor plánování v muzeu. Po úvodních obecných kapitolách práce pojednává o historii plánování v muzejnictví a o prognóze v této oblasti na léta 1981-1985. Další část práce je možné využít ke komparativním analýzám. Vyčerpávajícím způsobem je podána metodika plánování ve Slezském muzeu v Opavě, následuje Moravské muzeum v Brně a Východočeské muzeum v Hradci Králové. Autorka považuje plánování v muzejnictví za součást muzeografie dle Stránského pojetí.

 

Hep, Ladislav                           Zp 63

Severomoravská podniková muzea
závěrečná práce. Brno 1981. 56 s. + přílohy.

Práce se zabývá sítí podnikových muzeí na severu Moravy tak, jak fungovala za komunistického režimu. Zohledněna je především jejich činnost k usnesení vlády bývalé České socialistické republiky k zabezpečení komplexní dokumentace období výstavby socialismu v ČSR. Z tohoto úhlu je osvětlena návaznost podnikových muzeí na regionální i specializovaná. Z dnešního hlediska může být tato práce podnětná v souvislosti s celoevropským rozvojem malých muzeí i se švédským programem SAMDOK.

 

Hynek, Miloš                           Zp 76

Historie Muzea Hodonínska a jeho perspektivy
závěrečná práce. Brno 1981. 75 s. + přílohy.

Monotematická práce podává přehled osmdesátileté působnosti hodonínského muzea. Největší část je věnována době poválečné a problematice přeměny tohoto muzea v odborný vlastivědný ústav zahrnující i menší muzea v okolí Hodonína.

 

Jasenák, Ladislav                           Zp 92

Andrej Kmeť, priekopník slovenskej botaniky a múzejníctva
závěrečná práce. Brno 1981. 350 s. + přílohy.

Monografie o významném slovenském botanikovi, ale i archeolo- govi a etnografovi působícím na Slovensku ve druhé polovině 19. stol. Na přelomu 19.-20.  stol. se rovněž podílel na organizování vědeckého výzkumu Slovenska. Práce mapuje především tuto oblast Kmeťovy činnosti. Po úvodních kapitolách věnovaným stručným dějinám vlastivědného výzkumu Slovenska a Matice slovenské nás autor stručně seznamuje s Kmeťovými životními osudy, botanickými začátky a studijními cestami. Těžiště práce leží v popsání geneze Muzeálnej slovenskej spoločnosti a její činnosti do r.  1899. Úloha a činnost Kmeťa v ní je zpracována pomocí jeho korespondence a údajů z autobiografie, rovněž i z mnoha knižních publikací, zpráv a článků z tisku. Jejich bibliografický seznam v závěru práce následuje.

 

Kresslová, Danuše                           Zp 116

K některým otázkám řízení muzeí v jihočeském kraji v rámci řízení kultury jako celku
závěrečná práce. Brno 1981. 46 s. + přílohy.

V této práci je řešena problematika řízení kultury v socialistickém zřízení obecně, řízení muzeí pak konkrétně. Autorka vychází z muzejní sítě jihočeského kraje, podává přehled jednotlivých muzeí v tomto regionu a v závěrečné kapitole navrhuje přestavbu této sítě. Důraz v ní klade na okresní muzea. Práce obsahuje rovněž seznam expozic jihočeských muzeí k r.  1981.

 

Melkus, Vít                          Zp 137

Problematika dokumentace výstavby vodních děl na řece Dyji
závěrečná práce. Brno 1981. 136 s.

Autorův zájem se soustřeďuje na problematiku muzejní dokumentace současnosti. v rámci svých výzkumných úkolů pak z muzeologického hlediska zpracoval tematiku vodních děl na řece Dyji. Nejdříve rozebírá vodní dílo na Dyji z technického a účelového hlediska. Pak přistupuje k teoretickým východiskům zajištění dokumentace, kde se odvolává na dr.  Stránského. Cíle, metody a organizace výzkumu jsou obsahem kapitoly třetí. Šlo o provedení komplexní dokumentace ze strany Regionálního muzea v Mikulově v oblasti budoucích nádrží na řece Dyji.Úkol byl rozdělen do dvou oblastí - společenskovědné a přírodovědné. V hodnocení výsledků a rozboru výzkumu se autor zaměřil na etnografický výzkum obce Mušova, její fotodokumentaci a rovněž tak fotodokumentaci výstavby vodních nádrží.

 

Mikulášek, Bohuslav                           Zp 141

Nástin historie a perspektiv muzea ve Velkém Meziříčí
závěrečná práce. Brno 1981. 132 s. + přílohy.

Monotematická práce se zabývá historií, současností a perspektivami muzea ve Velkém Meziříčí. První kapitola se zabývá obecně dějinami města Velké Meziříčí a jejich vlivem na budování a utváření muzea. Vlastní dějiny muzea jsou mapovány podle jednotlivých historických období. Jde vlastně o etapu vlastivědného muzea. Poslední kapitoly jsou věnované současnosti a perspektivám. Zde se již promítá záměr vybudovat muzeum silnic a dálnic. Vše dokresluje bohatá část s přílohami.

 

Mocek, Bohuslav                          Zp 146

Současný stav a perspektivy budování entomologických sbírek v muzeích východočeského kraje
závěrečná práce. Brno 1981. 64 s. + přílohy.

Autor se v práci pokusil o analýzu základních rysů entomologické muzeálie a postižení vlivů, které podmiňují vytváření muzejních entomologických sbírek jako dokladu o stavu hmyzích populací v regionu. První část práce podává přehled entomologických sbírek východních Čech, druhá část je teoretická a rozebírá entomologickou muzeálii jako pramen vědecký, kulturně - výchovný i estetický. Praktickými záležitostmi se zabývá poslední část. Hovoří o metodách sběru, preparace, dokumentace, ochrany a prezentace. V závěru se autor snaží o postižení příčin neuspokojivého stavu těchto sbírek a nastiňuje možná řešení.

 

Nemčík, Jozef                          Zp 148

Dejiny múzejníctva a využitie historických pamiatok pre múzejné účely v okrese Spišská Nová Ves
závěrečná práce. Brno 1981. 130 s.

Po stručných dějinách dotyčného okresu následuje rozbor motivace vzniku muzeí v oblasti pojatý v intencích historické muzeologie do třicátých let tohoto století. Další vývoj muzeí v okrese pak spadá již do éry Slovenského štátu a působení Zväzu slovenských múzeí v Martine. Toto období je hodnoceno relativně pozitivně. Poválečný vývoj je pak ve znamení naplňování direktivně určovaných úloh socialistického muzejnictví a vytvoření nové muzejní sítě. Pečováním o kulturně - historické památky okresu a jejich využíváním pro muzejní a jiné kulturně - výchovné účely se zabývá kapitola předposlední. Zvláštní pozornost je věnována Spišskému hradu jako muzeálnímu exponátu. Závěrečná kapitola se zabývá perspektivami muzejnictví v okrese.

 

Pernes, Jiří                          Zp 169

Vývoj zemědělského muzejnictví v českých zemích do roku 1945
závěrečná práce. Brno 1981. 218 s. + přílohy.

Předmětem zájmu této práce je vývoj Československého zemědělského muzea od prvních pokusů o jeho konstituování koncem 19.  stol. až po přeměnu, k níž došlo počátkem 50.  let našeho století. Práce si všímá i společensko - politických podmínek, ve kterých muzeum působilo, zejména vlivu agrárnické politiky v meziválečném období. Období 30. a 40.  let hodnotí autor jako období organizačního rozkladu a odborné stagnace. Jde o první souhrné zpracování dějin Československého zemědělského muzea, autor se také snaží postihnout všechny historické tendence k muzejní dokumentaci českého zemědělství. Zpracovává tak hlediska užívání pracovních technik muzea, muzeologické teorie, vývoje sbírkového fondu a profilu expozic a výstav.

 

Sigl, Jiří                         Zp 195

Archeologie a muzeologie
závěrečná práce. Brno 1981. 77 s.

Autorovým cílem je postihnout postavení archeologie v muzeu jak v minulosti, tak současnosti. Hlavní důraz je kladen na dobu současnou (tj. vzhledem ke vzniku práce) a pozornost je také věnována postižení trendů vývoje a změn postavení archeologie. Zvýšený zájem je věnován postavení muzejní archeologie v rámci archeologie jako celku, především zjištění podílu muzejní archeologie v rámci celkové aktivity disciplíny. Dalším tématem práce je postižení vzájemného poměru archeologie a muzeologie a sledování jejich rozdílných postojů. V tomto rámci jsou uváděny jednotlivé muzeologické teorie.

 

Stránská, Edita                         Zp 55

Návrh tezauru fondu tradícií Slovenského národného povstania
závěrečná práce. Brno 1981. 55 s.

Autorka se zabývá vytvořením tezauru fondu Tradicí SNP. V tomto rámci se zaměřuje na teoretické předpoklady tvorby tezauru a jejich konfontaci s praxí, dokumentaci tradicí SNP z hlediska aktivní dokumentace, místo fondu Tradicí SNP ve sbírkách Muzea SNP, tvorbou tohoto fondu jako uzavřené soustavy a využitím jeho sbírek v muzejní komunikaci.

 

Tkáč, Vladimír                           Zp 232

K otázkám terminologie a třídění vyjadřovacích prostředků v muzejní prezentaci
závěrečná práce. Brno 1981. 55 s.

V práci je proveden pokus o upřesnění terminologie a třídění základních skupin vyjadřovacích prostředků muzejní prezentace. Hlouběji rozpracována je problematika vyjadřovacích prostředků, které nejsou plně autentické. Po uvedení a vysvětlení základních termínů následuje roztřídění prezentačních prostředků s rozborem dosavadních přístupů, uvedením semiologického a sémantického přístupu k třídění autentik dle dokladovosti a ikonik dle způsobu napodobení. Závěr práce tvoří rozvedení sémantičnosti prezentačních prostředků.

 

Tkáčová, Miroslava                          Zp 233

Uplatnění populárně-vědního tisku jako jednoho z mediátorů muzej- ní prezentace
závěrečná práce. Brno 1981. 34 s.

Tématem této práce je využívání populárního tisku v muzejní práci. Zabývá se vlastním populárně-vědním tiskem i informacemi, které jsou jeho prostřednictvím šířeny. Dalším předmětem autorčina zájmu je příjem těchto informací, a to ze dvou stran. Jednak ze strany "muzeoodborníka", jednak ze strany "muzeolaika". Dále je zde nastíněno i vnímání expozic a výstav a některé další as- pekty percepční složky.

 

Vincíková, Soňa                          Zp 250

Prezentácia múzea Slovenského národného povstania v Banskej Bystrici
závěrečná práce. Brno 1981, 51 s. + přílohy.

Autorka se rozhodla analyzovat z pohledu činnosti a postavení Múzea SNP v rámci muzejní sítě na Slovensku jednu ze základních funkcí muzea - komunikaci, která je podstatnou náplní činnosti kulturně - výchovného oddělení Múzea SNP. V tomto rámci se zabývá hlavními etapami vývoje socialistického muzejnictví na Slovensku, vznikem a vývojem Múzea SNP, jeho obsahovým zaměřením a základními formami prezentace.

 

Vondráčková, Jaroslava                           Zp 252

Historie Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově
závěrečná práce. Brno 1981. 62 s.

Práce mapuje historii českokrumlovského muzea od jeho vzniku a otevření v r.  1916, respektive 1932 přes fázi nazvanou budování vzorového pohraničního muzea, období let 1963-1969 až po období provizoria 1969-1980. Práce prakticky  končí návratem muzea z provizoria do svého původního objektu po jeho desetileté rekonstrukci a opravě a otevřením nové expozice v roce 1980. Každé z výše uvedených časových období obsahuje rozbor sbírkotvorné a dokumentační činnosti, prezentačních programů, návštěvnosti a personálního vybavení.

 

Rok 1982

 

Englišová, Magdaléna                           Zp 39

Historická kniha ako múzejný zbierkový predmet
závěrečná práce. Brno 1982. 178 s. + přílohy.

Cílem práce je představení knihy jako muzejního sbírkového předmětu. Stručně je zde zachycen historický vývoj knihy, charakteristika, základní složky, atd. Autorka se samostatně zabývá typizací knih a knihou jako hmotným dokumentem různých lidských činností. Jádrem práce je kniha jako sbírkový předmět, tj. její selekce, tezaurace a komunikace, přičemž zdůrazňuje úlohu knihy v jednotlivých typech muzeí, zvláště literárních a muzeích knihy. V závěru se autorka zabývá otázkami deponování knih, evidencí a katalogizací a zvláště konzervováním a restaurováním knih jako muzejních předmětů.

 

Jelínek, Petr:

Prezentační tendence v Českokrumlovském muzeu (nástin vývoje od založení v roce 1945 do současnosti).

1982, 9s. (seminární práce) Zp 94

 

Na příkladu Českokrumlovského muzea sleduje autor prezentační tendence od založení muzea v roce 1945 až do současnosti. Dochází k názoru, že dosavadní praxe muzeí obecně zaostává za zásadami muzejní teorie. Muzea kladla a kladou velký důraz na komunikační složku, které podřizují sbírkotvornou a dokumentační činnost.

 

 

Peiger, Jiří                          Zp 166

Nástin historického vývoje a perspektiv muzejnictví na území okresu Blansko
závěrečná práce. Brno 1982. 132 s.

Autor podává přehled vývoje muzejnictví v okrese Blansko. Přes první pokusy a první muzea až po formování moderní muzejní sítě. Podaná fakta jsou pak využita v teoretickém prognosticky laděném závěru. Podle něj by muzea měla akceptovat osvětově - výchovnou tendenci a v rámci vládního úkolu o "zajištění komplexní dokumentace období výstavby socialismu" se snažit o specializaci na jeden konkrétní obor lidské činnosti. Autor se rovněž zabývá problematikou amatérských muzeí, např. při kronikách nebo vlastivědných kroužcích.

 

Smetana, Marcel                          Zp 203

Kultúrnovýchovné využitie pamiatok severovýchodného Spiša
závěrečná práce. Brno 1982. 49 s. + přílohy.

Práce se zabývá stavem památek v okrese Stará Ľubovňa. Konkrétně zmiňuje hrad Stará Ľubovňa, hrad Plaveč a lidovou architekturu. Tyto poznatky pak dává do souvislosti s vlastivědným muzeem ve Staré Ľubovni. Autor při rozboru záměrů muzejní prezentace tohoto muzea zdůrazňuje nutnost využití nejprogresívnějších muzeologických poznatků.

 

Svoreň, Jaroslav                        

Vznik, vývoj a súčasný stav Gemerského múzea v Rimavskej Sobote
závěrečná práce. Brno 1982. 63 s.

Autor nejdříve rozebírá společenské aspekty vzniku Gemerského múzea a formování muzejní myšlenky v Gemeri. Poté přistupuje k samotné instituci muzea a analyzuje organizační a materiálně-technické zabezpečení jeho činnosti. V poslední části práce se věnuje rozvoji jednotlivých funkcí muzea, zejména budování sbírkových fondů Gemerského múzea a jeho funkci komunikační.

 

Tomolová, Věra                           Zp 235

Problematika tezaurace a deskripce muzejních sbírek
závěrečná práce. Brno 1982, 42 s. + přílohy.

Autorka se ve své práci zabývá problematikou praxe a teorie tezaurace, a to na konkrétním případě sbírek muzea v Českém Těšíně. Nejprve analyzuje tvorbu sbírkového fondu a poté se zabývá pasivní a aktivní tezaurací, přičemž se věnuje i vysvětlení použitých termínů.Další kapitoly jsou pak věnovány informačnímu systému muzea, třídění sbírek (se zřetelem na etnografické sbírky), jejich katalogizaci. Poslední kapitola je pak věnována depozitárnímu re- žimu se zapracovanými tabulkami vlhkosti vzduchu pro jednotlivé materiálové skupiny. Práce je doplněna přílohami ilustrující názorně zpracovávanou problematiku.

 

Rok 1983

Bárta, Karel                           Zp 2

Řešení rozvoje muzea Podblanicka ve Vlašimi pro okres Benešov
závěrečná práce. Brno 1983. 50 s. + přílohy.

Na příkladu Vlastivědného muzea Podblanicka je ilustrována často obtížná situace regionálních muzeí. V r.  1960 bylo jeho sídlo přestěhováno z okresního města Benešov na zámek Jemniště, kde nahradilo expozici oblíbeného muzea módy. Následovalo období stagnace, která měla být řešena vyklizením Jemniště a ustanovením Muzea Podblanicka ve Vlašimi. Práce končí podrobným popisem přípravných prací a perspektiv tohoto muzea (k r.  1983).

 

Haitmar, Vladimír                           Zp 58

Lesnické a lovecké muzeum Úsov
závěrečná práce. Brno 1983. 42 s. + přílohy.

Autor se soustřeďuje na historii, současný stav i budoucí vývoj tohoto muzea. Pozornost věnuje době vzniku muzea, jeho předválečné a poválečné historii. Pokouší se také provést muzeologický rozbor prezentačních způsobů, ať již uskutečněných nebo jen připravovaných. Práce nasťiňuje možnosti budoucího vývoje prezentace muzea, kdy se opírá o poznatky teoretické muzeologie. Zajímavá je problematika využití historičnosti dokumentačního souboru jako skutečnosti cenné pro expozici samé o sobě.

 

Halmová - Schwartzová, Žofia                           Zp 60

Miloš Jurkovič - muzeológ
závěrečná práce. Brno 1984. 77 s.

Biografie předního slovenského muzeologa, ale také ředitele Slovenského múzea v Bratislavě a funkcionáře Zväzu slovenských múzeí obsahuje kromě podrobného životopisu i Jurkovičův přínos teoretické muzeologii, zejména pokud jde o vyčlenění pojmu muzeum. Kromě toho se podílel i na řešení problematiky realizace expozicí a výstav. Organickou součástí práce je i přehled publikační činnosti M.  Jurkoviča

 

Kramplová, Jana                           Zp 112

Vznik a rozvoj muzea na hradě Červený Kameň a koncepce jeho činnosti
závěrečná práce. Brno 1983. 104 s.+ přílohy.

Po přehledu historie hradu Červený Kameň a sběratelské tradice rodu Pálffy následuje popis vzniku muzea na hradu Červený kameň a jeho vývoj do roku 1970. Tehdy nastal v historii muzea zlom a z dosavadního Západoslovenského uměleckoprůmyslového muzea se stalo muzeum s přiznaným charakterem celoslovenského muzea historického zaměření se specializaci na dokumentaci způsobu bydlení a života šlechty na Slovensku. Vnitřními souvislostmi a konsekvencemi této přeměny se práce zabývá dostatečně podrobně. Závěrem vypočítává perspektivy dalšího rozvoje činnosti specializovaného muzea na hradě Červený Kameň.

 

Strelková, Jarmila                           Zp 209

K problematike dokumentovania obdobia výstavby socializmu
závěrečná práce. Brno 1983. 76 s.

První kapitola má filozofický charakter s pokusem o vystižení vzájemného vztahu dějin a současnosti, druhá kapitola řeší téma z hlediska muzeologického - všímá si rozdílu mezi aktivní a pasívní dokumentací, definuje sbírkový předmět, jednotný sbírkový fond a muzejní hodnotu jako axiologický problém. Poslední dvě kapitoly si všímají samotné dokumentace období výstavby socialismu v ČSSR s důrazem na předěl v r.  1981, kdy byl tento program oficiálně posvěcen republikovými i federální vládou. Práce obsahuje podrobný rozbor znění příslušných dokumentů.

 

Švec, Jiří                           Zp 229

Specifické rysy minulosti Muzea německého krkonošského spolku ve Vrchlabí
závěrečná práce. Brno 1983. 49 s.

Vrchlabské muzeum bylo založeno r.  1883 jako sekce spolku nemuzejního zaměření a až do r.  1945 se odlišovalo od absolutní většiny českých regionálních muzeí. Práce tedy mapuje právě toto období. Po náčrtu vzniku a hlavních rysů vývoje zakládajícího spolku následuje popis zrodu a vývoje koncepce samotného muzea, jeho technické i finanční zabezpečení a popis základních funkcí. Je zdůrazněno, že dané organizační zabezpečení umožnilo muzeu např. ediční činnost v rozsahu pro jiná podobná muzea v regionu nedostupném a že celkově bylo zabezpečeno na nadprůměrné úrovni. Nevýhodou byl po první světové válce vzrůstající německý nacionalismus.

 

Rok 1984

 

Bočková, Helena                          Zp 11

Vznik a vývoj muzea v Pelhřimově
závěrečná práce. Brno 1984. 214 s. + přílohy.

Další příspěvek k historii malých regionálních muzeí. Na příkladu pelhřimovského muzea je možné zachytit i jejich vývoj obecný. Autorka však v souladu s názvem své práce podává konkrétní genezi jednoho muzea a to až do roku 1981. V první části podává základní informace o městě Pelhřimov a Národopisné výstavě r.  1895. Ve druhé části pojednává o vzniku a činnosti městského muzea a muzejního spolku. V části poslední práce zachycuje okresní muzeum ve správě státu. Vzhledem k profesionálnímu zaměření autorky je větší důraz kladen na národopisnou činnost muzea.

 

Boháč, Jaromír                           Zp 13

Z dějin chebského muzea (1874-1918)
závěrečná práce. Brno 1984. 81 s.

Tato práce, zabývající se prvními padesáti lety dějin chebského muzea, se pokouší zachytit období vzniku a formování prvního programu, vývoj této instituce do r.  1918 a proměny i skladbu jejího sbírkového fondu. Autor se musel vypořádat s problémy s pramennou základnou, což je pro zpracovávání dějin regionálního muzejnictví v Čechách jev charakteristický.

 

Beck, Petr                           Zp 5

Problematika expozic v muzejních zařízeních na Těšínsku
závěrečná práce. Brno 1984. 168 s. + přílohy.

Autor se v práci pokusil načrtnout stav expozic Muzea revolučních bojů a socialistické výstavby v Ostravě a Havířově, vlastivědných muzeí v Českém Těšíně a Frýdku Místku, Městského muzea v Ostravě a provést jejich srovnání, upozornit na jejich přednosti a nedostatky. Expozicím vytýká zejména neakceptování muzejnické podstaty, tj. např. převahu plošných exponátů nad trojrozměrnými. Práce je pojata velmi široce, obsahuje kapitoly obecné i konkrétní reakce návštěvníků na jednotlivé expozice.

 

Čelko, Vojtěch                           Zp 25

Podiel spolku Excersions Club na vlastivednom bádání, vytvorení regionálnych zbierok a múzeí
závěrečná práce. Brno 1984. 54 s.

Práce pojednává o spolku Excersions Club, který vznikl v r.  1877 v České Lípě. Sběratelská činnost tohoto spolku se pak stala základnou, na které v oblasti vyrostly další spolky i Českolipské muzeum. Tyto zásluhy spolku Excersions Club spadají do prvního desetiletí jeho činnosti, které práce především reflektuje. Zpracována je činnost publikační a vědecká, ochrana památek, přírody, turistické snahy a již zmíněná samotná sběratelská činnost a založení muzea.

 

Jaroš, Zdeněk                           Zp 91

Břetislav Rérych - tvůrce polenského muzea
závěrečná práce. Brno 1984. 80 s.

Na podkladě vzniku a formování polenského muzea je mapována především muzejní činnost významné kulturní osobnosti východních Čech B.  Rérycha. Jsou zmíněny příčiny a podmínky vzniku Městského muzea v Polné a jeho vývoj od zpřístupnění sbírek v r.  1922, respektive 1925, kdy se muzeum nastěhovalo do polenského hradu. Závěrečným mezníkem je úmrtí Rérycha v r.  1936. Nechybí ani konfrontace Rérychovy činnosti s dalšími muzejníky té doby. Samozřejmostí je Rérychova bibliografie.

 

Klementová, Renáta                           Zp 105

Literárne múzeá v socialistickej spoločnosti
ročníková práce. Brno 1984. 35 s.

Problematika literárních muzeí je zde podána z širšího hlediska. Důraz je kladen v souladu s první obecnou kapitolou o literárních muzeích v systému socialistické kultury na síť muzeí tohoto druhu v bývalém socialistickém bloku. Západní země v tomto přehledu nejsou zmiňovány vůbec, ICOM jen okrajově. Závěr práce je opět obecnějšího charakteru se zaměřením na jednotlivé socialistické státy střední a východní Evropy.

 

Luštinec, Jan                           Zp 129

Dějiny Krkonošského muzea v Jilemnici
závěrečná práce. Brno 1984. 67 s.

Autor při periodizaci práce přihlédl jak k celkovým mezníkům společenského vývoje, tak i k výrazným vnitřním zlomům ve vývoji muzea zapříčiněným např. personálními změnami. Jako první mezník označil rok 1926, kdy muzeum našlo své pevné místo ve společnosti. Během dalších deseti let se stabilizovalo, autor si všímá i sbírek a expozic z tohoto období. Až do r.  1954 byla situace v muzeu ve znamení proběhlé okupace. V r.  1964 odešel tehdejší ředitel O.  Kočí, což je dle autora výrazný vnitřní zlom. Práce také obsahuje popis tehdejšího sbírkového fondu a sbírkové činnosti. Po roce 1977 následuje poslední zpracované období. V závěru je uveden nástin budoucích perspektiv Krkonošského muzea.

 

Málková, Alena                           Zp 132

Kamenictví na Vysočině
závěrečná práce. Brno 1984. 74 s. + přílohy.

Tato koncepce výstavby a libreto specializované expozice "Kamenictví na Vysočině" Muzea Vysočiny v Jihlavě obsahuje časový harmonogram s obecným popisem, úplné znění již vypracovaného libreta a koncepci úvodního scénáře. Jde vlastně o vytvoření celého nového střediska s muzeem, výstavními plochami, konferenčními sály a vyhlídkovou galerií na hradě Roštejně asi 10  km od Telče, který leží poblíž známého lomařského centra - Mrákotína.

 

Petřík, František                           Zp 174

Podmínky vzniku a současný stav zoologických sbírek v Okresním vlastivědném muzeu ve Frýdku-Místku
závěrečná práce. Brno 1984. 49 s.

Autor vychází z historického přehledu vývoje institucionálních forem muzejních aktivit v okrese Frýdek-Místek. Těžiště práce však leží ve zhodnocení zoologických sbírek Okresního vlastivědného muzea ve Frýdku-Místku z aspektů užité muzeologie, tj. úrovně preparace, ochrany a dokumentace. V úvodu každé z těchto podkapitol je teoretický rozbor. Nechybí ani pokus o obecnější pohled na zoologickou sbírku jako ucelený dokladový soubor a na možné směry v tomto oboru sbírkotvorné činnosti.

 

Sálusová, Marie                           Zp 194

Spolupráca literárnych múzeí so školami
závěrečná práce. Brno 1984. 75 s.

Pokus o přehled záměrů a výsledků některých slovenských muzeí jak využívat literární expozice v systému školní výchovy s důrazem na zkušenosti literárního oddělení Muzea Kežmarok. Problematika je řešena z pohledu literárního muzejníka a měla by vyprovokovat hloubkovou a komplexní analýzu.

 

Sláma, Milan                          Zp 201

Dělnictvo. Dokumentace a expoziční využití práce a způsobu života dělnické třídy na příkladu některých jihočeských muzeí
závěrečná práce. Brno 1984. 83 s. + přílohy.

Autor se problematikou expozic věnovaných dělnickému hnutí zabývá jak z obecného hlediska, kdy ji zkoumá z pozic společenských i muzeologických, tak i z hlediska praktického, které ilustruje expozicemi muzeí z Jindřichova Hradce a z Tábora. Práce je vyčerpávající a může být cenná např. pro rozbor materiálů používaných pro dané expozice, který je podán se snahou o zajímavé přesahy; celkově se však autor drží problematiky s návazností na zmíněná muzea.

 

Tecl, Rudolf                          Zp 231

Husova výstava v Táboře roku 1906 a její význam pro myšlenku muzea české reformace
závěrečná práce. Brno 1984. 63 s. + přílohy.

Práce se zabývá myšlenkou specializovaného historického muzea v kontextu se zájmem o husitství na konci 19. a začátkem 20.  století. Všímá si Husovy tradice v Táboře té doby, vzniku Spolku pro postavení Husova pomníku v Táboře, samotné výstavy z r.  1906 a jejího vlivu na další rozvoj sbírek i expoziční činnosti táborského městského muzea a na myšlenku Muzea české reformace v Táboře se zachycením dobové diskuze k této problematice. Práce končí obecným zhodnocením Husovy výstavy vzhledem k programu našich specializovaných historických muzeí na počátku 20.  století.

 

Vaněk, Miloš                          Zp 239

Městské muzeum v Moravské Třebové
závěrečná práce. Brno 1984. 36 s. + přílohy.

Po prvních obecných kapitolách týkajících se historického vývoje města Moravská Třebová především z hlediska kultury a historicko společenských předpokladů vzniku muzea je popsán vznik spolkového muzea v Moravské Třebové v r.  1873, jeho přeměna na uměleckoprůmyslové muzeum s odpovídající novou budovou a krize v období mezi válkami. Po válce se pak po direktivním zařazení do III.  kategorie v r.  1960 dostalo opět do krize a od r.  1980 pracovalo ve stísněných prostorách. Autor tak zachytil vývoj jednoho z četných regionálních méně významných muzeí, která by však měla zůstat platným článkem naší muzejní sítě.

 

Veselý, Eduard                           Zp 248

Historie muzea v Havlíčkově Brodě
závěrečná práce. Brno 1984. 79 s.

Téma je zpracováno chronologicky. Na počátku stály sběratelské snahy gymnazijních profesorů v Německém Brodě po roce 1848. V letech 1874-1897 působila ve městě Muzejní společnost a na konci 19.  století vzniklo městské muzeum, které bylo r.  1963 přejmenováno na okresní. Do let 1967-1973 spadá neúspěšný experiment s Okresním vlastivědným střediskem. V r.  1974 vznikají dva samostatné úseky - muzeum a galerie. Všechny vývojové změny jsou podávány na základě informační kapacity pramenů.

 

Zajíček, Štefan                           Zp 258

Záhorská galéria v Senici
závěrečná práce. Brno 1984. 189 s. + přílohy.

Obsáhlá práce je rozdělená do čtyř celků. Ty se týkají předpokladů vzniku galerie, dále vlastní koncepce uvažované galerie, která je podána v těsné spojitosti s jejím materiálně technickým a personálním zabezpečením. Poslední část hovoří o vyhlídkách a perspektivách jejího dalšího vývoje. Autor kromě důrazu na regionální poslání galerie zdůrazňuje nutnost její přiměřené specializace v jednotné muzejní síti, konkrétně na oblast užité grafiky a grafického designu. Smyslem práce je vytvoření vhodné koncepce budoucí galerie v konkrétním regionu.

 

Zummerová, Júlia                           Zp 262

Vývoj múzejníctva v Kežmarku
závěrečná práce. Brno 1984. 76 s.

Předmětem autorčina výzkumu je vznik, vývoj a realizace muzejní myšlenky v Kežmarku, městské památkové rezervaci na Spiši. Nejdříve je rozpracováno období předinstitucionálních forem muzejnictví v Kežmarku. Po krátkém exkurzu do středověku a postihnutí podmínek pro rozvoj premuzejních snah ve svobodném královském městě následuje popis soukromého renesančního sběratelství členů šlechtického rodu Thökölyovců. Seznámení s prvními muzei v oblasti tuto část uzavírá. Ve druhé části autorka již mapuje vznik a vývoj Mestského múzea v Kežmarku, hlavně v období meziválečném. Muzeum v Kežmarku za socialismu, zejména jeho organizační a personální vývoj, vývoj sbírkotvorné činnosti a muzejní komunikace, jsou obsahem závěrečné části práce.

 

Rok 1985

Beňovský, Josef                           Zp 6

Podnety Ladislava Novomeského k rozvoju muzeologického myslenia
závěrečná práce. Brno 1985. 67 s.

Biografická práce se zaměřením na dosud historiky nedostatečně reflektované činnosti Novomeského a to jeho vztah k muzejním aktivitám a konkrétní práci v oblasti muzejnictví. Jeho vztah k muzejním aktivitám autor vyvozuje z novinářské praxe Novomeského a jeho práce profesionálního politika v období let 1945-1950, kdy působil jako pověřenec pro školství a osvětu. Jeho působení v oblasti muzejnictví autor dokládá činností Novomeského z let 1956-1963, kdy se stal profesionálním muzejním pracovníkem. Práce vychází především z průzkumu pramenných materiálů.

 

Brichtová, Dobromila                          

Tradiční vinohradský inventář
závěrečná práce. Brno 1985. 87 s. +  přílohy.

Autorka předkládá dosavadní výsledky své práce při sestavování tezauru inventáře tradičního vinohradnictví Regionálního muzea v Mikulově. Ta spočívala v sestavení lístkového katalogu jednotlivých pracovních postupů s jejich charakteristikou a výčtem nářadí, v sestavení následného lístkového katalogu typů nářadí a v pořízení výpisu inventárních čísel, pod kterými jsou v Regionálním muzeu tyto předměty uloženy. Jádrem samotné práce je tedy typový přehled nářadí a pomůcek tradičního vinohradského inventáře s abecedním řazením. Následují informace o dokumentačním zachycení předmětu ve sbírkách muzea.

 

Brodesser, Slavomír                          Zp 19

K historii vztahů a postavení archívů, muzeí a knihoven jako klasických dokumentačních center a jejich úkolům
závěrečná práce. Brno 1985. 72 s.

Úkolem práce není vyčerpávajícím způsobem vyložit problematiku vývojovou ani se detailně zabývat institucionálními otázkami. Těžiště spočívá v analýze některých představ a názorů o úloze archívů, muzeí a knihoven při rozvoji vědeckého poznání a jejich celkovém společenském uplatnění. Autor se přitom opírá o teoretické úvahy nejen z naší, ale i ze zahraniční literatury. Závěr práce je pak orientován do praxe, k níž patřila především součinnost výše zmíněných institucí při plnění programu komplexní dokumentace období výstavby socialismu. Připojený exkurz je konkrétním příspěvkem, v němž se odrazily zkušenosti oddělení nových dějin Moravského muzea v Brně z výzkumné činnosti zaměřené na dokumentaci a prezentaci odbojového a partyzánského hnutí na území regionu střední a jižní Moravy.

 

Csobádi, Jozef                          

Dejiny múzejnictva v okrese Rožňava
závěrečná práce. Brno 1985. 80 s.

V první polovině práce autor rozebírá vznik a charakter muzejnictví na území rožňavského okresu do roku 1945. V tomto rámci si všímá např. zřízení Hradního muzea Krásna Hôrka, vzniku a rozvoje Mestského múzea v Rožňave a v závěru integračních tendencí rožňavských muzeí. Druhá polovina práce rozebírá činnost Okresního múzea v Rožňavě do roku 1983, múzea Betliar v letech 1945-1983 a závěrem vznik, charakter a obsah muzejních zařízení nižšího typu v okrese Rožňava.

 

Fišer, Zdeněk                          Zp 47

Rymice - Muzeum zemědělství
závěrečná práce. Brno 1985. 81 s. + příl.

Autor se snaží podat všestranné rozpracování výstavby specializované instituce - Muzea zemědělství v Rymicích jako expozičně prezentačního souboru dokladujícího a dokumentujícího vývoj zemědělství v regionu Kroměřížska. Nejdříve podává přehled muzejního zemědělství a to stručně i v celosvětovém měřítku, poté čtenáře seznamuje s celkovým profilem kroměřížského muzea, jehož součástí muzeum zemědělství má být. Dále zdůvodňuje existenci tohoto muzea, nastiňuje jeho koncepci, sbírkotvorné zabezpečení, mimoprezentační využití a samotnou realizaci. Práce tak může posloužit jako vzorový program z poloviny osmdesátých let na vybudování nového moderního muzea.

 

Jelínek, Petr                           Zp 93

Vývoj kulturně výchovné práce v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově
závěrečná práce. Brno 1985. 72 s. + přílohy.

Práce je členěna na teoretický úvod s uvedením do problematiky kulturně výchovné práce v muzeu, na dvě základní části, z nichž první zachycuje chronologicky rozdělený vývoj kulturně výchovné práce českokrumlovského muzea do r.  1979 a druhá nejnovější fáze vývoje této činnosti, kde je konfrontována s teorií s cílem vyjasnění přístupů a formulování předpokladů dalšího rozvoje, a zakončena shrnujícím závěrem. Práce může být ilustrativní pro poměry v našem muzejnictví padesátých let.

 

Kianička, Ľubomír                          Zp 103

Audiovizuálne zbierky v literárnom múzeu
závěrečná práce. Brno 1985. 57 s.

Autor dokládá, že audiovizuální sbírky v literárních muzeích mají své místo, jsou rovněž nositeli muzeality a mají i charakter literárnosti. Na základě sbírek Pamätníka slovenskej literatúry Matice slovenskej v Martine je uvedena charakteristika a třídění audiovizuálních sbírkových okruhů. Další kapitoly hovoří o pramenech a selekci audiovizuálií a konečně o jejich aspektech tezauračních. Tato teoretická část práce vychází z konkrétních zkušeností zmíněného literárního muzea MS. Závěr věnovaný využití audiovizuálních sbírek je pojatý obecně.

 

Nožička, Jaromír                           Zp 157

Expozičná prezentácia zbierok Mestského múzea v Bratislave
závěrečná práce. Brno 1985. 81 s. + přílohy.

Po první obecné kapitole charakterizující dané muzeum a jeho sbírkotvornou činnost následují chronologicky pojatá čtyři základní období. Největší pozornost je věnována období po r.  1945 s mezníkem v r.  1961, kdy muzeum začalo pracovat jako samostatná instituce. Popis jednotlivých expozic, kterých je v práci rozebráno jedenáct, se nevyhýbá ani kritice, především z aspektu sbírkotvorného, selektivního a vědeckovýzkumného.

 

Rok 1986

 

Gruntová, Jitka                           Zp 56

Historie Městského muzea a galerie v Poličce
závěrečná práce. Brno 1986. 54 s.

Práce zpracovává historii Městského muzea v Poličce do r. 1934. První kapitola pojednává o předpokladech vzniku Muzejního spolku Palacký v Poličce. Ve druhé kapitole se autorka zabývá činností Muzejního spolku v letech 1880-94, třetí líčí období 1895-1914 a čtvrtá zachycuje léta 1919-1934.

 

Jelínková, Marie                           Zp 94

K problematice dokumentace současnosti v Chebském muzeu v Chebu
závěrečná práce. Brno 1986. 58 s.

Práce pojímá dokumentaci jako aktivní dokumentaci současnosti. Tento postulát formuluje již v první obecné kapitole. Konkretizace je vztažena na chebské muzeum. Zejména je zmíněna úloha jeho dokumentačního oddělení, dokumentačního centra a databanky. Následuje popis praktické realizace dokumentace současnosti v tomto muzeu, zejména v souvislosti s úkolem "zabezpečení kompletní dokumentace období výstavby socialismu". Zmíněna je i dokumentace v oblasti přírody a přírodního prostředí.

 

Mikulaštík, Tomáš                          Zp  143

Sběratelství a prezentace výtvarného umění
závěrečná práce. Brno 1986, 72 s.

Po historickém přehledu sběratelství uměleckých děl v Evropě i u nás s důrazem na sbírky a prezentace v devatenáctém a první polovině dvacátého století následuje popis současných prezentačních forem. Důraz je kladen na síť galerií včele s Národní galerií v Praze. Rozbor jejích výstavních aktivit je podán dostatečně podrobně. Autor rozlišuje prezentaci výtvarného umění především podle toho, zda přístup k ní je tvůrčí a koncepční, či nikoliv. Nastiňuje rovněž možnosti jejího vývoje. Perspektivním se mu jeví interní hodnocení expozic a výstav a vytváření komponovaných expozičních celků. V otázce zásadních změn forem prezentace výtvarného umění v nejbližších desetiletích je však skeptický.

 

Šimková, Helena:

Výstavba nových expozic v muzeích okresu Pelhřimov.
1986, 43s., 12 příl. Zp 218

Práce odráží stav muzejní práce a výstavby expozic v okresu Pelhřimov v 70. letech. Vzhledem k tomu, že muzea neuspokojovala rostoucí nároky na činnost kulturních institucí, vydal KNV v roce 1972 usnesení, podle kterého měla pelhřimovská muzea vybudovat nové expozice tak, aby splňovaly zásady muzejní prezentace

 

Rok 1987

 

Brezina, Peter                          Zp 17

Múzeum Matice slovenskej a F.V.Sasinek
závěrečná práce. Brno 1987. 118 s. + přílohy.

Dvojtematická práce se pokouší zmapovat, kdo z muzejních pracovníků přispěl k formování a rozvoji Sasinkových muzejních a muzeologických názorů a samozřejmě problematiku jeho života, činnosti a díla a tak doplnit dosavadní mezery. Dále se snaží zjistit, do jaké míry se při formování prvního slovenského národního muzea uplatnily vzory a vlivy muzejnictví sousedních zemí. Na základě analýzy činnosti Múzea pak zdůvodňuje sbírkotvorný charakter jeho činnosti a závěrem hodnotí význam Sasinka a Múzea MS pro rozvoj slovenského muzejnictví a pro úsilí dokumentovat národní kulturu, rovněž poukazuje na hospodářské možnosti Matice slovenskej při budování Múzea.

 

Fialová, Anežka                          Zp 45

Muzejní knihovny
závěrečná práce. Brno 1987. 88 s.

Obsahově je práce zaměřena na problematiku muzejních knihoven na jedné straně spjatých s vývojem muzeí a jejich sbírek, na druhé straně sloužících částí svých fondů v odborných knihovnách práci ostatních pracovníků muzea. Vznik knihoven je v muzeích z časového hlediska současný se vznikem muzea. Práce dále podává obecný přehled těchto knihoven a rozbor jejich služeb, materiálně technického vybavení a jejich postavení v rámci muzejní instituce i jednotné soustavy knihoven. Rozebrán je i vliv normalizačního úsilí v oblasti knihovnictví a jeho odraz do muzejní praxe, který je, jak je zdůrazněno, nutno respektovat. Zmíněny jsou dvě příručky pro odbornou práci s knihovními fondy. Po jedné kapitole je věnováno otázkám řízení a konkrétní knihovně Muzea Kroměřížska. V závěru práce jsou podány perspektivy rozvoje muzejních knihoven.

 

Chybová, Helena                          Zp 79

Projekt skanzenové expozice pravěkého a časně středověkého zemědělství při muzeu zemědělství v Rymicích
závěrečná práce. Brno 1987. 115 s. + přílohy.

Po základním přehledu archeologických skanzenů a podobných zařízení ve světovém i československém muzejnictví následuje konkrétní rozbor výstavby skanzenové expozice v Rymicích s typologickým zařazením, tématickým zaměřením, časovým vymezením, regionálními předpoklady a prostorovými podmínkami. Skanzen je pojímán jako dílčí expozice specializovaného muzea zemědělství v Rymicích a cílem práce je vypracování jeho koncepčního programu. Zdůrazněno je geografické situování území okresu do zemědělsky tradičně využívané oblasti. Druhou část tvoří samotný projekt skanzenové expozice rozpracovaný do stadia libreta. Zajištění realizace a provozu je věnován závěr práce. Součástí projektu je i experimentální část skanzenu, kterou však autorka do práce nezařadila.

 

Nováková, Hana                         Zp 155

Historie havlíčkovských sbírek okresního muzea OVVS v Havlíčkově Brodě
závěrečná práce. Brno 1987. 93 s.

Práce byla psána vzhledem k potřebě znalostí historického vývoje sbírkových fondů okresního muzea v Havlíčkově Brodě majících vztah ke K.  H.  Borovskému, jež je nutná pro odborné zpracování těchto fondů. Kromě historie vzniku a rozvoje havlíčkovských sbírek je v práci zahrnut i přehled jejich prezentačního využití. Pozornost je věnována i nemovitým památkám soustředěným ve sbírkovém fondu v Havlíčkově domu v centru Havlíčkova Brodu - vzhledem k jeho plánované rekonstrukci. Časově zachycuje práce období od r.  1898 do konce prvního pololetí 1987. Současně vznikl seznam havlíčkovských památek s bližším určením jejich původu a datem nabytí.

 

Pechová, Jarmila                         Zp 164

Vývoj sbírek pracovního nářadí v českých a moravských muzeích
závěrečná práce. Brno 1987. 98 s. + přílohy.

Práce se zabývá pracovním nářadím z hlediska muzejníka - etnografa, sleduje pronikání pracovního nářadí do národopisných sbírek od konce 19.  století v celkovém kontextu sběratelských snah, přičemž se dotýká také problematiky sběru pracovního nářadí v nejstarších vlastivědných muzeích a formování muzejnictví zemědělského. Zpracovává tak i utváření sbírek současných a hlavní trendy, které je v jednotlivých obdobích ovlivňovaly. Ve druhé části se pak zabývá doklady k lidovým zaměstnáním na konkrétním příkladu Moravského muzea v Brně.

 

Pfeffer, Vladimír                          Zp 175

Vývoj sbírkotvorné činnosti Památníku Petra Bezruče v Opavě
závěrečná práce. Brno 1987. 78 s.

Hlavním úkolem práce je přispět k poznání a hodnocení vývoje sbírkotvorné činnosti literárněvědeckého oddělení Slezského muzea v Opavě - Památníku Petra Bezruče. Tomu odpovídá členění práce na dvě základní části: První, teoretická část, je věnována některým problémům vymezení, podstaty a pojetí sbírkotvorné činnosti Památníku na základě procesu uchovávání kulturních hodnot a muzealizace uchovávaných předmětů. Druhou část tvoří muzeologické hodnocení vývoje sbírkotvorné činnosti zaměřené na osobnost a dílo Petra Bezruče a na literaturu oblasti Slezska a Ostravska od jejích počátků až do současnosti. Tato část poukazuje i na některé návazné otázky, např. formy prezentace sbírek, aktivizace zájmu o jejich využití apod.

 

Říha, Jaroslav                          Zp 190

"Svět zkamenělin". Návrh koncepce "specializované paleontologické expozice" Nové prezentační soustavy (NPS) Moravského muzea v Brně
závěrečná práce. Brno 1987. 49 s. + přílohy.

Návrh koncepce této expozice vychází z úvodního scénáře vypracovaného rovněž i autorem. Největší prostor je věnován pokusu o zhodnocení paleontologických expozic u nás i v zahraničí, které jsou dokumentovány i fotograficky. Charakteristika a obsahová struktura předmětné expozice následuje v další části. Součástí je i doslovná citace základní scenáristické koncepce. Rozebrány jsou možnosti zvýšení účinnosti expozice. Autor přiznává, že jeho práce je poplatná subjektivnímu aspektu, přesto doufá, že splní svůj cíl a napomůže přípravě technického scénáře a realizaci "specializované expozice".

 

Rok 1988

Dlouhý, Jaromír                          Zp 33

Organizační vývoj Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě v letech 1962-1987
závěrečná práce. Brno 1988. 77 s. + přílohy.

Práce se především zabývá vznikem, vývojem a posláním daného muzea jako organizačního celku a jeho postavením v síti muzeí Severomoravského kraje. Kulturně výchovné, prezentační, sbírkotvorné a vědecko výzkumné činnosti je věnováno minimum místa. V závěru každé kapitoly je jen zařazen stručný přehled jednotlivých muzejních činností v míře nutné k tomu, aby každá kapitola, která se zabývá určitým časovým úsekem, představovala uzavřený celek. Autor se snaží problematiku podat se zařazením do historických regionálních i muzeologických souvislostí.

 

Francová, Zuzana:

Vývoj zbierkového fondu mestského múzea v Bratislave v medzivojnovom období.
1988, 47s., 1 příl., (ročníková práce) Zp 51

Cílem autorčina snažení je sledování vývoje sbírek Meského múzea v Bratislavě v meziválečném období 1918 - 1939. Z práce vyplývá, že v této době došlo k podstatnému rozšíření sbírkového fondu, na kterém se pozitivně podepsal fakt zvýšené profesionalizace muzejní činnosti.

 

Gruntová, Jitka                          Zp 57

Historie Městského muzea a Galerie v Poličce
závěrečná práce. Brno 1988. 83 s.

V první kapitole se autorka pokusila o zachycení historických a společenských předpokladů vzniku Muzejního spolku Palacký v Poličce. Druhá kapitola podává přehled činnosti tohoto spolku v l.  1880-1894. V r.  1895 bylo založeno Městské muzeum. Záznam jeho činnosti je zpracován ve dvou kapitolách s mezníkem 1.  světové války. Zvláštní kapitola je věnována rozmachu muzejní činnosti v l.  1935-1938. V poslední kapitole je zachyceno muzeum v době druhé světové války a osvobození. Závěr práce pak stručně shrnuje nejdůležitější údaje k období poválečnému (1945-1986), jehož podrobnějšímu zpracování zabránila autorčina nedostatečná znalost místních poměrů.

 

Holubová, Zuzana                          Zp 68

Múzeum Vladimíra Iljiča Lenina v Bratislave - rozbor metód práce s rôznými kategóriami návštevníkov a ďalšie funkcie politického múzea
závěrečná práce. Brno 1988. 41 s. + přílohy.

Cílem práce je zachytit činnost muzea V.  I.  Lenina v Bratislavě od jeho založení. Jako lektorka muzea se autorka zaměřuje hlavně na osvětově - výchovnou práci s veřejností. Kromě toho se věnuje i historii muzea a porovnává jej s prací leninských muzeí v Praze a Moskvě. Zajímavá je příloha obsahující statistické vyjádření průběhu návštěvnosti tohoto muzea v průběhu roku 1986, kterou je možno zevšeobecnit.

 

Kalinová, Alena                           Zp 99

Sběratelství lidového umění a sbírka lidové keramiky v etnografickém oddělení Moravského muzea
závěrečná práce. Brno 1988. 54 s. + přílohy.

Po obecném úvodu k problematice sběratelství lidového umění následuje popis utváření sbírky lidové keramiky v etnografickém oddělení Moravského muzea v Brně v průběhu 19.  i našeho století a její popis z muzeologického hlediska. Autorka kromě kladného hodnocení uplatňování muzeologických poznatků zejména v oblasti muzejní dokumentace a prezentace vidí i rezervy, především ve sbírkotvorné činnosti a systematickém budování fondu v souladu se soudobým stavem teoretického poznání.

 

Kalus, Jaromír                           Zp 100

Přehledné dějiny muzejnictví na Frýdecku, Místecku a Jablunkovsku
závěrečná práce. Brno 1988. 88 s.

Tyto tři oblasti dnes v podstatě tvoří podobu okresu Frýdek - Místek. Práce však mapuje historické etapy (do vzniku Vlastivědného ústavu ve Frýdku - Místku v r.  1963), které se s existencí tohoto okresu nekryjí, proto zůstává u regionálního označení. Jako časový mezník je zdůrazněna druhá světová válka. Zmiňovány jsou i Slezská národopisná jizba v Bašce nebo Srub Petra Bezruče na Ostravici, jde tedy o práci poměrně důkladnou.

 

Karkanová, Hana                           Zp 101

Vývoj uměleckých sbírek Muzea města Brna
závěrečná práce. Brno 1988. 62 s.

Úkolem práce je sledovat vznik a vývoj uměleckých sbírek Muzea města Brna. Autorka vidí odpověď na otázku, co způsobilo jistou výjimečnost tohoto muzea spočívající v hlubším zájmu o regionální výtvarné umění, již v počátcích, kdy muzeum zdědilo umělecké sbírky města. Ve dvacátých letech část těchto sbírek pozbylo a to znamenalo posun muzejní práce směrem k historicko vlastivědné oblasti. Dnešní orientace muzejní práce je určována subjektivně. V dějinách muzea nedocházelo vždy k rozdělování historických a uměleckých sbírek a proto autorka hovoří často o sbírkách jako celku i o obecnějším historickém pozadí a hlavně dějinách muzea jako instituce. Tak práce nabývá současně charakter dějin Muzea města Brna.

 

Mazurová, Hana                           Zp 135

Karel Václav Adámek a jeho význam v dějinách českého muzejnictví
závěrečná práce. Brno 1988. 56 s.

Monografie přední osobnosti východočeského kulturního života a předního pracovníka českého muzejnictví na přelomu 19.  - 20.  století, jehož vědecký zájem se soustřeďoval především na historii rodné části Českomoravské vrchoviny. Po seznámení s profilem této osobnosti, jeho kulturně politické a badatelské činnosti následuje zpracování vystoupení Adámka na muzejních sjezdech přelomu století. Zvláštní kapitola je věnována Adámkovu pokusu vypracovat statistiku venkovských muzeí. Zohledněna je i konfrontace jeho názorů se současníky. Závěrem monografie hodnotí přínos K.  V.  Adámka českému muzejnictví.

 

Pařík, Arno                           Zp 162

Židovská muzea v ČSR do druhé světové války
závěrečná práce. Brno 1988. 203 s.

Obsáhlá práce s fotodokumentací mapuje vznik, existenci a v souvislosti s německou okupací i zrušení tří významných židovských muzeí - v Praze, Mikulově a Prešově. Tomu předchází první kapitola o počátcích židovských muzeí v zahraničí i u nás.

 

Peigerová, Jitka                           Zp 167

Vývoj sbírkotvorných snah muzea v Boskovicích
závěrečná práce. Brno 1988. 116 s.

Cílem práce je ujasnění tvorby a obsahu sbírkového fondu odpovídajícího výsledkům vědecko výzkumného úsilí muzea a jeho společenským úkolům. Autorka k tomu provedla exkurz k počátkům sbírkotvorných snah na Boskovicku a profesionalizaci samotného muzea. Současným dokumentačním snahám a vytváření tezauračního plánu je věnována druhá část. Spočívá ve zhodnocení sbírkotvorného úsilí a evidenčních snah a pokusu o vytvoření tezauračního plánu.

 

Pelčák, Petr                           Zp 168

K muzejní dokumentaci oboru městské hromadné dopravy v Technickém muzeu v Brně
závěrečná práce. Brno 1988. 88 s. + přílohy.

Autor se pokusil postihnout rozhodující aspekty působící při formování oborového pracoviště městské hromadné dopravy (MHD) v Technickém muzeu v Brně. Rozebírá společenskou motivaci dokumentace oboru, kdy zdůrazňuje význam vzniku a funkce tohoto druhu dopravy v systému moderních městských sídlišť a její význam z hlediska vědeckotechnického pokroku i kulturních a ekologických podmínek městské society. V další části rozebírá koncepci výstavby areálu MHD v Brně - Líšni. Jde tedy o koncepční návrh souboru objektu a mobiliáře, jehož dominantou by byl sbírkový fond. Jeho budování a struktuře se autor věnuje zvlášť. Vyzdvihuje prvky aktivního selekčního přístupu a dává příklad struktury třídění tohoto sbírkového fondu. Nad jeho prezentačním využitím se zamýšlí v poslední části, kde podává znění dvou úvodních scénářů expoziční části.

 

Petrášová, Markéta                           Zp 170

Židovské ústřední muzeum
závěrečná práce. Brno 1988. 83 s.

Židovské ústřední muzeum vzniklo v době nacistické okupace Čech a Moravy s cílem shromáždit předměty vztahující se k Židům a jejich kultuře a bylo přímo podřízeno nacistickým orgánům. Jeho činnost prakticky skončila v březnu 1945 v souvislosti s transporty jeho zaměstnanců do Terezína. Toto období je v práci zachyceno z hlediska samotného vzniku a vývoje muzea a zajímavého pokusu o rekonstrukci jeho tehdejších expozic. Poučné je i zachycení pokusů nacistických orgánů ovlivňovat vyznění a obsah jednotlivých expozic v souladu s jejich propagandistickými cíli.

 

Pisková, Renáta                           Zp 177

Z historie jihlavského muzea
závěrečná práce. Brno 1988. 60 s. + přílohy.

Cílem práce je přispět k rekonstrukci vývoje našeho regionálního muzejnictví podáním uceleného obrazu historie a činnosti jihlavského městského muzea, jenž se důkladně opírá o pramennou bázi. Tento obraz sahá od založení muzea po první léta po druhé světové válce. Toto období kromě kladných stránek přineslo muzeu do dalších let i problémy, především nedostatečnou kvalitu evidence sbírkového fondu. Práce rovněž zdůrazňuje vliv Němců na tuto instituci a tím i jednostrannost dokumentace vývoje a života národnostně smíšeného jihlavského regionu. Muzeum zápasilo i s nedostatkem vhodných prostor a finančních prostředků. Přesto se mu, jak práce dokazuje, podařilo nashromáždit cenný a rozsáhlý sbírkový fond.

 

Šmerda, Jaroslav                          Zp 221

Vývoj evidence sbírkového fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě
závěrečná práce. Brno 1988. 55 s. + přílohy.

Autor považuje evidenci za zásadní moment určující institucionálně pojatou sbírkotvornou činnost. Tuto problematiku rozebírá v aplikaci na konkrétní muzeum. Začíná shrnutím historie Jihomoravského muzea ve Znojmě, vymezením jeho působnosti a struktury činnosti, pokračuje základním popisem sbírkového fondu a samotným zhodnocením jeho evidence v historické perspektivě. V závěru pak rozebírá současný stav. Řešení problematiky evidence autor vidí v důsledném využití výpočetní techniky a organizačních změnách.

 

Vykydal, Vlastimil                          Zp 255

Koncepce přestavby a využití hlavní budovy Technického muzea v Brně, Orlí 20, Brno
závěrečná práce. Brno 1988. 63 s.

Cílem práce je zpracovat návrh na dispoziční řešení a využití celého bývalého kláštera voršilek, kde sídlí Technické muzeum, pro muzejní účely, zejména v oblasti muzejní komunikace. V první části je popsána historie a vývoj Technického muzea v Brně, zejména v období sedmdesátých let, ve druhé současný stav využití objektu pro muzejní účely a třetí část tvoří samotný návrh na prostorové využití objektu pro tyto účely. jde vlastně o první syntetizující práci, podávající obraz o celkovém záměru i způsobu řízení dané problematiky.

 

Rok 1989

 

Bevilagua, Olga:

Dvadsaťpäť rokov existencie Žitnoostrovského muzea v Dunajskej Strede
1989, 50 s. Zp 8

Práce podává přehled o vzniku muzejní práce na Žitném ostrově, jejíž kořeny sahají až do meziválečného období, ze kterého je zachyceno zejména založení muzea v Šamoríne, práce tehdejší muzejní společnosti a osobnost Antona Khina. Ve druhé části je zachycena činnost Žitnoostrovského muzea v Dunajské Strede od založení v r.  1964 do konce roku 1988. Práce si všímá personálních změn, sbírkového fondu i kulturně - výchovné, výstavní a publikační činnosti pracovníků tohoto muzea.

 

Blažek, Jiří                           Zp 9

Dějiny Muzea města Brna do roku 1962
závěrečná práce. Brno 1989. 108 s. + přílohy.

Práce zachycuje období od konce 19. století, kdy byla otevřena Gomperzova galerie, předchůdce dnešního muzea, k založení muzea městského v roce 1904. Dále pak sleduje jeho činnost za První republiky a zdůrazňuje proces přerodu z muzea typu galerijního na muzeum s historicko - sociální náplní. Další rozvoj byl přerušen druhou světovou válkou. Ve vývoji poválečném práce konstatuje růst počtu sbírek a zařazení muzea mezi kulturní centra města Brna. Zásadní předěl v historii muzea pak shledává v zisku areálu brněnského hradu na počátku šedesátých let. Po příchodu Muzea města Brna na Špilberk autor konstatuje změnu dosavadní koncepce a zaměření muzea.

 

Brunovský, Ferdinand:

Trenčianske múzeum v Trenčíně počas posobenia Štefana Pordišovského.
1989, 90s., 5 příl. Zp 20

Autorova práce zpracovává počátky a formování Trenčianského muzea od roku 1877. Hlavní cíl spočívá v přiblížení osobnosti nestora trenčianského a slovenského muzejnictví pana Štefana Pordišovského, který působil v muzeu v letech 1940 - 1972. Za jeho působení zaznamenala muzejní činnost nebývalý rozkvět.

 

 

Cvikl, Zdeněk:

Charakteristika funkce muzea v přírodě na příkladu Valašského muzea v přírodě v Rožnově p. R.
1989, 69 s., příl. Zp 23

Práce se snaží postihnout problémy národopisných muzeí v přírodě z pohledu základních funkcí muzea i s případným nástinem řešení. Celá tato problematika je uváděna na příkladu vývoje Valašského muzea v přírodě. Tomu odpovídá členění do šesti kapitol. První z nich seznamuje s charakteristickými trendy vývoje muzeí v přírodě a hlavní problém vidí v nedostatku odborných pracovníků - etnografů. Další čtyři kapitoly jsou věnovány tématice hlavních funkcí muzea: dokumentační, ochranné, vědecké a kulturně - výchovné. Jsou zdůrazněny některé aktuální problémy, jako například nedostatek depozitárních prostorů nebo pověřování muzejních pracovníků nemuzejními úkoly. Zvláštní pozornost je věnována průvodcovské službě.

 

Činovec, Igor:

Vztahy muzeí a archívů se zvláštním zřetelem na muzea revolučních tradic
1989, 126 s. Zp 28

Vzájemných vztahů archívů a muzeí a jejich vývoje si všímá tato práce, která se soustřeďuje na území celé bývalé Československé republiky za socialismu. Některé údaje mají dnes tedy spíše historickou hodnotu. Pozornost je věnována vzniku a vývoji archívů a muzeí jako institucí, vývoji obsahu pojmu pracovního prostředku obou institucí, využívání materiálů a skartačnímu řízení v muzeích.

 

Fiala, Petr                           Zp 44

Názory 16. a 17. století na hodnotu sbírkových předmětů jako pramenů vědeckého poznání
závěrečná práce. Brno 1989. 54 s.

Tématem práce jsou dvě nejstarší známá teoretická pojednání o sbírkotvorné činnosti, jejich rozbor a srovnání. Jedná se o návrhy ideální dispozice sbírek v kabinetech 16. a 17. století, které práce pojímá jako předstupeň dnešních muzeí. V případě prvního teoretického pojednání šlo o požadavky na vytvoření sbírky přírodnin jako primárního zdroje vědeckého poznání (dílo Majorovo), ve druhém o sbírku kuriozit na šlechtickém dvoře (dílo Quicchenbergovo). Autor díla zařazuje do dobových duchovních souvislostí a rozebírá je ve světle Komenského, Cardana a renesančních novoplatoniků, především z hlediska tehdejšího chápání poznávací funkce "muzejních" zařízení.

 

Francová, Zuzana:

Zbierky užitého umenia Mestského múzea v Bratislave. Genéza, analýza a perspektívy
1989, 104 s. Zp 52

Nejdříve jsou uvedeny základní pojmy a jejich charakteristika, poté následuje přehled užitého umění v genezi sbírek Mestského múzea v Bratislavě. Autorka si všímá prvních akvizic (1868 - 1918), meziválečného období určovaného existencí Vědeckých ústavů města Bratislavy a poválečného období. Zvláště se pak zabývá sbírkotvornou činností oddělení uměleckých řemesel muzea po r.  1966. analýza sbírek a jejich druhová skladba, kritika sbírkotvorné činnosti a požadavky tezauru, jakož i její perspektivy, jsou obsahem druhé části práce.

 

Hamza, Pavel:

Vývoj sbírkotvorné činnosti Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě a její perspektivy

1989, 79 s. Zp 61

Autor se ve své práci nejprve zabývá historií Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě a posléze programy, limity a vývojem jeho sbírkotvorné činnosti, způsoby dokumentace a evidence sbírkových předmětů stejně jako způsoby ochrany a péče o ně, ať už jsou uloženy v depozitářích muzea, či vystavené v jeho výstavách a expozicích. Návrhy hlavních směrů sbírkotvorné činnosti autor svou práci uzavírá.

 

Horčáková, Václava:

Okresní jednota musejní v Brandýse nad Labem
1989, 111 s. Zp 69

Autorka zdůrazňuje důležitost spolku Okresní jednota musejní pro brandýské muzeum. Tento spolek zahájil činnost v r.  1911 a pracoval aktivně především v meziválečném období. Po 2.  světové válce se jeho činnost obnovit nepodařilo a v tomto přerušení kontinuity je shledána příčina některých současných problémů. V souladu s názvem práce je však zachyceno pouze období vlastní činnosti spolku se zaměřením na sféru muzejní - tj. sběr, výzkum a uchování muzeálií a jejich prezentace veřejnosti. Největší prostor je věnován období meziválečnému a to snahám o obnovení činnosti spolku, působení Josefa Čermáka a samotnému okresnímu muzeu v letech 1937 - 1945. Nejvýše je hodnocena činnost sbírkotvorná, naopak evidence a katalogizace jsou hodnoceny jako nejslabší.

 

Humplík, Zbyněk:

Muzejní výstavy pro mládež
1989, 41 s.

Práce klade z funkcí muzea na čelné místo kulturně - výchovnou, zejména v souvislosti s potřebami socialistické společnosti, kriticky zhodnocuje realizaci výstav pro mládež v rámci výchovného systému státního programu Mládež a kultura a navrhuje řešení nového způsobu prezentace v Krajském muzeu v Teplicích. V celkovém pojetí takovýchto výstav je zdůrazněna nutnost přechodu od pouhého vystavování k prezentaci témat, od monotematičnosti k výstavám polytematickým.

Odlišnost výstav pro mládež je dána především pedagogicko - psychologickými hledisky. Závěr práce je věnován technickým problémům rekonstrukční koncepce řešení místností teplického muzea pro takovýto druh výstavy.

 

Jacečko, Mikuláš:

Riešenie rozmiestnenia expozícií v budove kaštiela Okresného vlastivedného muzea v Humennom

1989, 21 s., příl. Zp 80

Práce se zaměřuje na problematiku prostorového využití ve vztahu k celkovým problémům daného muzea, především jeho expoziční činnosti. Záměrně jsou opomíjena hodnocení a předpoklady vzniku expozicí ve vztahu k muzejním sbírkovým fondům, aby se tím důkladněji mohl autor věnovat prostorově - dispozičnímu rozmístění jednotlivých expozicí, odpočinkovým zónám pro návštěvníky, pracovnám, depozitářům, laboratořím apod. Důraz je v této konkrétně zaměřené práci kladen na to, aby zůstal zachován původní renesanční interiér kostela a aby se muzeum nestalo místo uchovávatele kulturních hodnot jejich ničitelem.

 

Mintálová, Magdaléna:

Genéza literárnomúzejných zbierok Matice slovenskej a profílacia vecných a výtvarných zbierok

1989, 135 s. Zp 145

Volbou základního tématu obsaženého v názvu došlo k rozdělení práce na čtyři historické okruhy. První sleduje formování sbírek všeobecného charakteru hluboko do předmatičního období a obsahuje profily F.  V.  Sasinky a A.  Kmeťa. Profily dalších dvou osobností - A.  A.  Baníka a L.  Novomestského - doplňují i druhý okruh, který pokrývá období let 1919 - 1954. Třetí okruh rozebírá vybudování Literárního muzea a jeho další osudy až do současnosti. Poslední část je souhrnná a zahrnuje vlastní profilaci sbírek Matice slovenskej. Tento počin šíří tématu navazuje na několik dílčích závěrečných prací věnujících se obdobné problematice.

 

Pavlíček, František                           Zp 165

Hra jako specifický muzejně pedagogický prostředek
závěrečná práce. Brno 1989. 89 s. + přílohy.

Autor má jako pracovník divadelního oddělení Moravského muzea v Brně s prakticky realizovaným zájmem v expozici loutkařství i v tzv. herně značné zkušenosti s problematikou hry v muzeu. V teoretické explikaci se zamýšlí nad specifickými formami a metodami práce s loutkami, jež by byly atraktivní a současně i cenné ve výchovné a poznávací oblasti. Na pomoc si bere muzejní pedagogiku za primárního předpokladu specifičnosti muzejně výchovného působení. Rozborem pak dochází ke hře jako metodě muzejní komunikace a zdroji poznání. Tento fenomén pak analyzuje v poslední části práce v samotné praxi loutkářské "herny" v Moravském muzeu.

 

Vránková, Jana:

Návrh nové expozice polygrafie Národního technického muzea v Praze

1989, 44 s., příl. Zp 253

Po odůvodnění potřeby polygrafické expozice následuje rozbor obdobných expozic v Lipsku a ve Žďáru nad Sázavou i minulých polygrafických expozic v Praze. Poučení z těchto expozic vidí autorka v tom, že se musí zvýšit důraz na jejich dynamiku a zapůsobit na city návštěvníka jeho vtáhnutím do simulovaného procesu výroby tiskovin s případnou možností odnést si vlastní tisk. Je tedy nutné respektovat specifika technického muzea, které musí při tvorbě expozice vycházet z vlastních muzejních sbírek a tak návštěvníka také poučit. Součástí práce je i předběžné libreto

 

Rok 1990

 

Břínek, Miroslav:

Expozice letectví a její koncepce
1990, 34 s., příl. Zp 22

V prvních kapitolách se autor věnuje stavu expozic letectví ve světě i v Československu. Konstatuje, že na Slovensku letecká expozice zatím neexistuje. V Čechách je tento druh exponátů soustředěn do Prahy, na Moravě je na nejvyšší úrovni brněnské Technické muzeum. V hodnocení expozic vyzdvihuje kladné působení speciálních prostor postavených pro prezentaci, hlavně ve státech Západní Evropy. Ve druhé části práce se zamýšlí nad vytvořením koncepce expozic letectví.

Primární je pro autora vztažení návštěvníka do komunikačního prostoru vytvořením dynamické stavby a promyšleným uplatněním exponátů. Konkrétní zpracování této problematiky pak předkládá v návrhu expozice letectví pro Technické muzeum v Brně.

 

Mezerová, Ľubica:

Múzeum v pamiatkovom objekte
1990, 50 s. Zp 140

Tématem práce je problematika spojení dvou principů ochrany a využití věcného (trojrozměrného) kulturního dědictví, která vzniká při umístění muzea do památkového objektu. Jde o přístup muzejní a památkářský. Takto tedy autorka vidí těžiště práce ve výzkumu hlavních funkcí muzea v daném prostředí památkového objektu. Nejdříve se věnuje muzejní a památkové péči obecně. Pak přistupuje k vytčené problematice muzea v památkovém objektu. Všímá si typů památkových objektů, ve kterých jsou muzea umístěna, a jednotlivých funkcí muzea vzhledem k tématu: sbírkotvorné, uchovávací, prezentační a výchovné. Všechny teoretické závěry, ke kterým dospěla, dokumentuje autorka na konkrétním příkladu Múzea Bojnice a Okresního vlastivědného muzea v Bruntále.

 

Novotná, Markéta:

Rezervy v systému mládež a kultura
1990, 30 s. Zp 156

Autorka se zpočátku zabývá kritikou kulturně - historické problematiky na úrovni regionální. Dotýká se jak institucionálního zajištění, tak i poměrů ve školství. Tyto obecně platné zkušenosti byly brány v potaz při koncipování programu společensko - vědního úseku Okresního muzea v Tachově v rámci systému Mládež a kultura na počátku 80. let. Autorka k tomu dodává i konkrétní charakteristiku specifik daného regionu. Uvádí přehled kulturních akcí místních škol spojených s tachovským muzeem. Druhou část práce tvoří podrobný popis programu celodenní exkurze Tachovem určené pro žáky šestého ročníku základní školy.

 

Šipková, Želmíra:

Múzejná dokumentácia lesníctva a drevárstva na Slovensku a otázka druhotnej špecializácie Vlastivedného múzea vo Zvolene
1990, 66 s. Zp 219

Autorka začíná přehledem současného stavu muzejní dokumentace lesnictví a dřevařství na Slovensku. Uvádí konkrétní příklady zemědělského muzea v Bratislavě, lesnického a dřevařského muzea na Zvolenském zámku a lesnického, dřevařského a loveckého muzea v Antole. Ve druhé části komentuje snahy o návrat muzea tohoto zaměření zpět do Zvolenu, odkud bylo přemístěno do zmíněné Antole. Rozebírá okolnosti podmiňující tento návrat, samotné pokusy o vybudování lesnického a dřevařského muzea ve Zvolenu v 80.  letech a plány na delimitaci lesnické a dřevařské složky činnosti z antolského muzea do Vlastivedného múzea Zvolen. Plánovaným programem Vlastivedného múzea Zvolen v této oblasti se zabývá v kapitole poslední.

 

Zavadilová, Božena:

Uplatnění kvizu v muzejně výchovné činnosti

1990, 117 s. Zp 260

Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V nich je nejdříve zachycen a definován pojem "kviz" a uvedeny psychologické předpoklady a charakteristika vybrané věkové skupiny dětí od šesti do jedenácti let, na které je působení kvizů v muzejně - výchovné činnosti dle autorky zaměřováno nejspíše. Následuje popis praxe zahraničních muzeí s rozborem jednotlivých kvizových forem. Praktické zkušenosti při uplatňování kvizu v Moravském muzeu v Brně jsou obsahem kapitoly páté. Autorka si všímá forem kvizu v Etnografickém muzeu, v zoologické expozici a v expozici Velkomoravské Staré Město. Závěr práce tvoří obecné poznatky týkající se metodiky práce formou kvizu.

 

Rok 1991

 

Beránková, Jana:

Historie metodického centra a stálé výstavy požární ochrany v Přibyslavi.

1991, 73s., 8 příl. Zp 7

Příspěvek sleduje kořeny hasičského muzejnictví, které sahají až k roku 1892. V 70. letech se znovuobjevila myšlenka obnovení muzea, ale vlivem společenského klimatu dostává připravovaný projekt název Metodické centrum a stálá výstava požární ochrany se sídlem na zámku v Přibyslavi. Autorka věnuje pozornost vzniku metodického centra, sbírkám, evidenci, konzervaci i uložení. V závěrečných dvou kapitolách si všímá expoziční a metodické činnosti centra.

 

Blecha, Jaroslav:

Problematika divadelního muzejnictví na příkladu jednoho odborného pracoviště

1991, 77 s. Zp 10

Autor mapuje historii divadelního oddělení Moravského zemského muzea v Brně od jeho založení do současnosti. Z pozice teoretické soustavy muzeologie a teatrologie se pokouší o stručnou analýzu základních úkolů a činnosti tohoto pracoviště i kritiku jeho struktury včetně kritiky současné naší divadelně - muzejní praxe s nástinem vlastní teoretické struktury divadelně - muzejního pracoviště. Problémy jsou naznačeny všeobecně, bez nároku na jejich konkrétní řešení.

 

 

Branná, Věslava                           Zp 16

Dějiny muzejnictví na Těšínsku a Muzeum Těšínska v Českém Těšíně
závěrečná práce. Brno 1991, 102 s.

Cílem autorky bylo pokusit se nastínit téměř dvousetletou historii muzejnictví na Těšínsku s důrazem na vznik a vývoj Muzea Těšínska v Českém Těšíně. V tomto rámci si všímá počátku muzejnictví na Těšínsku v 19.  století a muzea v Cieszyně, dále muzea Adama Sikory v Jablunkově a muzea Macierzy Szkolnej w Czechoslowaci v Orlové, Orlovského muzea a Slezské muzejní společnosti. Do Jablunkova se potom vrací k tamnímu muzeu jako pobočce Krajinského muzea v Orlové. Ve druhé polovině práce autorka popisuje historii muzea v Českém Těšíně až do současnosti, včetně údajů o sbírkách a vědeckovýzkumné i komunikační činnosti muzea. Přehled výstav je uveden v příloze.

 

Damjanov, Krasimír                           Zp 30

Novohradské muzeum v Lučenci. Alternativy rozvoje
závěrečná práce. Brno 1991. 31 s.

Diplomová práce má čtyři kapitoly. V první autor stručně pojednal založení a dosavadní vývoj Novohradského muzea, ve druhé předložil analýzu nedostatečného materiálního a personálního obsazení muzea a jeho sbírek. Ve třetí naznačil možnosti jeho budoucího vývoje v podobě městského muzea i v reálnější podobě specializovaného muzea dokumentujícího typické aspekty společenského vývoje v Novohradě a nakonec v podobě ekomuzea, které by v regionu mohlo být užitečné. Ve čtvrté kapitole naznačil autor potřebu i základní rysy nového programu muzea, zejména v oblasti prezentace a ve spolupráci s jinými organizacemi (sponzory) v regionu.

 

Damjanová, Katarína                     Zp 31

Novohradská galéria v Lučenci. Rozbor zbierkového fondu v rokoch 1980 - 1990
závěrečná práce. Brno 1991, 35 s.

V první kapitole uvádí autorka údaje o výstavách výtvarného umění v Novohradě před založením Novohradskej galérie v r.  1980. Ve druhé části se zabývá posláním a činností galerie od jejího založení do současnosti. Ve druhé kapitole autorka zveřejnila rozbor sbírky galerie, který dokládá dvěma tabulkami. Zároveň uvádí zásady sbírkotvorné činnosti galerie. Ve třetí kapitole je zdůrazněno pořádání akvarelového trienále a keramického sympózia v Lučenci. Do budoucnosti autorka navrhuje rozšířit program uměleckých výstav na oblast designu, textilního výtvarnictví, umělecké fotografie apod.

 

Fedič, Vasil                          Zp 42

Predpoklady rozvoja Vlastivedného múzea v Humennom v nových spoločenských podmienkach
závěrečná práce. Brno 1991. 45 s.

Práce je reakcí na změnu společenských vazeb po roce 1989 v souvislosti s dalšími úkoly konkrétního muzea. Je rozdělena na tři části. První předkládá, analyzuje a částečně hodnotí nejvýznamnější momenty v činnosti muzea, které měly vliv na vývoj a jeho směřování do současné podoby. Druhá část je zaměřena na stručné zhodnocení dosavadních výsledků. Třetí závěrečná část se snaží pojednat část těch předpokladů a opatření, jejichž adekvátní řešení by mohlo přispět k zajištění funkčního postavení muzea v nových ekonomických a společenských podmínkách.

 

Hájková, Alena                        Zp 59

Podíl muzeí na ekologické výchově společnosti
závěrečná práce. Brno 1991. 52 s. + přílohy.

K napsání této práce vedl autorku objektivní pocit z ekologické zaostalosti u nás a představa o možnosti muzejníků podílet se na rozvíjení celospolečenských programů ekologické výchovy. První část práce je obecná a hovoří o současném neutěšeném stavu našeho přírodního a životního prostředí s nutností jeho dokumentace a ochrany, který se vláda snaží novou ekologickou politikou údajně řešit. Popis konkrétního podílu přírodovědných pracovišť muzeí na území Moravskoslezských Beskyd zejména při dokumentaci chráněných a hodnotných území i jejich výchovného ekologického působení v rámci kulturně - výchovné činnosti tvoří přechod k rozboru metod, forem a prostředků ekologické výchovy v Okresním vlastivědném muzeu Frýdek - Místek. Závěr práce tvoří nástin další strategie kulturně - výchovné činnosti ve světle ekologie s příklady ze zahraničí.

 

Hladký, Jaroslav                           Zp 65

Informační věta AISM, její využití a doplnění popisu keramiky číselným kódem
závěrečná práce. Brno 1991. 37 s.

Studie vznikla na základě porovnání Informační věty AISM se zkušenostmi získanými při vlastních pokusech o vytvoření ryze numerických kódů pro popis a zpracování pravěké a ranně dějinné keramiky. Na počátku studie jsou zpracovány zásady evidence muzejních sbírek, které jsou pak dále rozpracovány pro obor archeologie. Následuje rozbor Informační věty AISM a návrh numerického popisu tvaru keramiky. Jádrem studie je číselník popisu nádob, při jehož utváření se autor snažil přesně definovat jeho jednotlivé položky. Pro snadnější představu jsou užitečné přiložené tabulky.

 

Jaroš, Karel                           Zp 90

Historie městské obrazárny v Litomyšlli
závěrečná práce. Brno 1991. 53 s. + přílohy.

Autor se snaží uplatnit poznatky z fungování městské obrazárny do sedmdesátých let v souvislosti se snahou o její znovuvybudování. Kritizuje její vytěsnění projektem muzea hudby v r.  1977. Z těchto důvodů se zaměřuje především na okolnosti založení galerie a správního vedení po dobu její existence. Mnoho pozornosti je věnováno nákupům, zápůjčkám a dalším ziskům v jednotlivých obdobích. Průběžné informace o stavu, rozvoji a doplňování stálé instalace obrazárny, včetně uvádění dosažitelných údajů o návštěvnosti, jsou doplněny samostatnou kapitolou o výstavách konaných v rámci a pod patronátem galerie. Společně s první kapitolou věnovanou zapomenuté epizodě Umělecké a školní galerie M.Čápa tak tvoří výjimku z jinak chronologicky řazené práce.

 

Kotalík, Jan                           Zp 34

Zhodnocení sbírkového fondu historické fotografie Prácheňského muzea v Písku
závěrečná práce. Brno 1991. 60 s.

Vycházejíce z modelové situace budování sbírky historické fotografie Prácheňského muzea v Písku se autor snaží ukázat jednu z možností, jak k tomuto problému tezaurace přistoupit. Nejdříve přibližuje klasifikaci a třídění fotografií, poté koncepci a vytváření sbírek fotografie a filmu, jejich katalogizaci, uložení a ochranu. Konkrétní problematiku pak uvádí ve druhé polovině práce na sbírkách Prácheňského muzea. Seznamuje nás také s prvními píseckými fotografy a se starými fotografickými technikami. Na závěr své práce pak rozebírá koncepci další tvorby fotografické sbírky.

 

Krčálová, Lenka:

K problematice úprav památkových objektů pro muzejní účely v ČSSR po roce 1945

1991, 124 s., příl.

Po úvodu práce následuje zamyšlení nad úpravami památkových objektů z hlediska teorie památkové péče i z hlediska teorie muzeologie. Konfrontaci obou těchto teorií vzhledem k jejich uplatnění v praxi je věnována kapitola čtvrtá. Pátá kapitola se skládá z konkrétních analýz: úpravy bývalého kláštera voršilek pro potřeby Technického muzea v Brně, bývalého ústavu šlechtičen pro potřeby Moravského muzea a hradu Špilberk pro potřeby Muzea města Brna.

 

Maňas, Jan                           Zp 133

Zemědělské muzeum 1891 - 1991
závěrečná práce. Brno 1991. 42 s.

Monotematická práce obsahuje historii Zemědělského muzea, přehled jeho sbírek jak v samotném pražském ústředí, tak i v jeho pobočných pracovištích. Zvláštní kapitoly jsou věnovány vědeckovýzkumné činnosti a mezinárodní spolupráci i vzdělávací a publikační činnosti. Závěr tvoří pokus stanovit budoucí vyhlídky muzea na poli sbírkotvorné činnosti, uchování a konzervace sbírek, expozicí, výstav a materiálně technického zabezpečení.

 

Menšíková, Miroslava                          Zp 138

Snahy o využití Špilberku pro muzejní účely po roce 1918
závěrečná práce. Brno 1991. 72 s. +  přílohy.

Jako první je zařazena kapitola o stručné historii hradu. Vlastní tematika práce je rozčleněna časově. Druhá kapitola zahrnuje období let 1918 až 1939, třetí je časově ohraničena léty 1945 až 1985, kdy se Špilberk místo správy vojenské stal sídlem Muzea města Brna a byl vyhlášen Národní kulturní památkou, a jejím vyvrcholením je představa o využití objektu po skončení rekonstrukce, přičemž otázku, které z navrhovaných z navrhovaných řešení je nejlepší, ponechává otevřenu.

 

Nováková, Dana                           Zp 154

Historie a činnost muzea v Třešti
závěrečná práce. Brno 1991. 121 s. + přílohy.

Celá práce je rozdělena do šesti kapitol. První se zaměřuje na povšechnou historii muzea. Druhá si všímá otázky sbírkového fondu muzea. Obsahem třetí kapitoly jsou prostorové možnosti, kterými muzeum v tom kterém svém období disponovalo. Čtvrtá kapitola se zabývá výstavní činností a vztahem k veřejnosti, jemuž je věnována i kapitola pátá. Práci uzavírá šestá kapitola, která se v hrubých rysech snaží naznačit další výhledy a perspektivy muzea.

 

Prášek, Jiří                           Zp 184

Z dějin píseckého muzea
závěrečná práce. Brno 1991. 51 s.

Práce si z dějin píseckého muzea všímá samotného momentu jeho založení, počátků vnitřní organizace muzea a uložení sbírek, působení A.  Sedláčka v čele muzea a jeho evidence sbírek, muzejní knihovny, reorganizací muzea v letech 1926 a 1936, úsilí o zřízení Památníku odboje a zemědělského muzea, okupace, období padesátých a šedesátých let, dalších poboček muzea, jmenování muzea okresním a generální rekonstrukce budov muzea od roku 1984. Kladně je hodnocena zejména reorganizace muzea z r.  1926.

 

Veselská, Jiřina                           Zp 247

Návrh sbírkotvorných programů společenskovědních oborů v Muzeu Beskyd
závěrečná práce. Brno 1991. 88 s.

Studie nejdříve rozebírá historii vzniku současného sbírkového fondu spravovaného oddělením společenských věd, poté současnou obsahovou podobu sbírkového fondu. Autorka konstatuje, že tento obsah je poměrně dobrým východiskem pro navrženou rekonstrukci sbírek a započetí nového specializovaného sbírkotvorného programu. Jeho podobě se věnuje ve zvláštní kapitole. Jde vlastně o více programů, dle jednotlivých oborů v muzeu, autorka však zdůrazňuje, že sbírka společenskovědních oborů tvoří jeden celek a z toho by se mělo při jejich budování a rozšiřování vycházet. V závěru rozebírá vybrané programy doplňování etnografických sbírek.

 

Vokál, Karel                          Zp 251

Vojenská muzeologie
závěrečná práce. Brno 1991. 127 s.

Práce je členěná do tří částí. První dvě řeší základní otázky vojenské muzeologie a třetí mapuje vývoj vojenského muzejnictví v Čechách a na Slovensku. První kapitola vyčleňuje předmět muzeologie, druhá již řeší otázky identity, kategorizace a vzniku vojenských muzeí a charakter jejich sbírek. Ve třetí kapitole je důraz kladen na předpoklady vzniku vojenského muzejnictví, jeho bezprostřední vznik po roce 1918 a léta obnovení muzejní práce v této oblasti po druhé světové válce.

 

Zahradník, Zdeněk                           Zp 256

Muzejní expozice a divadelní inscenace
závěrečná práce. Brno 1991. 38 s.

Problematika daná titulem práce stojí v autorově zájmu z důvodu pochopení podstaty obou výše uvedených oborů, především z hlediska jejich komunikativnosti. Záměrně jsou tedy z činnosti muzea opomíjeny jeho funkce ostatní. Došlo i k jistým zjednodušením, když jen letmo je dotknuto muzeí přírodovědných a galerií. Práce má charakter spíše osobní reflexe problému, se kterým se autor v praktické činnosti setkává. Závěrem konstatuje mezi fenomény muzejní expozice a divadla četné podobnosti, současně však i varuje před myšlenkou "muzejní inscenace", při které by se sbírkové předměty staly pouhými kulisami.

 

Rok 1992

 

Barteková, Radomíra                          Zp 3

Architekt Vilém Hank
závěrečná práce. Brno 1992, 53 s. + přílohy.

Studie mapuje život a dílo architekta Viléma Hanka ve spojitosti s jeho působením v Moravském zemském muzeu i na poli muzejnictví a muzeologie obecně. S profesí V.  Hanka souvisí i jeho přínos architektonický při projektování muzejních expozic a výstav pro období celých padesáti let.

 

Holman, Pavel                           Zp 67

Dějiny Městského muzea v Radnicích
ročníková práce. Brno 1992. 17 s.

Těžiště práce spočívá ve zpracování historického přehledu Městského muzea v Radnicích od jeho vzniku v r. 1918 až do současnosti.

 

Kutílková, Dagmar                         Zp 120

Organizační vývoj Vojenského muzea v letech 1948-68
ročníková práce. Brno 1992, 37 s.

Předmětem práce je organizační vývoj Vojenského muzea v letech 1948-68. Autorka navazuje na práci Karla Vokála: Činnost a vývoj Vojenského muzea v l. 1945-48. Organizační činností rozumí autorka personální složení a věcné prvky, tzn. nemovitý majetek, se kterým Vojenské muzeum disponovalo.

 

Smejkal, Ladislav                          Zp 202

Česká menšinová muzea v severních Čechách
závěrečná práce. Brno 1992, 97 s.

Práce začíná popisem prvních snah českých menšin o vlastní dokumentaci se zdůrazněním vlivu Národní jednoty severočeské. Vzniku českých menšinových muzeí a jejich vyhlašovaným programovým cílům se věnuje kapitola druhá. Další kapitoly rozebírají vzájemný vztah těchto menšinových muzeí a Svazu československých muzeí, organizační záležitosti a sbírkotvornou činnost, způsoby a podmínky prezentace. Někdy složitým vztahem těchto muzeí k veřejnosti a jejich zánikem v souvislosti s okupací se zabývají kapitoly závěrečné.

 

Šáškyová, Marianna                          Zp 213

Numizmatická zbierka a numizmatická expozícia Historického múzea Slovenského národného múzea.
ročníková práce. Brno 1992. 25 s.

Autorka pojednává o historii numizmatického oddělení Historického múzea Slovenského národného múzea. Zabývá se strukturou muzejní sbírky. Do své práce také zařadila popis numizmatické expozice tohoto muzea, která byla instalována v roce 1970 ve druhém poschodí Bratislavského hradu.

 

Šeňová, Naděžda                           Zp 215

Podiel P. Križka na vzniku Kremnického múzea ako inštitúcie.
ročníková práce. Brno 1992. 13 s.

V první části své práce popisuje autorka sběratelské aktivity města Kremnica, které mají svůj počátek již ve středověku. Ve druhé části se zabývá okolnostmi vzniku Kremnického muzea. Muzeum vzniklo zejména díky osobní iniciativě P. Križka, historika - samouka, který byl uznáván nejen na Slovensku, ale i za jeho hranicemi. Poslední část práce je věnována složení sbírkového fondu tohoto muzea.

 

Šiler, Roman                          Zp 217

Dokumentace městské hromadné dopravy v technickém muzeu v Brně
závěrečná práce. Brno 1992. 37 s. + přílohy.

Autor v práci nejprve popisuje historii dokumentace MHD v Technickém muzeu v Brně (vznik muzea, vznik oboru MHD v něm, zakladatelé sbírky atd.), dále sbírkový fond MHD, jeho selekci a tezauraci. Dále se zabývá Archivem MHD jako institucí, tedy opět jeho vznikem, charakteristikou a jeho nejzajímavějšími soubory. Kromě dalších kapitol, zabývajících se prezentací fondu a výsledků muzejních výzkumů, zpracovává autor i historii lokality Brno-Líšeň včetně jejího zpřístupnění a celkového provozu.

 

Štěpánek, Ivo                          Zp 226

Ročníková práce-bez názvu
ročníková práce. Brno 1992. 9 s.

Autor shrnuje základní fakta po r. 1989, která mají rozhodující vliv na činnost konzervátora, restaurátora a preparátora.

 

Rok 1993

 

Fiala, Anton                           Zp 43

Numizmatická zbierka vo vývoji zbierkového fondu Mestského múzea v Bratislave
závěrečná práce. Brno 1993. 86 s.

Při zpracování dané numismatické sbírky z muzeologického hlediska zaměřuje práce pozornost na historický přehled vývoje fondu v jednotlivých obdobích od založení muzea až po rok 1993, stejně jako na vnitřní diferenciaci numismatického materiálu. V konečném důsledku se také zaměřuje na hodnotící aspekt sbírky podle současných muzeologických kritérií a závěrem naznačuje i trendy budování sbírky do budoucnosti.

 

Grigušová, Mária                           Zp 55

Vznik a vývoj múzejných aktivít Maďarského karpatského spolku a Karpatského spolku
závěrečná práce. Brno 1993. 61 s.

První část práce se zabývá založením muzea Karpatského spolku a tzv. Kežmarským obdobím, druhá část popisuje tzv. Popradské období, tedy vývoj Karpatského muzea po roce 1883. Třetí část práce se týká vývoje muzea po roce 1918.

 

Holman, Pavel                         

Vznik, vývoj a perspektivy sbírkového fondu Městského muzea v Radnicích
závěrečná práce. Brno 1993. 75 s.

Po stručných dějinách tohoto městského muzea autor přikročil k historickému rozboru vývoje fondu s mezníkem v roce 1945. Snaží se tento fond analyzovat z hlediska kvantitativního a hlavně kvalitativního. Zaměřuje se na to, zda sbírky skutečně vykrývají daný obor a umožňují jeho prezentaci i vědecké zkoumání, jsou-li přínosem pro muzeum a jaká je perspektiva dalšího vývoje dané sbírky. Se získanými poznatky pak pracuje při formulování sbírkotvorného programu muzea a jeho další perspektivy včetně transformace v jiný útvar. Práce tedy není zaměřena úzce na jedno muzeum, ale postihuje obecně dnešní situaci obdobných muzeí.

 

Hutníková, Jana                           Zp 74

Vývoj a současnost okresního muzea v Tachově
ročníková práce. Brno 1993. 50 s.

V první části se autorka zabývá historií muzea v Tachově. Ve druhé části se se na základě srovnání s muzeologickou teorií pokouší nastímit hl. úkoly muzea pro nejbližší období.

 

Chovančíková, Irena                           Zp 77

Domek T. G. Masaryka v Čejkovicích
ročníková práce. Brno 1993. 21 s.

Autorka se zamýšlí nad důvody vzniku expozic velkých osobností. Konstatuje přitom, že ve vývoji českého muzejnictví můžeme od 70. let 19. stol. napočítat 5 vln hromadného zakládání muzeí, památníků a expozic. V další části analyzuje umístění expozice, uspořádání, výtvarné pojetí atd.

 

Chovančíková, Irena                          Zp 78

Muzejní prezentace osobnosti
závěrečná práce. Brno 1993. 94 s.

Tato práce analyzuje expozice osobností nacházející se v různých lokalitách na území České republiky, přičemž převažují expozice literátů a politiků, ačkoliv tyto osobnosti se dle autorky, vzhledem k charakteru svého díla, prezentují daleko nejhůře. Všech 26 analyzovaných expozic navštívila autorka osobně. Kromě těchto konkrétních rozborů obsahuje práce i kapitoly týkající se obecně motivace k vytvoření expozic osobností, problémů s jejich muzejní prezentací, volbě kritérií a též závěrečné zhodnocení stávajících expozic osobností i s jejich perspektivami.

 

Jaremová, Danica                         Zp 89

Slovenské technické múzeum - komunikácia a výchovno-vzdelávací proces technického múzejníctva
závěrečná práce. Brno 1993. 49 s.

Svou práci autorka začíná podáním historie Technického muzea v Košicích. Pak následuje řada kapitol vztahujících se k obecným tématům jako: Význam múzeí v našej spoločnosti, Základné pojmy, Muzeálny zbierkovy predmet, Vzťah vedy a múzea, Výchovno-vzdelávací proces v múzeu a další. Nato se autorka zabývá problémem vlastních muzeí technického typu (kapitoly Názory na ponímanie múzeí a múzeá technického typu, K problematike múzejnej dokumentácie vedy a techniky aj.), prezentací sbírek, expozicemi, výstavami atd.

 

Koutná, Jana                           Zp 109

Dokumentování současnosti v našich muzeích
ročníková práce. Brno 1993. 17 s.

Autorka konstatuje, že při dokumentaci současnosti, je sběr předmětů individuální záležitostí a přístupu k dané problematice. V první kapitole se pokusila shromáždit výnosy a usnesení k dokumentaci současnosti. Ve druhé kapitole charakterizuje švédský projekt SAMDOK a ve třetí kapitole se pokouší o naznačení směru, kterým by se dokumentování současnosti mělo v našich muzeích ubírat.

 

Kutílková, Dagmar                           Zp 121

Některé problémy muzejní komunikace z muzejní prezentace a jejich odraz v expozici Vojenského historického muzea
závěrečná práce. Brno 1993, 68 s.

Na základě postupu od obecného ke konkrétnímu rozebírá autorka v první kapitole muzejní komunikaci a muzejní prezentaci jako muzeologické problémy. Tyto problémy terminologicky ujasňuje. Dále se věnuje vyjadřovacím prostředkům v muzejní prezentaci a problematice jejich principů od prvních vývojových forem až k postulátům moderní muzeologie. Ve druhé kapitole rozebírá současnou stálou expozici ve Vojenském historickém muzeu a navrhuje její změny s cílem zvýšit její působnost na veřejnost. V závěru autorka hodnotí danou problematiku ve spojitosti s dalším řešením otázky muzejní komunikace a muzejní prezentace.

 

Leco, Ladislav                          Zp 123

Slovenské technické múzeum - produkt formovania technického múzejníctva na Slovensku. Tezauračná analýza vývoja.
závěrečná práce. Brno 1993. 53 s.

Práce je rozčleněna na tři základní tematicko-teoretické okruhy, které v určité časové následnosti ba sebe volně navazují. V prvním okruhu jsou přehodnocovány předpoklady rozvoje muzea technického typu s celoslovenským zaměřením v Košicích. Časově je okruh vřazen do období od konce 19. stol. do konce druhé světové války. druhý tematický okruh již sleduje vznik, vývoj a zhodnocení výše uvedené instituce, porovnává předpokládaný vývoj se skutečným z hlediska tezauračního výzkumu. Současně se snaží zhodnotit, do jaké míry vykrývají sbírkové fondy národní charakter těchto sbírek. Vlastní návrh profilace instituce z tezauračního pohledu, zachytávající odraz dokumentačního vývoje a současný koncepční trend s pohledem do budoucnosti, je obsahem třetího tematického okruhu.

 

Novák, Pavel                         Zp 153

Vývoj muzejního jevu od pravěku do renesance
závěrečná práce. Brno 1993, 142 s.

Celá práce je rozdělena v podstatě chronologicky do sedmi kapitol, které se dále tématicky člení na subkapitoly. První je věnována období pravěku, druhá a třetí pak pojednává o starověkých civilizacích Asie, Afriky a Evropy. Čtvrtá kapitola sleduje vývoj muzejního fenoménu východoasijských civilizací, pátá pak amerických. Šestá se pak zabývá evropským středověkem a sedmá islámskými zeměmi. Každá kapitola je vždy uvedena předpoklady vývoje muzejního jevu. Velká pozornost je pak věnována náboženství, magii a filozofii jako ideovým předpokladům rozvoje muzejního fenoménu. Poté následuje přehled nejdůležitějších konkrétních příkladů premuzejních kolekcí a jejich muzeologický rozbor.

 

Šáškyová, Marianna                          Zp 214

Základné numizmatické expozície v Čechách a na Slovensku.
závěrečná práce. Brno 1993, 88 s. + přílohy.

Analýzy numizmatických expozic Národního muzea v Praze, Moravského zemského muzea v Brně a Slovenského národného múzea v Bratislavě jsou provedeny podle shodných kritérií, sledujících koncepci struktury expozice, použití autentických exponátů a pomocných dokumentačních materiálů. Na základě výsledků těchto analýz autorka vzájemně porovnává všechny tři expozice s důrazem na příbuzné a rozdílné přístupy jejich tvůrců. V závěru práce se věnuje teoretickému návrhu nové numizmatické expozice Slovenského národného múzea.

 

Šeňová, Naděžda                      Zp 216

Pavol Križko a jeho miesto v slovenskom múzejnictve.
závěrečná práce. Brno 1993, 82 s. + přílohy.

Po rozboru společensko-politické situace na Slovensku v 19. stol. a popsání vzniku prvních slovenských muzeí následuje životopis Pavla Križky. Jeho publikační činnost pak zpracovává další kapitola. Ta obsahuje zejména práce z oblasti paleografie a historie. Podíl P. Križky na vzniku kremnického muzea a jeho úloha v souvislosti se Slovenskou muzeálnou spoľočností je obsahem kapitol závěrečných.

 

Šmidlík, Václav                          Zp 221

Expozice letectví a kosmonautiky v Praze.
Brno 1993

Expozice letectví a kosmonautiky je nejmladší ze tří expozic Vojenského muzea. Autor se ve své práci zabývá nejen okolnostmi vzniku této expozice, ale také podrobně popisuje její rozdělení a zaměření. V závěru práce seznamuje s prezentací sbírek.

 

Štěpánek, Ivo                           Zp 34

Konzervátor-restaurátor a preparátor ve vývoji společnosti.
závěrečná práce. Brno 1993. 125 s.

Autor se na základě změn po roce 1989 pokouší o vysvětlení faktů majících rozhodující vliv na činnost konzervátora-restaurátora a preparátora. Jsou to především změny v legislativě, ve vzdělávacím systému a ve zpřístupnění daných oborů pro širší okruh zájemců. V dalším textu uvádí vlastní výklad termínů konzervování, restaurování a preparování a rozebírá problém etiky konzervátorské práce. Největší část práce je věnována vztahu muzeum a konzervace, což je rozebíráno z hlediska historického. Práce má podle autora za úkol zmapovat situaci a identifikovat nedostatky, z kterých se dá vyvodit poučení do budoucnosti.

 

Rok 1994

 

Batelková, Milada                          Zp 4

Památky a dokumenty z I. světové války a jejich uplatnění v muzejnictví
závěrečná práce. Brno 1994, 48 s. + přílohy

V úvodu práce je uveden seznam středisek dokumentů a studií z dějin 1. světové války ve velkých evropských zemích a v USA. Autorka se odvolává na informace historika J. Werstadta. Obdobou je i seznam a charakteristika středisek dokumentů v našich zemích. Autorka se také věnuje jednotlivým osobnostem s touto problematikou svázaným. Konkrétnímu muzeu, Památníku osvobození je věnována kapitola závěrečná, která hovoří především o jeho historickém vývoji.

 

Dolák, Jan                           Zp 34

Jindřichohradecké muzeum 1882-1994 (Vývoj muzeologického myšlení)
ročníková práce. Brno 1994. 30 s.

Na příkladu jindřichohradeckého muzea sleduje autor vývoj muzeologického myšlení. Zvažuje předpoklady a důvody založení muzea, expoziční pokusy a působení na veřejnost v první etapě působení muzea do roku 1934. Druhé období zahrnuje léta 1934 - 1973. Autor analyzuje hlavní přístupy a metody ve tvorbě sbírek a obecně vědecké směřování muzejní práce. Třetí etapu (70. - 80: léta) považuje za dobu určité odborné stagnace a preference kulturněvýchovné činnosti. Práci završuje charakteristikou let devadesátých, které kladly důraz na muzejní mamagement a marketing.

 

Hutníková, Jana                           Zp 75

Reprofilace Okresního muzea v Tachově
závěrečná práce. Brno 1994. 59 s. + přílohy

Autorka na začátku uvádí vývoj muzea v Tachově, popisuje jeho sbírkotvornou, vědeckovýzkumnou, výstavní, expoziční a výchovnou činnost, a to postupně v 60., 70., 80. letech a ještě i na počátku let 90.

 

Koutná, Jana                          Zp 110

Přítomnost - černá díra našich muzejních sbírek
závěrečná práce. Brno 1994, 49 s.

Autorka se ve své práci snaží na základě svých dosavadních poznatků vytvořit teoretický model dokumentování současnosti. První kapitola podává výklad o dosavadním průběhu tohoto dokumentování u nás i v zahraničí, druhá kapitola objasňuje důležitost této dokumentace pro další vývoj muzejnictví a třetí obsahuje autorkou vytvořený model současné dokumentace.

 

Nosková, Miroslava                           Zp 151

K počátkům muzejních aktivit na Frýdlecku a Místecku
ročníková práce. Brno 1994. 20 s.

Autorka konstatuje, ze i když většina muzeí na Frýdlecko-Místecku je spjata až s obdobím po 1. světové válce, počátky působnosti mají už v práci zanícených jedinců o vlastivědu a také v činnosti místních osvětových spolků.

 

Nosková, Miroslava                       Zp 152

Osobnost Joži Vochaly a jeho podíl na rozvoji kulturních aktivit Frýdecka
závěrečná práce. Brno 1994, 66 s.

Autorka nejprve předkládá Vochalovo curriculum vitae. Potom se věnuje počátkům muzejních aktivit na Frýdecku a Místecku všeobecně, načež se opět vrací k Vochalovi, k jeho národopisným aktivitám, vztahu k zemědělskému muzeu a muzejní činnosti po roce 1945.

 

Petrikovič, Erik                          Zp 172

Vznik a vývoj múzea v kaštieli Antol a koncepcia rozvoja jeho ďalšej činnosti.
závěrečná práce. Brno 1994. 94 s.

Po přehledu historie kaštielu Antol a sběratelských tradic rodu Koháry-Coburg následuje rozbor historicko-společenských předpo- kladů vzniku muzea lesnicko-loveckého typu v Antole a vlivem muzeí v Bratislavě a ve Zvolenu na utváření lesnických a loveckých sbírek. Rozvoj muzea v Antole je obsahem třetí kapitoly. Ta obsahuje i popis a charakteristiku expozic a muzejní knihovny. Závěrečná kapitola rozvádí koncepce rozvoje další činnosti muzea Antol dle jednotlivých funkcí muzea.

 

Pipota, Jaroslav                           Zp 176

Technické muzeum v Brně - expozice výpočetní techniky a její budoucnost
závěrečná práce. Brno 1994. 55 s. + přílohy.

Autor úvodem popisuje sbírkový fond výpočetní techniky v Technickém muzeu v Brně a posléze se zabývá expozicí v tomto muzeu: jejím vznikem, prostorovým uspořádáním, celkovým popisem jejího současného stavu, ale i změn v ní provedených. Kritizuje její obsahovou náplň a muzeograficko-výstavní stránku.

 

Šmidlík, Václav                         Zp 223

Vojenské muzeum Praha - expozice letectví a kosmonautiky
závěrečná práce. Brno 1994. 57 s. + 5 s. příloh.

V úvodu práce se autor věnuje vlastnímu vzniku expozice, rozdělení a zaměření sbírkových fondů a prezentaci sbírek. V další části práce uvádí pak organizační strukturu expozice a změny, kterými prošla od svého vzniku do současnosti. Poskytuje zároveň srovnání této expozice s některými leteckými expozicemi v zahraničí. Závěrem pak autor otevírá problém, zda letecké muzeum v Praze přežije rok 1995.

 

Rok 1995

 

Formánek, Tomáš                            Zp 49

Ochrana památek a muzejních sbírek před zničením.
ročníková práce. Brno 1995. 20 s.

Sběratelství je fenomén, který časově spadá již do antiky. Synchronně s ním je patrná snaha sbírky ochránit před zničením a krádežemi. Autor analyzuje sběratelský zájem a snahy o ochranu až do 20. století. Konstatuje, že velký zlom v ochraně sbírek a budov nastal až s rozvojem elektroniky ve 30. letech 20. století.

 

Hlaveš, Milan:

Současná expozice Národní galerie v Praze z prezentačního hlediska.

1995, 46s., (diplomová práce) Zp 66

Studie si klade za cíl přehlédnout současné expozice Národní galerie. Autor podává stručný přehled historie stavebního vývoje jednotlivých objektů a informuje o skladbě jednotlivých sbírek a pokouší se o zhodnocení způsobu prezentace včetně nedostatků z ní vyplývajících.

 

Matroszová, Veronika

Muzeum Těšínska Český Těšín.
diplomová práce. Brno 1995. 44 s. + 17 s. příloh.

Práce popisuje historii muzejnictví na Těšínsku. Nejprve autorka rozebírá literaturu a prameny k tématu a rovněž čtenáře seznamuje s historií regionu, tedy Těšínska. Jedna z kapitol je věnována tradici muzejnictví v oblasti a předpokladům ke vzniku muzeí. Zde sehrálo roli hlavně Šeršnikovo muzeum. Dále je popsán vznik a vývoj muzea v Českém Těšíně a pak i jednotlivé činnosti.

 

Krejčí, Marek                        Zp 114

Boleslavica MCMX (Úvaha nad souvztažností muzea a památky).
ročníková práce. Brno 1995. 8 s. + 4 příloh

Autor popisuje obnovu českobratrského sboru ze 16. století v Mladé Boleslavi prováděnou v letech 1904 - 1910 pro potřeby Muzejního spolku. Srovnáváním hledisek památkové péče a muzeologie dochází k názoru, že opravy byly poplatné dobovým histirizujícím tendencím a nevytvořily základ pro koexistenci muzea a památky.

 

Řeháčková, Markéta

Vznik a vývoj Vlastivědného muzea v Novém Jičíně.
diplomová práce. Brno 1995. 65 s. + 4 přílohy

Práce nás seznamuje s vývojem muzejnictví v Novém Jičíně. Na počátku stálo školní Kattauerovo muzeum založené v roce 1861 a zaniklo v roce 1875. Nově bylo muzeum založeno v roce 1882 a existuje dodnes. Vývoj je pospán ve dvou kapitolách. Další je věnována reorganizaci muzejní sítě na okrese Nový Jičín a představuje nám jednotlivé pobočky (Příbor, Hodslavice, Fulnek aj.) Samostatná kapitola je věnována sbírkotvorné činnosti a jiná prezentační činnosti muzea.

 

Skalická, Hanka                        Zp 199

Městské muzeum v Ústí nad Orlicí.
ročníková práce. Brno 1995. 11 s.

Autorka se zabývala historií Městského muzea v Ústí nad Orlicí od počátků v roce 1908 do 60. let, kdy bylo zrušeno, i jeho obnovením po roce 1989.

 

Stejskalová, Irena:

Osobnost Josefa Valíčka  a jeho působení ve šternberském muzeu.
1995, 30s., 5 příl., (diplomová práce) Zp 207

Autorka seznamuje čtenáře s historií muzea ve Šternberku a především s jeho dlouholetým správcem Josefem Valíčkem, který působil v regionu jako vlastivědný pracovník dlouhá léta. Od roku 1949 budoval okresní archiv a v roce 1954 se stal ředitelem OVH.

 

Sýkora, Jan                              Zp 211

Letecké muzeum HÚAČR.
ročníková práce. Brno 1995 14 s.

Předmětem práce je historický vývoj Leteckého muzea, stav sbírek i evidence. Ve druhí kapitole hodnotí autor současný stav a v poslední se pokouší naznačit budoucí směřování Leteckého muzea.

 

Veselská, Magda:

Historie Židovského muzea v Praze.
1995, 33s.,(seminární práce) Zp 245

Práce je pokusem o zmapování historie Židovského muzea v Praze. Předmětem autorčina zájmu jsou léta 1906 - 1996, přičemž při zpracovávání některých období narazila na akutní nedostatek písemných nebo archivních pramenů.

 

Rok 1996

 

Formánek, Tomáš                    Zp 50

Ochrana památek a muzejních sbírek před vloupáním.
závěrečná práce. Brno 1996, 43 s. + 10 příloh.

Rozšířená verze ročníkové práce. Práce je zaměřená na historickou genezi sběratelství a ochrany předmětů. Zabývá se také systémovými a zabezpečovacími opatřeními objektů proti krádežím v současnosti.

 

Formánek, Tomáš:        Zp 49

Ochrana památek a muzejních sbírek před zničením.
Ročníková práce, Brno 1996, 20s.

Sběratelství je fenomén, který časově spadá již do antiky. Synchronně s ním je patrná snaha sbírky ochránit před zničením a krádežemi. Autor analyzuje sběratelský zájem a snahy o ochranu až do 20. století. Konstatuje, že velký zlom v ochraně sbírek a budov nastal až s rozvojem elektroniky ve 30. letech 20. století.

 

Jamnická, Marta                    Zp 81

Vývoj časomerných prístrojov a ich múzejná dokumentácia.
závěrečná práce. Brno 1996. 64 s.

Po úvodní charakteristice a historické genezi pojmu dokumentace podává autorka přehled výroby hodin na Slovensku. V další kapitole se zabývá dokumentací sbírek ve Státním technickém muzeu s využitím automatizovaného systému AMIS. Závěrečná kapitola pojednává o reprezentativních typech hodin, které jsou zastoupené v jednotlivých skupinách.

 

Kajnarová, Petra:

Havelkovo muzeum v Lošticích.
1996, 47s., 8 příl. (bakalářská práce) Zp 98

Práce zaměřená na postižení historie Městského muzea v Lošticích, založeného v roce 1928.

 

Pleva, Martin

Vztah muzeí a veřejnosti.
bakalářská práce. Brno 1996. 64 s.

Práce se pokouší v teoretické rovině postihnout problematiku obsahu práce s veřejností v muzeích. První kapitola mapuje vývoj práce s veřejností v Československu a České republice a rozebírá literaturu. Další kapitola seznamuje čtenáře s tím, co je obsahem práce s veřejností a jaké jsou definice. Poslední kapitola hodnotí výzkumy u nás provedené.

 

Skalická, Hanka                Zp 200

Vysokomýtští Škorpilové - muzejníci, se zvláštním zřetelem k jejich přínosu na rozvoji vysokomýtského muzea.
závěrečná práce. Brno 1996. 106 s. + 25 příloh.

Předmětem této práce je zachycení osudu vysokomýtské rodiny Škorpilů, jejíž členové se zasloužili o rozvoj muzejnictví u nás, ale i v Bulharsku. Ve třetí kapitole autorka rozebírá všechny dochované evidenční pomůcky vysokomýtského muzea. Srovnáním se současným stavem evidenčních pomůcek hodnotí odbornou úroveň tehdejšího muzejnictví na malém městě. Autorka chce rovněž zjistit, zda se vztahy mezi bratry Škorpilovými nějakým způsobem projevily na odborné úrovni muzea.

 

Štěpánek, Arnošt:

Rozvoj propagace v současné společnosti.
1996, 57s.(bakalářská práce) Zp 224

Cílem práce je v kontextu vývoje soudobé společnosti rozebrata popsat dvě nejrozsáhlejší skupiny propagace (reklamu a public relation). V úvodu pojednává autor také v stručném průřezu o vývoji společnosti od středověku po současnost, kdy se vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj propagace. 

 

Rok 1997

 

Dolák, Jan                        Zp 35

Management regionálního muzea.
závěrečná práce. Brno 1997. 78 s.

Ojedinělý příspěvek na téma muzejní management a řízení muzeí. Autor konstatuje, že česká a slovenská produkce minulých let se tohoto tématu stranila. Vedle teoreticky nabytých znalostí zužitkovává autor také vlastní zkušenosti vedoucího pracovníka.

 

Horváthová, Jana                Zp 72

Vznik, vývoj a současný stav muzeálního myšlení v romském etniku u nás.
závěrečná práce. Brno 1997. 171 s.

Jedna z prvních prací, která se věnuje muzeálnímu myšlení u romského etnika. Autorka analyzuje institucionalizmus muzeálního myšlení u Rómů před rokem 1989 a po roce 1989. Na základě muzeo-sociologického průzkumu vyhodnocuje stav muzeálního myšlení u Rómů.

 

Jandíková, Zdeňka:

Muzeum v Mohelnici.
1997, 61s. (bakalářská práce) Zp 84

Další z řady prací pojednávající o historii muzea od jeho založení až po současnost.

 

Janků, Miroslav                Zp 87

Historie Městského muzea v Chotěboři ze zřetelem k problematice evidence sbírek.
ročníková práce. Brno 1997. 39 s. + 5 příloh.

Práce má dvě tematické roviny, jednak zpracování historie Městského muzea v Chotěboři a jednak problematiku spjatou s evidencí sbírek. Autor se zaměřil na sledování příčin problémů evidence sbírek a na základě popisu různých typů evidence se pokusil o řešení chaotického stavu v této oblasti.

 

Kajnarová, Petra:

Dětské muzeum - jeho činnost v době školního vyučování a ve volném čase.
1997, 32s., 5 příl. Zp 97

Předmětem studie je vystižení poslání muzeí ve výchovně vzdělávacím procesu a spolupráce se školami. Druhá část postihuje specifiku dětských muzeí, porovnává jejich fungování v zahraničí s naším Dětským muzeem, které působí při Moravském zemském muzeu v Brně.

 

Košťál, Pavel:

Kolekce betlémů v Západomoravském muzeu v Třebíči.
1997, 45s., (bakalářská práce) Zp 106

Jako předměty nesporné umělecké a dokumentární hodnoty se betlémy začaly poměrně brzy dostávat do muzeí. V některých muzeích (např. v Západomoravském muzeu v Třebíči) se vytvořily rozsáhlé kolekce betlémů. Úvodní pasáž autorovy práce podává přehled třebíčského betlémářství. V druhé části se zaměřuje na počátky  a vývoj kolekce betlémů v třebíčském muzeu a na jejich prezentaci.

 

Luniaczková, Petra

Rudolf II. a jeho sbírky.
bakalářská práce. Brno 1997. 44 s.

Práce podává stručně historii sbírky císaře Rudolfa II. Popisuje jejich historii, způsob sbírání, uložení a osudům po císařově smrti. Jedna kapitola je věnována dvorskému okruhu umělců, vědců a řemeslníků. Dále rozebírá inventář vyhotovený českými stavy v roce 1619. V práci je uvedena rovněž základní literatura o rudolfínských sbírkách.

 

Sosnovec, Pavel                    Zp 205

Muzejní expozice v okrese Mladá Boleslav - jejich minulost, přítomnost a náměty na budoucí řešení.
ročníková práce. Brno 1997. 22 s. + 7 příloh

Práce hodnotí stávající stav stálých expozic v okrese Mladá Boleslav. Autor poukazuje na skutečnost, že nynější expozice jsou na úrovni pouhého “ukazování” a jsou v zajetí přežitých představ ukazovat co možná nejvíce.

 

Sosnovec, Pavel                    Zp 206

Problematika současného regionálního muzejnictví na příkladu jednoho muzea (Mladoboleslavského).
diplomová práce. Brno 1997. 71 s. + 7 příloh

Práce se orientuje na současný stav regionálního muzejnictví, konkrétně na okres Mladá Boleslav. Po charakteristice mladoboleslavských muzeí a současných právních úpravách v muzejnictví autor příspěvku navrhuje budoucí směřování mladoboleslavských muzeí. Autor si vytyčil cíl přispět svou prací k zahájení diskuze o budoucnosti muzeí na Mladoboleslavsku.

 

Sýkora, Jan                        Zp 212

Letecké muzeum HÚAČR.
závěrečná práce. Brno 1997. 46 s. + přílohy

V úvodu práce objasňuje autor organizační strukturu HÚAČR. Do roku 1994 se toto muzeum dělilo na Vojenské muzeum, Památník odboje a Vojenský historický archiv. V roce 1995 došlo ke změně struktury. ByL vypuštěn mezičlánek - Vojenské muzeum.

 

Štěpánek, Arnošt:

Popis a komentář výstavy „Když Brno obléhali Švédové“.
1997, 60s., 10 příl. (bakalářská práce) Zp 225

Práce popisuje výstavu Když Brno obléhali Švédové prezentovanou během května až prosince 1995 v Brně na Špilberku. Obsah práce vychází z posloupného popisu výstavy, přičemž faktografické údaje jsou doplněny o autorův komentář.

 

Veselská, Dana:

Stálé expozice starého umění v České republice a Rakousku.
1997, 55s., (bakalářská práce) Zp 243

Předmětovým východiskem práce je problematika prezentace a instalace galerijních expozic. Autorka se snaží o zhodnocení předpokladů a naplnění těchto otázek u galerií ČR, které porovnává s rakouskými galeriemi.

 

Veselská, Magda:

Židovské muzeum v Praze.
1997, Zp 246

Práce sumarizuje dosavadní výsledky bádání k tématu Židovské muzeum v Praze. Autorka se zaměřila na shromáždění a rozbor literatury a dochovaného archivního materiálu. Na jejich základě sleduje osud Židovského muzea v letech 1906 - 1996

 

Rok 1998

 

Jandíková , Zdeňka:

Muzeologické sešity v letech 1969 - 1986.
1998, 53s. (ročníková práce) Zp 85

Práce je pokusem o analýzu muzeologického sborníku Muzeologické sešity 1969 - 1986. V úvodní kapitole podává základní bibliografické informace o sborníku. Jádro práce spočívá v rozboru muzeologických sešitů dle kritérií, které si autorka vytyčila.

 

Janků, Miroslav                           Zp 88

Problematika evidence sbírek a sbírkotvorný program Městského muzea v Chotěboři.
diplomová práce. Brno 1998. 108 s. + 15 příloh

Práce je koncipována do šesti částí. Po úvodním historickém přehledu vzniku muzea se autor zabývá evidencí sbírek od roku 1945 do současnosti. Zaměčil se na vysledování příčin a podstaty problémů evidence a zároveň se pokusil o řešení této problematiky. V poslední kapitole se pokusil vytvořit program budoucího plánování dokumentace vývoje přírody a společnosti prostřednictvím tvorby sbírek.

 

Košťál, Pavel:

Ladislav Lábek a české muzejnictví.

1998, 44s., 3 příl.,(ročníková práce) Zp 107

Při zakládání vlastivědných muzeí se od 2. poloviny 19. století angažovala řada neprofesionálních pracovníků. Jednou z významných osobností byl také Ladislav Lábek (1882 - 1970), zakladatel Národopisného muzea Plzeňska. Monografická studie líčí životní příběh L. Lábka. Druhá kapitola práce je věnována struktuře a sbírkotvornému programu Národopisného muzea Plzeňska. Ve třetí se snaží postihnout hlavní zásady Lábkovy muzeologické koncepce.

 

Löblová, Andrea

Muzejní tematika v Časopise společnosti přátel starožitností/Muzejní a vlastivědné práci.
bakalářská práce. Brno 1998. 34 s.

Práce se snaží podchytit muzejní problematiku v Časopise společnosti přátel starožitností/Muzejní a vlastivědné práci (ŠPS/MVP). Úvod je věnován historii časopisu, dále jsou pak rozebírány články s muzejní a muzeologickou tematikou podle tematických okruhů - dokumentace současnosti, výstavní a expoziční činnost, návštěvnost muzeí, správa a evidence sbírek, terminologie. Závěr je věnován osobnostem svázaným s časopisem.

 

Luniaczková, Petra

Nová expozice Muzea města Brna "Brno na Špilberku".
oborová práce. Brno 1998. 60 s. + 55 příloh

Práce nás seznamuje s přípravou, realizací a popisem jedné ze současných expozic Muzea města Brna na Špilberku - Brno na Špilberku. Nejprve nám autorka přibližuje zrod myšlenky na novou expozici, její přípravu a realizaci a i další aspekty které to doprovázely. Následuje popis a muzeologický rozbor, což je doprovázeno terminologickým slovníčkem, kde je vysvětleno, jak autorka chápe některé termíny.

 

Pálková, Lucie

Sbírka obrazů Vítězslava Nezvala v Západomoravském muzeu v Třebíči.
bakalářská práce. Brno 1998. 77 s. + 88 příloh

Práce je vlastně katalogem jedné části sbírkového fondu muzea v Třebíči. Autorka nejprve seznamuje s obsahem sbírkového fondu muzea. Další kapitoly pak věnuje vlastní sbírce - způsobu získání obrazů, rozebírá Nezvalovo výtvarné dílo v kontextu jeho tvorby, celý fond hodnotí a nakonec jednotlivé obrazy určuje a vypracovává katalog. Součástí je obrazová příloha s jednotlivými díly.

 

Pleva, Martin

Renovovaná expozice Múzea SNP. Pokus o muzeologický rozbor.
oborová práce. Brno 1998. 47 s.

Autor se pokouší o rozbor jedné výstavy z muzeologického hlediska. Předmětem jeho zájmu je staronová expozice Múzea Slovenskéno národného povstania v Bánskej Bystrici. Nejprve charakterizuje samotné muzeum, jeho poslání a cíle a poté popisuje tematickou strukturu expozice. Samotnou expozici pak rozebírá co do obsahu i použitých forem a vyznění.

 

Rok 1999

 

Březina, Vladimír:

České zemědělské muzejnictví a první české zemědělské muzeum v Brně.
1999, 63s., 13 příl., (bakalářská práce)

Zemědělské muzejnictví bylo oborem, jenž si dokázal vybudovat za nepříliš dlouhou dobu své existence silnou a respektovanou pozici. Jeho počátky spadají do doby konce 19.století. Osudnou se pro tento obor stala druhá světová válka, kdy většina těchto muzeí zanikla. Autor ve své práci popisuje vývoj zemědělského muzejnictví u nás i v zahraničí. Největší část práce je však věnována historii zemědělského muzea v Brně, jeho expozicím, sbírkám, výstavní  a publikační činnosti, ale také významným osobnostem, které stáli u počátků brněnského zemědělského muzea a zasloužili se o jeho další rozvoj - Josefu Kazimourovi, Adolfu Prokůpkovi, Jaroslavu Vašíčkovi a Karlu Štěpánkovi.

 

Fialová, Dagmar:

Vyhodnocení výzkumu, Analýza sbírkových fondů v muzeích ČR 1994 - 1996.
1999, 164s., 40 příl. Zp 46

Autorka vyhodnocuje projekt Analýza sbírkových fondů v muzeích, Který zahájila Asociace českých a moravskoslezkých muzeí a galerií v roce 1994. Cílem projektu bylo získat co nejobjektivnější přehled v muzejních sbírkách. Základní metodou výzkumu byly anketní dotazníky zasílané muzeím ČR. Získaná data byla vyhodnocena v systému Microsoft office 97.

 

Fojtíková, Pavla:

Vývoj a struktura sbírek lidového textilu v muzeích na Moravě a ve Slezsku.
1999, 98s., příl. Zp 48

Příspěvek je zaměřen na skladbu a strukturu textilních sbírek vybraných moravských a slezských muzeí. Autorka sleduje počátky zájmu o textilní a oděvní tvorbu a konstatuje souvislost s revoluční dobou 1848. Množství zkoumaného materiálu hodnotí z chronologického hlediska (na předměty získané akvizicí před rokem 1989 a po roce 1989) a z geografického hlediska.

 

Janásová, Lucie:

Inocenc Ladislav Červinka - Život a dílo muzejního archeologa.
1999, 44s., 4.příl. (bakalářská práce) Zp 82

První pokus o portrét jednoho z nejvýznamnějších postav české archeologie, I. L. Červinky (1860 - 1952). V první kapitole nastínila autorka vývoj moravské archeologie. Jádro práce tvoří kapitoly, které líčí Červinkovu sběratelskou činnost, jeho působení v Moravském archeologickém klubu, aktivity v muzejní sféře a publikační činnost.

 

Kirsch, Otakar:

Společnost pedagogického muzea v Brně.
1999, 54s., (bakalářská práce) Zp 104

Po celé devatenácté století až do roku 1948 hrály v kulturní, vzdělávací i tělovýchovné oblasti důležitou roli spolky. Předmětem autorova zájmu se stala Společnost pedagogického muzea v Brně působící v letech 1930 - 1952. Ve třech kapitolách se zaměřil na historii, organizační strukturu a činnost SPM v uvedeném období.

 

Löblová, Andrea

Zpracování a vyhodnocení pasportu uložení muzejních sbírek pro AMG.
oborová práce. Brno 1999. 53 s. + 8 s. příloh

Asociace muzeí a galerií ČR se pokusila v několika projektech podchytit stav sbírkových fondů muzeí v České republice. Prvním projektem byl pasport sbírek muzeí, tedy zjištění počtu sbírkových předmětů a jejich rozvrstvení podle oborů. Dalším krokem bylo zjišťování, jak jsou předmětu uloženy a v jakých podmínkách. Tato práce prezentuje výsledky tohoto průzkumu. Bohužel do výzkumu se zapojila jen asi polovina muzeí, přesto je ale dostatečně reprezentativní. Sekretariát Asociace rozeslal muzeím dotazníky a autorka pak vyhodnocovala vyplněné formuláře. Data byla přepsána do databáze MS Access a bylo s nimi dále pracováno. Výsledkem jsou přehledně zpracované tabulky s údaji.

 

Medříková Petra

Publikace o sbírkách a muzeích v zámecké knihovně v Lysicích a Pernštejně.
bakalářská práce. Brno 1999. 46 s.

Bakalářská práce měla za úkol nalézt a představit knihy týkající se sběratelství, výstav a muzeí v knihovně Mittrowských z Nemyšle na hradě Pernštejně a v zámecké knihovně v Lysicích, která patřila Dubským z Třebomyslic. Jádro pernštejnské knihovny tvoří knihy z 18. a 19. století, zatímco knihy z lysické knihovny pochází z 19. století a z první poloviny 20. století.

 

Mentzlová, Marta

Oslavy 100. výročí založení muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě.
bakalářská práce. Brno 1999. 37 s.

Práce popisuje historii muzea v Uherském Brodě a oslavy, které byly realizovány při oslavách výročí jeho založení. Jsou zde prezentovány i jednotlivé akce, jako výstava, almanach aj.

 

Pauchová, Andrea

Fotografie Jana Berana z hlediska muzejní dokumentace.
bakalářská práce. Brno 1999. 36 s. + 17 s. příloh

Práce se zabývá poměrně opomíjeným významem fotografie. Nejčastěji je chápána jako umělecké dílo a jako takové má být sbíráno, nebo má někdy jen ilustrovat nějakou popisovanou věc. Fotografie může mít ale i významný dokumentační význam, kdy zachycuje nějakou skutečnost a sama o sobě o ní vypovídá. Zde je popsána z těchto hledisek i tvorba fotografa a filmaře Jana Berana, jehož práce se nacházejí ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.

 

Salhiová, Martina:

Expozice O nové Brno. Brněnská architektura 1919 - 1939.
1999, 52s. (bakalářská práce) Zp 193

Práce je zaměřena na zhodnocení expozice O nové Brno. Brněnská architektura v letech 1919 - 1939, která byla slavnostně otevřena v Muzeu města Brna 12. 6. 1998. První část expozice zachycuje rozmach a úpadek meziválečné architektury v Brně. Ve druhé části je možno vidět bytový interiér s ukázkami trojrozměrných předmětů. Nechybí ani přehled významných brněnských stavitelů a architektů.

 

Salhiová, Martina:

Expozice Špilberk - Žalář národů.
1999, 42s., (odborná práce) Zp 192

Předmětem práce je muzeologické zhodnocení expozice Špilberk - Žalář národů, kterou vytvořili pracovníci historického oddělení Muzea města Brna. V úvodu nastiňuje autorka tématické zaměření Muzea města Brna, zabývá se osudy muzea po roce 1960. V další kapitole se zaměřuje na předchozí expozici na Špilberku, žaláře politických vězňů. Třetí kapitola je věnována tématu expozice a její struktuře.

 

Švajdlerová, Kateřina:

Dokumentace kolonádních staveb v Karlových Varech.
1999, 46s., 63 příl. (bakalářská práce) Zp 228

Práce postihuje problematiku dokumentace kolonádních staveb v Karlových Varech od založení města Karlem IV. až do současnosti. Autorka se zaměřila na všechny dosud funkční kolonádní stavby. Jedná se o kolonádní stavby klasické a malé (altány).

 

Veselská, Magda:

Židovské muzeum v Praze.
1999, 163s., 6 příl. (diplomová práce) Zp 247

Zpracovávané téma navazuje na autorčinu bakalářskou práci z roku 1997. Zatímco v první fázi (tzn. v bakalářské práci) pracovala autorka převážně s literaturou, zde přistoupila k průzkumu archivních materiálů z různých archivů. Na základě zjištěných údajů a v návaznosti na informace z literatury rekonstruuje vývoj a činnost Židovského muzea v letech 1906 - 1996. 

 

Rok 2000

 

Kirsch, Otakar:

Příspěvek k zániku muzejních spolků a společností v ČSR na začátku padesátých let dvacátého století.
2000, 48s., 2 příl., ( oborová práce)

V první polovině padesátých let dvacátého století došlo v tehdejším Československu k události, která výrazně zasáhla do vývoje našeho muzejnictví. V roce 1951 byl totiž tehdejším režimem vydán zákon č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních, na jehož základě byly takřka po osm let rušeny nejrůznější druhy spolků a společností. Popis této události a popis procesu rušení muzejních společností po roce 1948 je hlavní náplní této práce. Autor se také v jedné z kapitol snaží objasnit některé pojmy, které ve své práci užívá např. termín spolek. Je zde také kapitola věnovaná důvodům, které vedly k  zanikání muzejních společností již před rokem 1948.

 

Kovařík, David:

Pozůstalost čs. zahraničního vojáka Evžena Rouse ve sbírkovém fondu historického oddělení MZM.
2000, 57s., 20 příl., (bakalářská práce)

Práce je rozdělena do tří částí. V první části autor vylíčil  životní osudy čs. zahraničního vojáka a znojemského rodáka E. Rouse. Tato část začíná popisem jeho předválečné činnosti, vojenským působením a končí návratem do „svobodného“ Československa  a posledními léty jeho života. Ve druhé části se autor zabýval charakteristikou sbírky - jejím vznikem, rozdělením do sbírkových fondů, dokumentací a uložením sbírkových předmětů. Poslední část je věnována samotnému popisu sbírkových předmětů   z  pozůstalosti E. Rouse.Tato část je rozdělena do tří podkapitol - Textový materiál, Fotografie a Trojrozměrné předměty.

 

Králíčková, Markéta:

Muzejní knihovny v Uherském Brodě a Uherském Hradišti.
2000, 46s., 4 příl., (oborová práce)

Práce se zabývá historií a současností dvou muzejních knihoven, knihovny Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Muzea Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě. Text je rozdělen do tří částí. V první části autorka popsala a zhodnotila význam a poslání knihovny pro práci muzea. Ve druhé  a třetí části se věnovala historii výše zmíněných muzeí i historii,  aktuálnímu stavu a organizaci jejich knihoven. V závěrečné kapitole  autorka vzájemně srovnala  obě muzejní knihovny.

 

Krejbich, Miroslav:

Historické fotografie ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě.
2000, 64s., 9 příl., ( bakalářská práce )

Autor svou práci, ve které se zabývá fotografií, rozdělil na čtyři samostatné celky. V první části se pokusil nastínit historický vznik a vývoj samotné fotografie. Ve druhé a třetí se zaměřil na fotografii - muzejní předmět, tzn. snažil se zde objasnit otázky jejího významu, zařazení, evidence, ochrany a uložení. Závěrečná část je věnována vlastnímu rozboru fotografického fondu muzea - tedy části, která byla vytvořena do roku 1945 a položila základ dnešní fotografické sbírce JMM ve Znojmě.

 

Mentzlová, Marta

Výzkum reakcí návštěvníků výstavy MG "Od gotiky k renesanci".
oborová práce. Brno 2000. 34 s + 1 příloha

Autorka se pokoušela pomocí průzkumu formou dotazníku zjistit názor návštěvníků na výstavu Od gotiky k renesanci pořádanou Moravskou galerií v roce 1999. Dotazník zodpovědělo celkem 70 návštěvníků. Převažovaly ženy a věkové kategorie mezi 15 - 30 lety. Návštěvníky byly převážně studenti či přímo školní výpravy. Většina byla s výstavou celkem spokojena. Nejvíce výhrad bylo k popiskám a orientačnímu systému (jen malá část věděla, že se výstava koná ve dvou patrech Místodržitelského paláce). Vadila rovněž vysoká cena katalogu. Nedostatkem byla rovněž malá informovanost o tom, že souběžně probíhá výstava v Olomouci a Opavě.

 

Merta, Ondřej:

Hamry a jejich muzejní využití na území České republiky.
2000, 59s., 28 příl., (bakalářská práce)

První kapitoly práce se věnují popisu historie a technologie hamerské výroby. Autor ve své práci poukazuje na to, že hamry jako technické  památky byly ponechány až na několik ojedinělých případů chátrání a postupné likvidaci a proto by bylo třeba provést další ohledání objektů a popsat jejich současný stav a dokumentovat jej. Také se  zabývá problematikou prezentace technických památek in situ či ve skanzenech. V poslední kapitole popisuje tyto objekty : Dobříš - Horní hamr, Svobodné hamry, Valašské muzeum v přírodě - Mýnskou dolinu, Buškův hamr, Šlakhamr a expozici železářství NTM v Praze. 

 

Mikulicová, Dagmar:

Fotografie jako součást sbírkových fondů muzeí.
2000, 40s.,5 příl.,(bakalářská práce)

Cílem práce bylo zhodnocení postavení fotografie jako muzejního sbírkového předmětu, shromáždění poznatků o zacházení s fotografickými sbírkami a zhodnocení situace v muzejní praxi. V první části práce jsou popsány teoretické otázky získané z nastudované literatury, které se vztahují k práci s materiály. Druhá část práce je věnována seznámení se sbírkovým fondem fotografií Historického muzea ve Slavkově u Brna. Je zde popsán profil sbírky, systém evidence fotografického fondu ve slavkovském muzeu, uložení a ochrana fotografií a využití sbírky v činnosti muzea.

 

Miltová, Radka:

Sbírka uměleckého plakátu z přelomu 19. a 20. století v Okresním muzeu v Chrudimi.
2000, 49s., 11 příl.,(bakalářská práce)

Sbírka uměleckého plakátu uložená v Okresním muzeu v Chrudimi obsahuje řadu podstatných děl vývoje české plakátové tvorby, dále i některá díla zahraniční, zejména německá. Sbírka byla založena již  v roce 1896, tedy nedlouho po vzniku samotného Průmyslového muzea pro východní Čechy v Chrudimi. Okolnosti založení sbírky svědčí o programovém zájmu muzea soustředit tyto předměty, což  také souvisí s obecným zájmem o plakát v té době. Muzeum udržovalo vztahy zejména s tiskařskými a reprodukčními závody, které jim některá díla zasílaly. Dnes sbírka čítá 115 kusů a je uložena v depozitáři za velmi dobře kontrolovaných podmínek, takže jsou předměty chráněny před možnou degradací. Naposledy byla sbírka jako celek vystavena v roce 1981, od té doby se pozornosti dostalo jen některým plakátům, a to při příležitosti vystavení v jiných tematických výstavách nebo expozicích. Dříve byly z některých děl pořizovány reprodukce, dnes není nic podobného realizováno

 

Minařík, Ota:

Faleristická sbírka Moravského zemského muzea v Brně RNDr. Zdeňka Tkaného.
2000, 55s., 21 příl., (souborná práce)

Těžiště práce spočívá v kapitolách, v nichž autor soustředil životopisné údaje Zdeňka Tkaného, popsal jeho životní osud a sběratelskou činnost. Významná je nesporně také kapitola podrobně pojednávající o československých vyznamenáních ve sbírce Z. Tkaného, která představuje nejrozsáhlejší oblast jeho práce.

 

Petrová, Diana                                                                                                        (2002)

Zlín - město obuvi, muzejní činnosti a historie.
diplomová práce 56 s. + 9 s. příloh

Práce prezentuje některé aspekty z historie města Zlína, zejména vývoj výroby obuvi a muzejnictví. První kapitola líčí historii města a následující dějiny Baťových obuvnických továren. Následuje kapitola o předpokladech vzniku muzeí. V další se pak soustřeďuje na historii regionálního muzea a muzea umění. Samostatná kapitola je věnována Obuvnickému muzeu. Zde je líčena nejen historie muzea, ale i jednotlivé činnosti, jako konzervace, prezentační činnost (včetně rozboru expozice), návštěvnost (v tomto případě byl mezi návštěvníky uskutečněn malý průzkum).

 

Press, Jan:

Typologie muzeí 19. století.
2000, 44s., 24 příl., (bakalářská práce)

Autor se v práci zabývá vznikem a vývojem muzeí 19.století z pohledu stavebně uměleckého. Tvrdí, že muzejní typologie a architektonické ztvárnění jsou velmi širokým a dosud nezpracovaným námětem a proto se zaměřil jen na tři nejdůležitější problémy typologického třídění a upozornil na zvláštnosti některých národních škol, zejména francouzské a německé.

 

Vondrová, Marcela:

Historie sedlčanského muzea.
2000, 51s., (bakalářská práce)

Práce se zabývá historií regionálního a městského muzea v Sedlčanech od doby vzniku myšlenky založit muzeum až po současnost. Autorka ve své práci rozdělila vývoj tohoto muzea do třech částí. První část seznamuje s muzejními počátky na Sedlčansku, založením muzea a jeho činností do roku 1945. Druhá část popisuje muzeum v letech 1945 - 1992. Poslední část práce informuje o současném fungování sedlčanského městského muzea a jeho činnosti.

 

Vychytilová, Petra:

Kolekce vějířů z textilní sbírky Městského muzea v Žamberku.
2000, 61s., 14 příl., (bakalářská práce)

Autorka se ve své práci zaměřila na kolekci vějířů - módních doplňků, které vypovídají o době i lidech, jimž patřily. V první části práce se zabývala historií muzea v Žamberku a popsala jeho textilní sbírku a její zpracování. V navazující části  zpracovala dějiny vějíře a podrobně popisem i fotograficky zachytila jednotlivé vějíře z  kolekce Městského muzea v Žamberku. Zajímavou kapitolu tvoří zachycení některých společenských událostí v Žamberku na přelomu 19.a 20. století, konečné fáze života vějíře. V poslední kapitole se věnuje pravidlům pro ukládání předmětů a hodnotí uložení  a zabezpečení vějířů v depozitáři i ve výstavních prostorách.

 

Rok 2001

 

Březina, Vladimír:

Severní Morava - vlastivědný sborník.

2001, 42s., (oborová práce)

 

Ve své práci se autor pokusil o vylíčení muzejní činnosti na šumperském okrese od konce padesátých let až do současné doby, jak byla popsána na  stránkách vlastivědného sborníku Severní Morava. Tento sborník byl založen jako sborník společenskovědních i přírodovědných příspěvků, které se  vztahovaly k původnímu šumperskému, zábřežskému a jesenickému okresu, resp. k širšímu území severní Moravy. Na jeho vydávání se od jeho vzniku v roce 1957 vždy podílela muzea zmíněných okresů.

 

Holendová, Radka               č. 2001/

Okresní muzeum Orlických hor. Historie a současnost.
oborová práce. Brno 2001. 51 s + 10 s. příloh

Práce představuje studii o vývoji dnešního Okresního muzea Orlických hor od jeho počátků až po současnost. Snahou bylo vylíčit za jakých podmínek vznikalo muzeum v roce 1892 a jakými vývojovými etapami procházelo až do současné doby. Největším problémem muzea byl nedostatek místa pro uložení sbírek a jejich vystavování. Tento problém byl vyřešen až v 90. letech 20. století.

Jako doplnění k historii Okresního muzea Orlických hor je druhá kapitola, která přibližuje muzea, která zanikla a jejich sbírky byly včleněny do sbírek rychnovské-ho muzea. Jednalo se o muzea v Týništi nad Orlicí, v Kostelci nad Orlicí a pamětní síně v Solnici a v Potštejně. Také je přiblížena historie muzea ve Vamberku, které se stalo pobočkou muzea v Rychnově nad Kněžnou v roce 1976. Muzeum krajky ve Vamberku je i dnes pobočkou OMOHu. Informace o současném dění v OMOHu jsou vylíčeny v závěru práce

 

Janásová, Lucie:

Muzeum Pabla Gargalla v Zaragoze.

2001, 51s.,7 příl., (oborová práce)

 

Pablo Gargallo (1881 - 1934) se narodil ve španělské obci Maella. V dětství se s rodinou odstěhoval do Barcelony, kde také později studoval. Jeho tvorbu však rozhodujícím způsobem ovlivnily zejména kulturní podněty, které dychtivě vstřebával při svých cestách do Paříže, přičemž nejnápadnější je vliv Picassův. V roce 1925 se v Paříži usadil natrvalo. Těžiště jeho tvorby spočívá v kovové plastice, definující objem rovnou plochou, prohlubní nebo prázdným prostorem. K nejreprezentativnějším Gargallovým pracem se řadí „Kiki z Montparnassu“, „Pokrok“ či série“Harlekýnů“.

Muzeum Pabla Gargalla se zrodilo z popudu jeho dcery Pierrette. Zakládací listina muzea byla schválena v Zaragoze dne 15. července 1982 na plenárním zasedání městské rady, k oficiálnímu otevření muzea došlo 8. července 1985. Sídlem muzea se stal Palác de Argillo, postavený v letech 1659 - 1661, jedná se o ukázkový příklad pozdně renesančního paláce, v němž se již objevují prvky nastupujícího baroka.

Prvořadým cílem muzea je vědecký výzkum a pečlivá dokumentace života a díla Pabla Gargalla, představující východisko pro další aktivity, k nimž náleží prezentace či výchovně-vzdělávací programy. Díky rozšíření vědeckého výzkumu i na jiné oblasti umění se však Muzeum Pabla Gargalla stalo v rámci oboru též jedním z nejdůležitějších informačních center, na které se lze v Aragonii obrátit.

Maximální pozornost věnují muzejní pracovníci rovněž systematické propagaci vlastní instituce. Jejím pozitivním důsledkem je skutečnost, že branou muzea prošlo ode dne založení již více než půl milionu návštěvníků.

 

Kovařík, David

Lidové betlémy ve sbírkách Okresního muzea v Jindřichově Hradci.
oborová práce. Brno 2001. 38 s. + 14 příloh

Práce popisuje sbírku betlémů v jindřichohradeckém muzeu. Nejprve přibližuje vývoj betlémů jako takových a rovněž sbírky jako takové. Následuje popis vlastní kolekce, přičemž zvláštní pozornost je věnována asi největší atrakci muzea, Krýzovým jesličkám. Poslední kapitola mapuje výstavy betlémů v muzeu.

 

 

Krajíčková, Lenka:

Dětské muzeum při Moravském zemském muzeu v Brně.

2001, 58s.,24 příl., (bakalářská práce)

 

Záměrem práce je přehledně nastínit obsah pojmu „Dětské muzeum“ a popsat a zdokumentovat fungování takového projektu v praxi. Práce je tvořena třemi kapitolami. První se snaží o uvedení do tématu a podává základní informace o problematice dětských muzeí. Druhá kapitola se věnuje přímo popisu Dětského muzea při Moravském zemském muzeu. Třetí kapitola dokumentuje jednu z výstav Dětského muzea. Všímá si nejen procesu vzniku a instalace výstavy, ale také podoby programu a doprovodných akcí. 

 

Lysáčkov á, Eva:

Expozice Hrad Brumov a dějiny Vlárského průmyslu.

2001, 40s., 12 příl., (oborová práce)

 

Tématem práce bylo muzeologicky zhodnotit a představit expozici na hradě Brumov nazvanou Hrad Brumov a dějiny Vlárského průmyslu. V první části práce však autorka ještě popsala historii hradu Brumova, průběh archeologického výzkumu zde prováděného a jeho výsledky. Ústřední částí práce jsou kapitoly, které se věnují již zmíněné expozici, jejímu tématu, rozčlenění do jednotlivých místností, tvorbě, technickému řešení expozice a komunikačním prostředkům expozice. V závěru práce zhodnotila autorka sezónu 2000 z hlediska návštěvnosti a uvažovala o zlepšení a doplnění expozice a dalších možnostech využití hradních prostor.

 

Malý, Tomáš:

Pozůstalost Zdenky Burghauserové v okresním muzeu v Chrudimi.

2001, 38s., 6 příl. (bakalářská práce)

 

V okresním muzeu v Chrudimi se nalézá poměrně rozsáhlá pozůstalost malířky Zdenky Burghauserové (1894 - 1960). Jejím obsahem jsou výtvarná díla, archívní dokumenty (korespondence, doklady, fotografie atd.), katalogy výstav, malířské potřeby a jiné předměty. Soubor  muzeum dostalo a částečně zakoupilo ponejvíce v 90. letech, a dodnes probíhá jeho zpracovávání. materiál, jenž se nacházel v dobrém stavu a nepotřeboval tedy zvláštní ošetření, je uchováván v dobrých podmínkách a nehrozí mu tudíž bezprostřední nebezpečí zániku. Po kompletním zpracování pozůstalosti bude možné její bohaté využití, ať již pro účely výstavní nebo i badatelské.

 

Medříková, Petra:

Knihy o sbírkách, muzeích, galeriích a výstavách v zámecké knihovně v Rájci nad Svitavou.

2001, 46s.,(oborová práce)

 

 Zámecká knihovna v Rájci nad Svitavou patří mezi největší a nejvýznamnější knihovny v České republice. Byla budována v průběhu tří století členy rodu Salm-Reifferscheidt, kterým byla včetně zámku a panství po roce 1945 odebrána. V práci jsou popsány dějiny této knihovny a jsou zde podrobně zpracovány knihy s muzejní tématikou, které se nalézají ve třech sálech knihovny i v depozitáři.

 

 

Mikulicová, Dagmar:

Nové galerie výtvarného umění v prostředí Brna. Poslání, činnost a úloha malých galerií.

2001, 39s., 3 příl., (oborová práce)

 

Autorka se ve své práci zabývá posláním a činností galerií výtvarného umění  v minulosti i v současné době. Část práce také věnuje popisu a hodnocení činnosti galerií výtvarného umění z brněnského prostředí. Jedná se o galerie : Aspekt, Sýpka, Druhá Modrá, Na bidýlku, Galerii mladých a U dobrého pastýře.

 

Minařík, Ota:

Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“.

2001, 48s., 13 příl., (oborová práce)

 

Práce mapuje část historie Městského muzea v Čáslavi. Jedná se o působení Muzejního a vlastivědného spolku  „Včela Čáslavská“, který byl základním kamenem muzea a po mnoho let zajišťoval jeho odborný chod. Ve své práci se autor snažil zachytit nejpodstatnější body vývoje spolku, dokumentovat historii tohoto spolku a popsat jeho muzejní práci v dobovém kontextu. Ke své práci využil výhradně dobový materiál z archivu čáslavského muzea a z Okresního archivu v Kutné Hoře.

Mitášová, Libuše

Sklo ve sbírkách historického a etnografického oddělení Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.

oborová práce. 52 s. + 13 příloh

Práce představuje sbírku skla ve dvou fondech Muzea JAK v Uherském Brodě. Nejprve charakterizuje sklo jako takové (výroba, zpracování a zdobení) a jeho pozici v muzejních sbírkách. Pak popisuje vznik sbírky, způsob uložení, evidenci a konzervaci a též prezentaci skla. Na závěr stručně popisuje jednotlivé části fondu.

 

Novotná, Alena

Pracovní sešit jako forma práce s dětským návštěvníkem v muzejní expozici "Brno na Špilberku".
bakalářská práce. Brno 2001. 38 s. + 22 příloh + 2 pracovní sešity

Práce se skládá ze dvou částí. První je teoretická a vysvětluje co je práce s veřejností v muzeu, jaké formy se dají použít, co je to pracovní sešit apod. Dále jsou zde informace o Muzeu města Brna, hradu Špilberk a současných expozicích. Dále autorka vysvětluje východiska úloh pro pracovní sešity v jednotlivých částech expozice.

Druhou částí jsou vlastní pracovní sešity, které jsou nazvány Filípkova cesta historií Brna (pro 13 - 14 let) a Z dějin města Brna (pro 15 - 16 let).

 

Press, Jan

Boj o prostor. Ke konfrontaci starého a moderního umění ve výstavnické praxi v letech 1905 - 1935.

oborová práce. Brno 2001. 50 s. + 5 příloh

Práce se zabývá vývojem prezentace výtvarného umění. Na úvod charakterizuje nové směry v umění jako je futurismus, civilismus, kubismus, poetismus aj. S tím souvisí i boj o pojetí a vnímání starého a nového, o prostor, i další vývoj a pojetí muzeí, zejména muzeí umění. Od toho se odvíjí nové pohledy na uspořádání ex-pozic, výběr exponátů, jejich rozvržení ve výstavním prostoru a reklama výstav.

 

 

Procházková, Lenka

Archeologický skanzen Březno u Loun ve světle experimentální archeologie.

 
oborová práce. Brno 2001. 71 s. + 26 příloh

Archeologický skanzen Březno u Loun se nachází 4 km západně od města Loun. Jedná se o rekonstrukce několika domů a objektů od neolitu až po dobu slovanskou. Předlohami staveb jsou nálezy z archeologického výzkumu, který zde probíhal od roku 1954 pod vedením Phd. Ivany Pleinerové, Csc., která skanzen také založila a provedla zde soubor experimentů zjišťujících obytné vlastnosti slovanských domů.

Od roku 1962 navázalo ARÚ AVČR těsnější spolupráci s OM Louny a jednalo se o předání skanzenu OM Louny. To se uskutečnilo v květnu roku 1994, kdy byl také skanzen oficiálně otevřen pro veřejnost. Muzeum jako správce těchto objektů zajišťuje materiální potřeby skanzenu a pořádá pro návštěvníky programy oživující jeho prostředí. Jedná se především o "Dny starobylých řemesel" s ukázkami pravěkých a středověkých výrobních technik.

Archeologický skanzen v Březně není však jediným svého druhu v České republice. V polovině 90. let minulého století vzniklo ještě několik podobných skanzenů jako např. archeologický park v Liboci či archeopark v Praze - Tróji, jejichž provozovately jsou různá občanská sdružení. Členy takovýchto organizací jsou zainteresovaní odborníci. Zájem o experimentální archeologii se nepohybuje pouze v odborných kruzích, ale také v řadách veřejnosti. Zde je vhodné na prvním místě jmenovat oddíl experimentální archeologie Mamuti či DZS Altamira. Od roku 1998 je u nás dokonce možné studovat experimentální archeologii na vysoké škole, a to při historickém ústavu PdF VŠP v Hradci Králové. V roce 1994 tu bylo vybudováno středisko experimentální archeologie, jehož vedoucí pracovníci podnikli v letech 1995 a 1998 světoznámé expedice Monoxylon I. a Monoxylon II., kdy uskutečnili zkušební plavby po Egejském a Středozemním moři v člunu dlabaném z jednoho kusu kmene, který odpovídal nálezu z italského Bracciana.Této závěrečné kapitole předchází úvod o experimentální archeologii, její historii a výzkumných centrech ve světě.

 

Rája, Martin:

Napoleonská militária historického muzea ve Slavkově u Brna.

2001, 81s.,9 příl. (bakalářská práce)

 

Práce pojednává o militáriích napoleonských válek uložených ve sbírkách Historického muzea ve Slavkově u Brna. Začíná historií muzea ve Slavkově a důraz je kladen na genezi skupiny sbírek s napoleonskou tématikou. S tím těsně souvisí i část věnovaná významným osobnostem, spjatými s muzeem nebo napoleonikami. Následuje obecné rozdělení a vývoj militárií, později také specializované členění zbraní napoleonské epochy a srovnání se sbírkovým fondem muzea. Na závěr je věnována pozornost evidenci, ochraně a využití souboru napoleonských militárií

Rogožanová, Irena:

Od výstavy „Zdraví“ k Moravskému hygienickému muzeu.

2001, 50s., 10 příl. (bakalářská práce)

 

Obsah práce se zabývá popisem dlouhodobého procesu, který proběhl  od původní idey uspořádat v Brně hygienickou výstavu až po vznik Moravského hygienického muzea. V jednotlivých tématických celcích je popsána realizace výstavy „Zdraví“ roku 1926 a její obsahová náplň, dále následný vznik Přípravného výboru společnosti Moravského hygienického muzea, který se postaral o zpracování a uložení materiálu z výstavy „Zdraví“ a za účelem budoucího zřízení Moravského hygienického muzea usiloval o založení spolku s názvem Společnost Moravského hygienického muzea. Je zde také podrobně popsáno funkční členění a činnost Společnosti MHM, Která skutečně po více než ročním úsilí Přípravného výboru vznikla roku 1927 a jejíž součástí byl též Vědecký odbor, který se především zabýval pořádáním tématických přednášek pro laickou i odbornou veřejnost. Společnost Moravského hygienického muzea mimo jiné vydávala i spolkový časopis „Věstník Společnosti MHM“, jehož název byl později změněn na  „Hygiena osobní - veřejná - sociální“, kterému je tak= věnována část této práce, a významně se zasloužila o otevření Moravského hygienického muzea roku 1930. Obsah sbírek Moravského hygienického muzea, jeho organizační členění, způsob financování a otázky provozu jsou popsány a spolu se stručnou historií činnosti a zániku muzea jsou situovány do závěrečné části práce

 

Rohovská, Hana

Muzejnictví v Kravařích.
oborová práce. Brno 2001. 50 s. + 16 příloh

Fenomén muzejnictví se v Kravařích objevuje poprvé roku 1970, kdy bylo v místním zámku otevřeno Muzeum Ostravské operace. Šlo o vojenskou expozici, značně politicky zmanipulovanou, navíc doplněnou částí o družebním přátelství Severomoravského kraje a volgogradské oblasti. Při její torbě bylo využito především nejrůznějších dokumentů a dokumentárních fotografií, nechyběly ani průvodní texty na panelech, naopak potlačena zůstala role trojrozměrných exponátů. Ty byly více využity pouze v některých částech expozice, hlavně pak u Skanzenu bojové techniky ve Štítině (asi 2 km od kravařského zámku), kde bylo v blízkosti pobořeného pěchotního srubu instalováno šest tanků T-34 simulujících svým rozestavením bojovou akci.

V průběhu let byla expozice několikrát obměněna či rozšířena. Její poslední velká přestavba byla plánována na rok 1989, ale vzhledem k převratným listopadovým událostem již k otevření nové expozice nedošlo.

Zámecká budova bylo koncem roku 1990 převedena pod správu města a stala se sídlem kulturního střediska. V roce 1996 pak bylo rozhodnuto o využití prostor v prvním patře pravého zámeckého křídla pro zřízení Zámeckého muzea. Jeho ex-pozice byla slavnostně otevřena v polovině roku 1997 a skládá se ze tří částí: historicko-etnografické expozice Kravař a Hlučínska, expozice zámeckého bydlení v pol. 18. stol. a na ní navazujícího prostoru zámecké kaple (jediný původní barokní interiér). Kromě toho patří k muzeu i další místnosti využívané zejména pro krátkodobé výstavy. S obavami dnes ale hledí muzeum do budoucnosti. Problémem není jen nedostatek financí, ale hlavně agresivita jiných organizací, které se snaží získat pro sebe a svou prezentaci zámecké prostory.

 

Sklenář, Karel

Muzeum Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou.

bakalářská práce. Brno 2001. 60 s. + 8 příloh

Práce se zabývá problematikou Muzea Otokara Březiny a klade důraz na jeho historii. První kapitola je zaměřena na život a dílo Otokara Březiny. Má čtenáře seznámit se základními údaji o básníkovi.Druhá kapitola sleduje období od vzniku muzea po básníkově smrti na počátku třicátých let až po slavnostní znovuotevření po roce 1989. Souběžně je rozebírána problematika Společnosti Otokara Březiny - zřizovatele muzea. Třetí velký oddíl se skládá z osmi stručných životopisů osob, které se velkou měrou zasloužily o vznik muzea. Činnost muzea a Společnosti Otokara Březiny za posledních deset let sleduje další kapitola. Této,problematice je věnována samostatná kapitola hlavně proto, že až během posledních několika let se z muzea stala instituce na profesionální úrovni. Poslední velká kapitola je zaměřena na expozici, sbírkový fond a knihovnu, a to jak vypadaly za první republiky a dnes. Práce má také obrazovou přílohu.

Slabotinský, Radek:

Depozitář HM ve Slavkově u Brna s důrazem na sbírku militárií.

2001, 59s., 8 příl., (oborová práce)

 

Historické muzeum ve Slavkově u Brna (HM) patří k významným kulturním institucím Brněnského kraje. První část práce je věnována dějinám slavkovského muzea. Druhá část se zabývá sbírkovým fondem muzea a jeho skladbou. Svou pozornost zaměřil autor zejména na sbírku militárií. Cílem autora bylo objasnit všechny náležitosti týkající se této sbírky, tj. popis, strukturu, způsob uložení a ochranu sbírkových předmětů. V současnosti sbírka obsahuje asi 300 předmětů, rozdělených do  osmi podskupin.

 

Slezáčková, Jana

Budování stále expozice leteckých útvarů v Prostějově.
diplomová práce. Brno 2001. 95 s. + 17 příloh

Diplomová práce s názvem Budování stálé expozice leteckých útvarů v Prostějově pojednává o přípravě expozice leteckých útvarů, které se vystřídaly na prostějovském letišti. V úvodu naznačuji, jak probíhaly přípravy - studium archivních materiálů a literatury, dále jak si představuji členění expozice a v neposlední řadě krátká historie jednotlivých útvarů. Největší část práce věnuji působení Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. V úvodu zmiňuji, že u jeho zrodu byly letecké školy a kurzy v Praze a v Chebu, které se utvářely v letech 1919 - 1920. První jednotky se začaly do Prostějova z Chebu přesunovat 16. Září 1925, všechny byly přemístěny až v roce 1934. V roce 1937 přibylo k letišti Prostějov I druhé letiště, které bylo vybudováno nedaleko ve Stichovicích. Činnost učiliště byla přerušena za druhé světové války, kdy letiště využívala ke svým letům německá armáda. Po válce bylo učiliště obnoveno. V letech 1959 - 1960 docházelo k postupnému přesunu učiliště na východní Slovensko do Košic a do Prešova. V letech 1959 - 1994 se na prostějovském a stichovickém letišti vystřídalo ještě několik útvarů - 1. dopravně-výsadkový letecký pluk z letiště Praha - Kbely, 12. srp. Z Olomouce, 1. dopravně - výsadkový pluk s velením v Mošnově a posledním byl 51. vrp., který tak uzavřel bohatou historii vojenského letectví v Prostějově.

Špoková, Dominika

Publikace o sbírkách a muzeích v zámecké knihovně v Náměšti nad Oslavou.

oborová práce. Brno 2001. 52 s.

Ve své oborové práci jsem se zabývala publikacemi o sbírkách a muzeích v zámecké knihovně v Náměšti nad Oslavou. Nejprve jsem vyhledala názvy knih od-povídající danému tématu v inventáři této knihovny uloženém na Památkové ústavu v Brně. Dalším krokem bylo seznámení se s vybranými knihami přímo v Náměšti a pořízení katalogu těch, které se opravdu týkají dané problematiky. Jednalo se pře-vážně o aukční katalogy, průvodce po muzeích a galeriích a příručky pro sběratele. Vyskytlo se také několik výstavních katalogů, katalogů knihoven (zejména přímo náměšťské knihovny), katalogy náměšťských sbírek minerálů a hudebnin, prodejní katalogy mincí a reprodukcí obrazů z určité galerie, sběratelské ročenky a dvě teoretické knihy o sběratelství. Katalog obsahující bibliografické údaje a stručné obsahy zmíněných knih je stěžejní částí této práce, která dále obsahuje úvodní části zabývající se historií zámku a jeho vlastníků.

 

Švajdlerová, Kateřina:

Současný mediální obraz Karlovarského muzea.

2001, 42s., (oborová práce)

 

Obsahem práce je popis a zhodnocení současného stavu mediálního obrazu KM. Autorka srovnávala počet a charakter článků v jednotlivých vybraných periodikách, kterými byly Karlovarské noviny, Týdeník Karlovarska a Promenáda. V své práci také popsala historii Karlovarského muzea a jeho publikační činnost, která také výrazně ovlivňuje mediální obraz této instituce.
Posledním médiem , o kterém se v práci zmiňuje je Internet. Zde ji zajímala především snadnost vyhledávání informací o KM a jejich šíře.

 

Uhlířová, Jana:

Mimovýstavní aktivity muzeí v regionech jižní Moravy.

2001, 49s., (bakalářská práce)

 

Ústředním tématem práce bylo zmapovat podíl mimovýstavních aktivit v nabídce muzeí jihovýchodní Moravy. Práce je rozčleněna do šesti hlavních kapitol. Po úvodu do problematiky následuje kapitola věnovaná základním teoretickým otázkám v oblasti propagace a komercionalizace muzeí. V navazující části se autorka pokouší upřesnit nejčastěji používané odborné termíny ze zvolené oblasti s podrobnější charakteristikou jednotlivých programů vybraných muzeí. Stěžejní částí práce je výzkum mimovýstavních aktivit ve čtyřech muzeích (v Masarykově muzeu v Hodoníně, v Městském muzeu a galerii v Břeclavi, v Regionálním muzeu v Mikulově a v Jihomoravském muzeu ve Znojmě). Závěr práce tvoří kapitola výsledných analýz.vyplývajících z provedeného výzkumu.

 

Vahalíková, Věra:

Technické muzejnictví v Ostravě.

2001, 67s., (závěrečná práce)

 

Autorka ve své práci mapuje historii ostravského technického muzejnictví a konstatuje, ze se ostravské technické muzejnictví vyvíjelo obdobně jako v jiných městech. Odlišná je pouze úporná a do dneška trvající snaha o vybudování muzejního zařízení, které by postihlo celou šíři průmyslu ve městě a aglomeraci. Práci rozdělila do tří kapitol. V první se zabývá obdobím od založení prvního muzea v Ostravě do vzniku samostatné republiky (1872 - 1918). Druhá kapitola se věnuje období první republiky a druhé světové války (1918 - 1945). Ve třetí kapitole popisuje období od konce druhé světové války do dnešních dnů (1945 - 2000).

Vostrejž, Petr

Horácké muzeum.

oborová práce. Brno 2001. 22 s. + 28 příloh

Práce představuje historii Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě, popi-suje jeho současné expozice a jednotlivé činnosti

 

Zajoncová, Dana

Soukromá muzea a galerie v České republice.

oborová práce. Brno 2001. 46 s.

Oborová práce představuje několik soukromých muzeí a galerií fungujících v roce 2001 v České republice. Příklady zjištěné na základě rozhovorů s jejich majiteli se pokouší zobecnit, a vytvořit tak určitou obecnou představu o tom, co to soukromé muzeum nebo soukromá galerie je, jak funguje a jaké řeší problémy. Osu pro porovnání s danými muzeologickými požadavky tvoří definice muzea vypracovaná Mezinárodní radou muzeí ICOM. Cílem je zjistit, do jaké míry tato poměrně nedávno vzniklá muzea a galerie odpovídají tradiční muzejní či galerijní podobě. Osvětlením některých nejasností skutečností chce práce také napomoci společenskému uznání této formy muzeí a galerií a jejich zařazení do stávající muzejní sítě.

 

Zámečníková, Markéta

Libreto            přírodovědné výstavy.
bakalářská práce. Brno 2001. 34 s. + 4 přílohy.

Práce představuje libreto výstavy Setkání časů - Geologie Brna. Výstava má trochu netradiční pojetí, kdy část by byla realizována klasickým způsobem ve výstavních sálech muzea, část pak v terénu, kde by se návštěvník seznámil s nejvýznamnějšími geologickými lokalitami v Brně a měl by možnost poznat řadu geologických jevů přímo v terénu.

Rok 2002

 

 

Batistová, Anna                                                                                                      č. 2002/1

 

Idea muzea filmu: úvod do problematiky.

Bakalářská práce. Brno 2002. 58 s.

 

Práce se věnuje problematice filmového muzea, a to tak, že chce být úvodem do tohoto tématu. Dostatečné prozkoumání této problematiky totiž, jak vyplývá nejen ze závěru práce, není prozatím možné. Mnohá východiska přitom poskytují různé úvahy o filmovém archivu a filmotéce, které se ideji filmového muzea více či méně blíží.

V "Úvodu" jsou zmíněna východiska této práce a její účel. Následuje historický úvod do problematiky, a posléze vlastní teoretická část práce. Ta se věnuje především francouzsky a anglicky psaným textům zaměřeným na filmové archivnictví, s důrazem na způsob prezentace filmu. Prezentace je pak chápána mimo jiné vzhledem k konzervaci a restaurování filmového materiálu. Přitom základem jsou úvahy Dominiqua Painiho, ke kterým je pak vztažena další část textu.

Závěr musel konstatovat, že v úvodu položené otázky není prozatím možné zcela řešit, ale nezbývá než se jimi nadále zabývat, pokud vůbec někdy mají být zodpovězeny.

 

 

Fialová, Dagmar                                                                                                     č. 2002/2

 

Profesní a etické standardy a výkonnostní ukazatele muzejní práce (národní systém muzeí jako nástroj udržení společné odborné a etické základny muzeí).

diplomová práce. Brno 2002. 128 s.

 

Diplomová práce navazuje na projekt Asociace muzeí a galerií České republiky v oblasti formulování profesních a etických standardů muzejní práce v ČR a zavedení registračního systému.

Autorka se zabývá porovnáním struktur a organizačních schémat fungujících registračních systémů sbírkotvorných institucí v USA, Velké Británii a australském státě Victoria. Zároveň analyzuje současný stav legislativní úpravy veřejných služeb muzeí a hledá funkční model pro registraci a akreditaci muzejních institucí v České republice.

Jeho smyslem by mělo být jak udržení společné profesionální základny, tak i ukotvení muzejní sítě, jejíž existence je podmíněna historickým vývojem muzejnictví v ČR. Součástí práce je rovněž analýza stávajícího systému statistického sledování muzejnictví v ČR a návrh na nové pojetí statistického zjišťování a ukazatelů výkonnosti oboru.

 

 

Hubíková, Barbora                                                                                                č. 2002/3

 

Návrh výstavy "Minulost a současnost turistiky na Staroměstsku".

oborová práce. Brno 2002. 38 s. + 5 s. příloh

 

Práce představuje projekt expozice prezentující turistiku v okolí Starého Města na Jesenicku. Expozice má být součástí informačního centra a bude informovat zájemce nejen o historii a současnosti turistiky, ale i o zajímavých místech regionu, který se rozhodli navštívit. V první části jsou prezentována teoretická východiska z oblasti prezentace a využití fundusu, ale i z regionální historie. Druhá část je vlastní projekt, která zahrnuje prostorové řešení, použitý fundus, návrhy textů a jmenuje i předměty, které by bylo možno potenciálně použít.

 

 

Jelínková, Irena                                                                                                      č. 2002/4

 

Třídník společenskovědních sbírek muzea (negativy).

oborová práce. Brno 2002. 28 s. + 4 přílohy

 

Práce se zabývá tříděním jedné části sbírkového fondu - kolekce negativů. V úvodu je popsána historie muzea a též vývoj jednotlivých třídníků. Pak je navržen třídník na základě uspořádání sbírky negativů Muzea Vysočiny v Jihlavě.

 

 

Jetmarová, Jana                                                                                                     č. 2002/5

 

Výzkum veřejného mínění a propagace v muzejní sféře.

oborová práce. Brno 2002. 40 s. + 5 příloh

 

Průzkum názorů veřejnosti na muzeum a propagace jsou nedílné součásti práce moderního muzea. Muzeum si takto může zjistit svůj obraz ve veřejnosti její přání a podle toho uzpůsobit část svojí činnosti. V první části autorka popisuje jednotlivé metody výzkumu, charakterizuje veřejné mínění, propagaci a reklamu. Druhá část je pak praktickou aplikací na podmínky Městské galerie ve Vysokém Mýtě, kdy je navržena propagace muzea a průzkum návštěvníků, vše pro dvě výstavy.

 

 

Juračková, Simona                                                                                                 č. 2002/6

 

Propagace a media relations muzeí a galerií.

oborová práce. Brno 2002. 54 s.

 

Práce pojednává o problematice public relations, resp. media relations v muzeích. Nejprve vysvětluje obecné pojmy a charakterizuje předmět práce a pak rozebírá tyto věci ve čtyřech institucích v ČR (Národní galerie v Praze, Umělecko-průmyslové muzeum v Praze, Správa Pražského hradu, Moravská galerie v Brně) obecně a na příkladu akcí, které pořádaly. Je to například výstava Deset století architektury, Sláva barokní Čechie aj. Závěr tvoří jakýsi návod pro media relations v muzeích.

 

 

Kalábová, Petra                                                                                                      č. 2002/7

 

Historie a současnost muzea ve Šlapanicích.

oborová práce. Brno 2002. 49 s.

 

Na stránkách této práce jsem se snažila zpracovat jak historii muzea ve Šla-panicích (tzn. okolnosti a příčiny jeho vzniku a jeho další vývoj), tak také popsat a zhodnotit jeho současné postavení a funkci.

V první části se zabývám historií muzea ve Šlapanicích. K uvedení do místních kulturně - historických reálií slouží pasáž o historii Šlapanic, dále pokračuji chronologicky od založení muzea až po současnost. Druhá kapitola se týká současného sbírkového fondu muzea, zvláště pak dvou jeho nejdůležitějších částí - národopisných sbírek a fondu A. Kalvody. Samostatné celky tvoří kapitoly o prezentační a ediční činnosti.

 

 

 

Krajíčková, Lenka                                                                                                 č. 2002/8

 

K problematice vzdělávání v oblasti muzejní pedagogiky.

diplomová práce. Brno 2002. 115 s.

 

Snahou práce bylo v několika náhledových studiích poukázat na problematiku výuky muzejní pedagogiky, a to jak obecně, v rovině teoretických a koncepčních zaštítění, tak dokumentací modelových příkladů z praxe v zahraničí i České republice.

 

 

Krejbich, Miroslav                                                                                                 č. 2002/9

 

Muzejní prezentace života a díla Václava Prokopa Diviše v JMM ve Znojmě.

oborová práce. Brno 2002. 51 s.

 

Práce popisuje vývoj prezentace osoby Prokopa Diviše v expozicích Jihomoravského muzea ve Znojmě. Nejprve seznamuje s osobou Prokopa Diviše, jeho živo-tem a dílem a pak pokračuje vlastním tématem. Začíná první expozicí otevřenou v roce 1964 a končí putovní výstavou z roku 1998

 

 

Malý, Tomáš                                                                                                           č. 2002/10

 

Průmyslové muzeum v Chrudimi v době první světové války (1914 - 1918).

 

oborová práce. Brno 2003. 44 s. + 14 příloh

 

V letech 1914 - 1918 zasáhla válka i do dění v Průmyslovém muzeu v Chrudimi. Již v roce 1914 mu byla prakticky znemožněna výstavní výstavní a přednášková činnost, jelikož se do budovy nastěhovaly místní školní ústavy. Muzejní sbírky, umístěné v dosti nevhodných podmínkách téměř po tři roky, utrpěly nezanedbatelné škody. Poškozena zůstala po válce i budova, přičemž náklady na její opravu se odhadovaly na více jak 100 000 korun. Přes značné finanční a personální potíže dokázalo muzeum již v roce 1917 částečně obnovit výstavní a přednáškovou činnost. Po celou dobu trvání války navíc vykazovalo i jiné aktivity, například podporu řemeslnickým učňům, pokračování ve vyšívačském kurzu, ochranu ohrožených památek, vedení veřejné čítárny a odborné knihovny a další. Lze říci, že se muzeu i za velmi ztížených podmínek podařilo alespoň částečně naplňovat původní program činnosti.

 

 

Miltová, Radka                                                                                                       č. 2002/11

 

Klub přátel historie při OM v Chrudimi. Vlastivědná činnost (50. - 70. léta).

oborová práce. Brno 2002. 50 s. + 15 příloh

 

Jednou ze složek práce s veřejností a pomocnou ruku pro muzejní instituce představují "kluby přátel". Tyto organizace, sdružující dobrovolníky s kulturními zájmy, se v různých dobách a v různých společnostech proměňovaly. V USA představují dnes především finanční podporu pro muzea, v Evropě je hlavní důraz kladen na morální a společenský aspekt. Za komunistického režimu v Československu spadaly kluby přátel pod širokou oblast vlastivědné činnosti a v průběhu 50. - 80. Let jich vzniklo velké množství. Také při chrudimském muzeu fungovalo od 50. Let několik kroužků, z nichž se v roce 1964 ustavil jeden hlavní, Klub přátel přírody. Ten se stal jistým předchůdcem i pro klub další, Klub přátel historie. Obě sdružení se v roce 1973 spojila ve Vlastivědný klub, jehož zánikem v roce 1976 se kapitola vlastivědné činnosti v Chrudimi na čas uzavřela. Kluby pořádaly různé akce (především besedy, filmové univerzity, přednášky a exkurze), významně se podílely na výzkumech v okolí (díky zaměření svých členů - např. výzkum lidových staveb na Chrudimsku) a podporovaly rozvoj kultury v regionu (mezi významnější počiny patří např. odhalení pamětních desek operním pěvcům v Chrudimi). Po rozpadu této klubové činnosti se k podobným aktivitám, navázaným na muzeum snažilo vrátit občanské sdružení Klub za starou Chrudim v 90. letech. Nemělo však dlouhého trvání. V současné době při Okresním muzeu v Chrudimi nepracuje žádný klub přátel.

 

 

Pavlíčková, Petra                                                                                                    č. 2002/12

 

Možnosti výstav a expozic pro zrakově postižené návštěvníky.

 

bakalářská práce. Brno 2002. 49 s.

 

Bakalářská práce nazvaná Možnosti výstav a expozic pro zrakově postižené návštěvníky se zabývá realizací hmatových výstav a expozic. Na základě teoretických poznatků o druzích a způsobech vnímání zrakově postižených, o tvorbě jejich představ a o úloze hmatu v činnosti zrakově postižených, se pokouší nabídnout různé možnosti, jichž může využít jakékoli muzeum, pokud se rozhodne zpřístupnit své sbírky nejširší veřejnosti.

Klade důraz na výběr sbírkových předmětů a uspořádání prostoru i samotných exponátů, protože všechna zmiňovaná hlediska mohou ovlivnit zájem či nezájem ze strany návštěvníků. V závěru jsou zmíněny různé příklady projektů, které byly realizovány v České republice v letech 1998 - 2001.

 

 

Rogožanová, Irena                                                                                                 č. 2002/13

 

Muzeum romské kultury v Brně.

 

diplomová práce. Brno 2002. 87 s. + 23 s. příloh

 

Monotématicky zaměřená práce je věnována brněnskému Muzeu romské kul-tury, jež je svou specializací výhradně na romské etnikum ojedinělé nejen v České republice, ale i v evropském měřítku. Úvodní kapitola seznamuje s okolnostmi provázejícími roku 1991 vznik této instituce, tj. Vznik a činnost Společnosti pro založení romského muzea, její následný rozpad a založení Společnosti odborníků a přítel Muzea romské kultury, která muzeum založené na spolkovém principu dodnes spravuje. Je zde popsána také snaha o získání vlastní muzejní budovy, která byla po trojím stěhování úspěšně završena teprve roku 2000, kdy MRK převzalo od města do užívání objekt na Bratislavské ulici č. 67, v němž doposud sídlí. Následující tematické celky se zabývají popisem organizační struktury MRK a náplně jeho činnosti. V závěrečném shrnutí je prezentována i nově formulovaná vize působení MRK ve společnosti. Materiály v přílohách doplňují a rozšiřují informace v textu.

 

 

Uhlířová, Jana                                                                                                        č. 2002/14

 

Dílo V. H. Macha ve sbírkách Podhoráckého muzea v Předklášteří u Tišnova a jeho využití.

oborová práce. Brno 2002. 40 s.

 

Předložená práce prezentuje jednu část ze sbírkového fondu muzea v Předklášteří u Tišnova. První část nám předkládá životopis Václava Hynka Macha a prezentuje jeho dílo. Další část popisuje zpracování souboru, jeho uložení a pak vzorové uložení. Poslední část je vlastně libretem výstavy z díla V. H. Macha a prezentuje východiska pro obecnou prezentaci.

 

 

Vychytilová, Petra                                                                                                  č. 2002/15

 

Zpracování sbírkového fondu pomocí počítačového pro-gramu Demus99. Na příkladě sbírkových předmětů v Městském muzeu v Letohradě.

 

oborová práce. Brno 2002. 55 s. + 5 příloh

 

Na příkladě dokumentace sbírkových předmětů z textilní sbírky Městského muzea v Letohradě je představena činnost a možnosti počítačového programu DEMUS99, který byl vyvinut v OI MZM pro podporu muzejní dokumentace v souvislosti se zněním zákona č. 122/2000 Sb.

 

 

Vávra, Jan                                                                                                              č. 2002/16

 

Expozice kodaňského muzea „Musikhistorisk museum og Carl Claudius´ Samling“.

 

bakalářská práce. Brno 2002. 41 s. + disketa

 

Bakalářské práce se zabývá expozicí kodaňského muzea „Musikhistorisk museum og Carl Claudius´ Samling“. Je zde nastíněna stručně historie dánského muzejnictví, dále historie muzea. Připomenuty jsou především sbírky C. Claudia a A. Hammenoha. Následující kapitola se věnuje dvojpólnosti expozice muzea, která by la dána jak vývojem muzeologického myšlení, ale byla ‘ také podmíněna systematologií hudební vědy. Dalším tématem, kterým se práce zabývá je základní orientace v muzeu, která je určena především číselným systémem. První analyzovanou částí expozice je tzv. Nová část, která především prezentuje specializovaná témata, která se týkají hudebních nástrojů. Další kapitola se zabývá tzv. Starou částí expozice, ve které je především exponován historický vývoj hudebních nástrojů.

 

Rok 2003

 

Anděl, Lubomír                                                                                                      č. 2003/1

 

Barokní mapová sbírka a její katalog v Muzeu Vysočiny Pelhřimov.

Bakalářská práce. Brno 2003. 52 s. + 23 s. příloh

 

Bakalářská práce "Barokní mapová sbírka a její katalog v Muzeu Vysočiny Pelhřimov" je drobným pohledem na kartografický materiál v muzeu. Obecně lze práci rozdělit na čtyři části. Úvod seznamuje čtenáře s kartografií a základními pojmy. Následuje náhled do vývoje katalogizace včetně konkrétního popisu katalogizačního lístku. Závěr textu je věnován vývoji muzejní sbírky pelhřimovského muzea a praktické ukázce katalogizační práce s mapou. Katalog barokních map, vytvořený za účelem této práce, ji celou ukončuje.

 

 

Baldelli, Hana                                                                                                         č. 2003/2

 

Historie Veterinárního muzea v Brně.

Bakalářská práce. Brno 2003. 71 s.

 

Podle dochovaných zpráv se objevují první zmínky o zakládání muzeí na území dnešní České republiky v roce 1722. Přesto, že jejich trvání nebylo dlouhé, byl to důležitý impuls a příklad pro vznik dalších muzeí u nás. Muzea, malé výstavky, byly pořádány a zakládány místními nadšenci, členy různých národních spolků, ale i odborníky, vzdělanci členy šlechtických rodů. Podobně se vyvíjelo i muzeum veterinární medicíny původně při Vysoké škole zvěrolékařské.

 

 

Bezdíčková, Soňa                                                                                                   č. 2003/3

 

Příprava a realizace výstavy lidových krojů ze sbírek Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě .

 
Bakalářská práce. Brno 2003. 65 s.

 

Touto bakalářskou prací jsem se pokusila přiblížit jedno z odvětví profese muzejních pracovníků, které je tvořeno pří pravou a realizací výstav. Základní struktura výstavy je sta novena námětem, který se dále rozpracovává v podrobném scénáři. Jeho základní stavba je následující: soupis vystavených exponátů, jejich ošetření a rozvržení do vitrín, plánek prostor, grafické řešení výstavy, texty (klipů a popisek), obrazová část. Dále pak způsob instalace a deinstalace, navržený rozpočet, vernisáž a doprovodné programy. Protože k realizaci výstavy došlo       v období 11. května — 8. června 2003 ve výstavních prostorách RMVM, jsou v příloze použity i náhledové fotografie z vernisáže a výstavních prostor.

 

 

Boček, Jan                                                                                                               č. 2003/4

 

Kolekce obrázků na skle v Muzeu Vysočiny Třebíč.

 
Bakalářská práce. Brno 2003. 43 s. + 3 s. příloh + CD s přílohami.

 

Obrázky na skle představují anonymní lidovou tvorbu z období 16. až 20. století. Jsou dokladem toho, jak lid žil a pracoval. Zdůrazňují především náboženský život, proto se na obrázcích objevují postavy svatých. Světská tematika je zastoupena v malé míře. Tato forma lidové tvorby souvisela s rozvojem sklářské výroby, proto se rozvíjí tam, kde byly sklárny. Tato práce pojednává o obrázkách na skle V Třebíčském muzeu,  kde jsou bohatě zastoupeny oblasti jižních Čech, Rakouska a Bavorska.

 

 

Cupáková, Hana                                                                                                    č. 2003/5

 

Muzeum - nástroj poznání minulosti (Obecní muzeum ve Švábenicích).

bakalářská práce. Brno 2003. 41 s. + 7 příloh

 

Ve své práci s názvem Muzeum - nástroj poznání minulosti jsem se zaměřila na muzeum ve svém rodišti - ve Švábenicích - a na jeho úlohu uvést do povědomosti návštěvníka životní styl jeho předků. Práci jsem pojala víceméně popisně, s využitím teoretické stati o muzeích a muzejnictví, aby i laik, nezainteresovaný jedinec pochopil, co obnáší a prezentuje tato část kultury.

 

 

Doubravová, Marta                                                                                      č. 2003/6

 

Fotografie ve sbírkovém fondu historického oddělení Muzea města Brna.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 52 s.

 

Fotografický materiál v rámci historického oddělení MMB se dělí do čtyř skupin. První skupina je zpracována a uložena v knihovně, zahrnuje několik kusů daguerrotypií a ambrotypií, černobílé a barevné fotografie, negativy na pružné a skleněné podložce a asi deset CD s digitálními snímky. Druhá skupina je součástí sbírkového fondu 1. a 2. odboje. Jde výhradně o černobílé fotografie, většinou bez negativů. Třetí skupina zahrnuje snímky začleněné do fondu písemností. Tyto dokumenty jsou velice různorodé: časově, rozměrově, tématicky i materiálově. Jedná se pouze o černobílé fotografie bez negativů. Čtvrtou skupinu tvoří fotografie, které plní funkci doprovodného materiálu pro fond módních doplňků.

 

 

Dufek, Miloš                                                                                                           č. 2003/7

 

Historické fondy knihovny Historického muzea ve Slavkově u Brna.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 53 s.

 

Cílem této práce, bylo poukázat na skutečnost, že v nenápadné organizaci jménem Historické muzeum ve Slavkově Brna se nachází velmi zajímavá a cenná knihovna. Její obsah pravděpodobně docení až další generace, která bude mít možnost získávat prostřednictvím internetu informace ze zdrojů, jež jsou zatím nedostupné. Velmi rád bych přispěl svou prací alespoň zdokumentování současného stavu knihoven Historického muzea, aby odborní pracovníci získali přehled o možnostech, které knihovny nabízejí.

Chceme-li se dnešnímu hospodářsky vyspělému světu maximálně přiblížit, je právě internet nedílnou součástí celospolečenského procesu informatizace, do kterého knihovny neodmyslitelně patří. Zpracování všech potřebných dat do podoby podle představ odpovědného knihovníka však bude ještě obnášet stovky hodin práce.

 

 

Formánková, Eva                                                                                                   č. 2003/8

 

Prezentace vily Tugendhat v současnosti.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 70 s. + 19 příloh

 

Bakalářská práce nazvaná Prezentace vily Tugendhat v současnosti se snaží popsat a zhodnotit obraz vily na veřejnosti v letech 2000 až 2002. V úvodu práce jsou nastíněny osudy vily Tugendhat od jejího vzniku do roku 1997. Stěžejní část práce se týká prezentace vily v posledních třech letech. Jsou zde zachyceny okolnosti zápisu vily Tugendhat na seznam UNESCO, činnost organizací pomáhajících vile, její zastoupení na výstavách a současné dění kolem této stavby, neboť vilu čeká dlouho plánovaná rekonstrukce. V práci se objevuje názor veřejnosti na vilu Tugendhat a projeví se hloubka znalostí lidí o této stavbě, neboť jsou zde uvedeny výsledky průzkumu mezi veřejností. Důležité místo v bakalářské práci zabírá soupis novinových článků, které se týkají vily, neboť dosud nebyly zkompletovány. Jsou zde uvedeny internetové stránky, kde se lze o vile dozvědět, a míra zastoupení vily v ostatních médiích. V přílohách jsou otištěny tabulky s citacemi novinových článků a výsledky průzkumu mezi návštěvníky vily a v ulicích města.

 

 

Havlíčková, Klára                                                                                                   č. 2003/9

 

Projekt a scénář egyptologické expozice.

diplomová práce. Brno 2003. 73 s. + 26 s. příloh

 

Diplomová práce zabývající se možností realizace egyptologické expozice zahrnuje základní informace o egyptologii, její historii a největších objevech za posledních dvě stě let, včetně nejvýznamnějších osobností egyptologie. Dále se věnuje zakladatelům české egyptologie a práci Československého, resp. Českého egyptologického ústavu od jeho založení roku 1958 až do současnosti. Je zde uveden výčet egyptologických výstav, které byly v Čechách pořádány během posledních padesáti let s jejich stručnou charakteristikou. Vlastní scénář dále obsahuje seznam sbírkových předmětů především z kolekce Náprstkova muzea, ale i z jiných sbírek, které jsou popsány a prezentovány v rámci jednotlivých tematických okruhů.

 

 

Holendová, Radka                                                                                      č. 2003/10

 

Muzea v československém opevnění, jejich historie, současný stav a postavení v muzejnictví.

 

oborová práce. Brno 2003. 62 s. + 13 příloh

 

Pomocí dotazníků a použité literatury se mi podařilo sestavit nástin vzniku a fungování muzeí, které se nacházejí v objektech těžkého opevnění v úseku Králíky - Trutnov, v objektech, které původně měly sloužit obraně ČSR proti nacistickému Německu a byly vystavěny v letech 1935 - 38. Muzea v nich byla zakládána od konce 60. let 20. století a ve větší míře až po roce 1989. Ta, která vznikla v 90. letech jsou spjata se soukromými společnostmi, které jsou tvořeny nadšenci do pevnostní tematiky. Tito nadšenci provozují muzeum jako svého koníčka a tvoří ho pouze vlastním přispěním volného času a financí. O každém z muzeí se dá prohlásit, že se věnuje tématice čs. Opevnění, zejména s ohledem na objekt, ve kterém bylo muzeum zřízeno. Ve většině se také návštěvník setká s expozicí, která se týká čs. Armády v letech 1918 - 1938 a s dalšími podobnými tématy. Společným problémem těchto muzeí jsou nevyřešené majetkové vztahy s AČR, která i v současné době vlastní velkou část pevnostních objektů, a s vlastníky pozemků okolo objektů. O oblíbenosti pevnostních muzeí svědčí návštěvnost, která přispívá k rozvoji cestovního ruchu v pohraničí.

 

 

Houfová, Sylva                                                                                                       č. 2003/11

 

Český grafický design ve sbírce Moravské galerie v Brně – zhodnocení výtvarné úrovně plakátů

 

Bakalářská práce. Brno 2003. 108 s. + 13 s. příloh + CD

 

Práce ukazuje, jak široký záběr sbírkotvorné činnosti zvládá oddělení grafického designu Moravské galerie v Brně. Vymezila jsem si pouze úsek českého plakátu a zhodnocení výtvarné kvality sbírky. Největší sbírkou užité grafiky v České republice disponuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, které svou jedinečnost staví spíše na sbírce historické. Praha se ale příliš nezabývá‚  moravskými grafiky. A tuto mezeru ve sbírkovém záběru vyplňuje právě Moravská galerie, která se kromě již zažitých slavných jmen snaží neprávem zapomenuté nebo dosud opomíjené české autory zařadit do povědomí veřejnosti. Jedinečné jsou také kolekce švýcarského a polského plakátu i obrovské množství japonských grafik a jiných národnostních kolekcí, které ve své době hrály důležitou roli ve vývoji plakátové tvorby.

 

 

Hrdý, Dušan                                                                                                           č. 2003/12

 

Entomologické sbírky v muzeích zlínského kraje.

 

Bakalářská práce. Brno 2003. 98 s.

 

V této práci jsem se snažil popsat stav entomologických sbírek, které jsou obsaženy ve sbírkovém fondu muzeí Zlínského kraje. První kapitola představuje vývoj a podmínky, jaké měl jednotlivé sbírky pro svůj rozvoj, a také jsou v ní sděleny velikosti kolekcí a území, které prostřednictvím sbírkových předmětů dokumentují. Pro dokreslení, jakou úlohu mají entomologické sbírky v muzeích, je tato část doplněna i o přiblížení činnosti současných a dřívějších správců sbírek.

Druhá kapitola přináší náhledy na vznik sbírkového předmětu, vhodné podmínky pro jeho uložení, až po možnosti vědecké výchovné práce s entomologickými exempláři. Na začátku jednotlivých částí jsou vždy uvedeny obecné znalosti o daném problému. Zbývající prostor je vyplněn popisem stavu entomologických sbírek, které se nacházejí ve sbírkovém fondu muzeí Zlínského kraje, včetně jejich případných nedostatků.

 

 

Jelínková, Irena                                                                                                      č. 2003/13

 

Problematika výstavnictví soukromého a státního sektoru – aukční domy.

 

Oborová práce. Brno 2003. 35 s.

 

Oborová práce postihuje problematiku soukromých aukčních síní v České republice vzniklých po roce 1989 vedle státních institucí. Na příkladech se snaží zobecnit, a vy tvořit tak určitou představu o tom, jakou úlohu mají aukční domy, jak fungují a s jakými problémy se potýkají a jakým způsobem je řeší. Podrobněji se zabývá jednou z činností aukčních domů, samotnou dražbou, se kterou se ve státním sektoru nesetkáváme. Cílem je zjistit, jaké podobnosti se nachází v činnostech, a jaká poslání si předsevzaly státní a soukromá muzea a galerie i aukční domy. Podrobněji se soustředí na oblast legislativy a snaží se osvětlit některé, pro laika nejasné skutečnosti.

 

 

Kalábová, Petra                                                                                                      č. 2003/14

 

Textilní sbírka Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.

 

Oborová práce. Brno 2003. 37 s.

 

Oborová práce „Textilní sbírka Etnografického ústavu Moravské ho zemského muzea v Brně“ si klade za cíl popsat a zdokumentovat vývoj a současný stav textilního fondu Moravského zemského muzea. Při jejím vypracování jsem se zaměřila jednak na historii sbírky, její profilaci a proměny během vývoje. Zvláštní důraz je zde kladen na péči o sbírkové předměty, jejich evidenci, způsob uložení a depozitární režim. Pozornost jsem věnovala také využití a prezentaci sbírky.

 

 

Kálesová, Jana                                                                                                        č. 2003/16

 

Sbírka zbraní a militárií Východočeského muzea v Pardubicích.

 

Bakalářská práce. Brno 2003. 51 s., 5 příl.

 

Ve své bakalářské práci se zabývám sbírkou zbraní Východočeského muzea v Pardubicích. Pokusila jsem se popsat historii sbírky a zároveň vytvořit jakýsi nový souhrnný katalog předmětů sbírky zbraní, jenž obsahuje odkazy na starší evidenční prameny. Práci jsem rozdělila do několika kapitol, ve kterých jsem stručně popsala vývoj Muzejního spolku v Pardubicích a jeho současné sbírky, kustody sbírky zbraní, evidenci této sbírky nevyjímaje. Po většinu času jsem pracovala se starými přírůstkovými knihami a s lístkovým katalogem, jenž vypracovával bývalý správce sbírky František Hyhlík od roku 1926.

Sbírka zbraní Východočeského muzea je velice obsáhlý a hodnotný celek, obsahuje velké množství balkánských, pruských,  rakouských a jiných zbraní zejména z 19. a 20. století. Ve své práci jsem se snažila poskytnout především základní informace badatelům i široké veřejnosti.

 

 

Huska, Jiří                                                                                                               č.2003/17

 

Porovnání dvou moravských muzejních expozic (Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě a Masarykovo muzeum v Hodoníně).

 

bakalářská práce. Brno 2003 49 s.

 

Autor ve své práci srovnává dvě muzejní expozice od jednoho architekta - zde Petra Fuchse. V obou případech je to expozice o osobnosti - J. A Komenský v Uherském Brodě, T. G. Masaryk v Hodoníně. Každá část je uvedena genezí vzniku expozice, dále následuje popis jednotlivých částí a pak kritické zhodnocení. V závěru se pak pokouší obě expozice porovnat.

 

 

Kopecká, Lucie                                                                                                       č. 2003/18

 

Průvodce po hudebním archivu Okresního muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

 

bakalářská práce. Brno 2003 81 s. + 1 příl.

 

Ve své bakalářské práci se zabývám hudebním archivem Okresního muzea Orlických hor. Pokusila jsem se vytvořit průvodce po tomto hudebním fondu muzea po vzoru Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského muzea v Brně. Hudební archiv jsem rozdělila podle proveniencí a u každé této části jsem uváděla stručnou historii a popis dané provenience, časové zařazení fondu, vyzvedla jsem zajímavosti, sborníky a zpěvníky, které se v dané provenienci vyskytují a u alfabetického výpisu jmen autorů jsem uvedla i počet jejich děl. Hudební archiv Okresního muzea je velmi rozsáhlý a hodnotný, obsahuje velké množství skladeb regionálních skladatelů, ale i světově známých komponistů. Hudební materiál pochází většinou z 19. Století. Ve své práci jsem se snažila hlavně o poskytnutí základních informací badatelům i široké veřejnosti.

 

 

Kovář, Josef                                                                                                č. 2003/19

 

Realizace výstavy „Hrad Lelekovice“.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 73 s. + 57 příl.

 

Snahou práce je nastínit čtenáři okolnosti realizace malé archeologické výstavy, od jejího zadání, přípravy, uvedení ve skutečnost až po výhledy do budoucna.

Autor ve své práci podrobně popisuje jednotlivé fáze vzniku výstavy, přibližuje však také samotné dějiny lokality, soubor nálezů, který se z hradu podařilo získat, i předchůdkyni Lelekovické akce, výstavu v Předklášteří.

 

 

Kubátová, Věra                                                                                                      č. 2003/20

 

Péče o návštěvníky na Státním hradu a zámku v Jindřichově Hradci.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 94 s. + 14 příl.

 

Ve své bakalářské práci jsem se snažila popsat situaci na Státním hradu a zámku v Jindřichově Hradci, formulovat jeho přednosti, vazby, možnosti či hrozby. Na začátku práce jsem se věnovala využití areálu hradu a zámku a navrhla ideální řešení s vlivem na návštěvnický provoz. Další část je zaměřena na sledování návštěvnosti objektu a rozvrstvení jeho klientely. Čtvrtá kapitola práce je zpracována na základě pozorování denní návštěvnosti a pořádání kulturně společenských akcí. Zde jsem na základě výpočtů dokázala, které kulturní akce zvyšují návštěvnost památkového objektu.

Stěžejní část práce je zaměřena na popis služeb návštěvníkům na jindřichohradeckém zámku a navrženo jejich doplnění. Podkapitolou je srovnání služeb s vybranými institucemi — Muzeem Jindřichohradecka a Jindřichohradeckými místními drahami.

Část práce je také věnována propagaci, vysvětlení obecných pojmů a konkrétnímu uplatnění pojmů na hradu a zámku a ve výše zmiňovaných institucích. V závěru jsem uvedla srovnání služeb pro návštěvníky s dalšími památkovými objekty v jižních Čechách.

 

 

Lojda, Vladimír                                                                                                      č. 2003/21

 

Historie muzea v Moravských Budějovicích.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 47 s.

 

Bakalářská práce „Historie muzea v Moravských Budějovicích“ pojednává o vzniku a vývoji této instituce. Je zde zpracováno období samostatného vývoje v letech 1893-1959 a stručně i vývoj v rámci Západomoravského muzea v Třebíči od roku 1960 do současnosti.

Muzejní činnost započala v roce 1893 národopisnou výstavou. Řádné muzeum vzniklo v roce 1922. V průběhu existence muzeum sídlilo v několika objektech. Hlavní pozornost je věnována vrcholnému období muzea v letech 1945-1959. Po II. světové válce muzeum získalo budovu moravskobudějovického zámku. Po skytnutí rozsáhlé budovy, mnoho zapálených dobrovolníků a organizační talent správce muzea Františka Jecha muzeum pozvedli mezi největší dobrovolnická muzea v Československu té doby. Od šedesátých let 20. století bylo muzeum v krizi. Nový rozvoj přinesla až devadesátá léta 20. století.

 

 

Lysáčková, Eva                                                                                                      č. 2003/22

 

Zámecká knihovna rodu Center-Manner v Městském muzeu ve Valašském Kloboukách.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 327 s. , 7 příl.

 

Diplomová práce s názvem „Zámecká knihovna rodu Centner-Manner v Městském muzeu ve Valašských Kloboukách“ představuje osudy knihovny po konfiskaci v roce 1945 do roku 2002. Cílem diplomové práce bylo knihovnu zpracovat a vytvořit katalog ve dvou podobách - tištěné a digitalizované. Obě formy katalogu jsou součástí Souborného katalogu zámeckých knihoven České republiky vytvářeném v Knihovně Národního muzea v Praze. Tištěný katalog je také stěžejní částí této práce. Katalog (celkem 6 svazků knih a hudebnin) je uveden kapitolou o zámku Návojná, který byl sídlem rodu, kapitolou o osudech fondu po roce 1945 a částí o metodologii zpracování knihovního fondu a o analýzou. Celou práci doplňují přílohy s ukázkami exlibris a vpisky majitelů.

 

 

Macurová, Blanka                                                                                                  č. 2003/23

 

Písemná pozůstalost architekta Jana Srba v Technickém muzeu v Brně.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 32 s.

 

Bakalářská práce na téma „Písemná pozůstalost architekta Jana Srba v Technickém muzeu v Brně“ se dotýká problematiky uložení a využití archiválií v muzeu. V Technickém muzeu v Brně je v současné době 15 pozůstalostí významných techniků, brněnských rodáků nebo těch, kteří zde dlouhodobě působili, např. pozůstalost prof. Viktora Kaplana, prof. Antonína Smrčka, prof. Vladimíra Lista a dalších.

Bakalářská práce obsahuje životopisné údaje architekta Jana Srba, materiály z jeho projekční činnosti na půdě podniku Spojené UP závody a především inventář. Fond je zapsán v přírůstkovém seznamu Technického muzea v Brně pod jedním přírůstkovým číslem 285/2001 a pro druhý stupeň evidence je pro každou jednotlivou písemnost vyplněna trojdílná karta a přiděleno inventární číslo (32.00-1 až 115). Pro celou pozůstalost je zpracován, dle archivních zvyklostí, inventář.

 

 

Mandáková, Lucie                                                                                                 č. 2003/24

 

Šlapanické slavnosti a muzeum.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 66 s. + 15 příloh

 

Tato práce pojednává o příčinách vzniku, vzniku samotném a vývoji Šlapanických slavností a muzea ve Šlapanicích. Nejde zde o vyčerpávající výčet všech aktivit, účastníků ani výstav, ale spíše o naznačení vlivu na společnost a kulturu a odraz v ní.

 

 

Maruščáková, Iveta                                                                                    č. 2003/25

 

Expozice „Špilberk – od hradu k pevnosti“ v Muzeu města Brna.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 65 s., 19 příl.

 

Tato práce přibližuje a kriticky hodnotí dle muzeologických měřítek expozici “Špilberk — od hradu k pevnosti“ otevřenou v Muzeu města Brna 11. září 2001, která návštěvníkům představuje jednotlivé etapy stavebního vývoje a osudy Špilberku od jeho počátků až do vzniku jeho současné podoby v 19. století.

Úvodní kapitola se věnuje stavební historií hradu, tedy samotnému prezentovanému tématu. Další část stručně sleduje stavebně historický a archeologický průzkum, který se stal základem pro vznik expozice. Těžiště práce spočívá v části, která se zabývá konkrétní prezentací. Zpracována jsou zde základní data o projektu, prostorové uspořádání a analýza jednotlivých výstavních úseků. Zhodnocena je technická stránka expozice a komunikační prostředky, ochrana a bezpečnost, propagace a návštěvnost. Práce končí kritickým rozborem expozice, který upozorňuje na nedostatky a vyzdvihuje pozitiv momenty prezentace.

 

 

Matuszek, Maria                                                                                                    č. 2003/26

 

„Šperky v krajině“ soupis drobných sakrálních objektů v obci Velké Němčice a scénář k výstavě.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 62 s., 34 příl.

 

Autorka se v práci věnuje soupisu a výzkumu drobných sakrálních objektů v obci Velké Němčice a jejich kulturní konotaci. Záměrně se zaměřila na obec, která je na hranici několika národopisných oblastí. Chtěla zkoumat, zda se regionální a etnické vlivy projevují ve výběru a ztvárnění drobných sakrálních objektů a jaký význam mají tyto objekt v životě současných obyvatel. Pracuje metodou archivních rešerší a terénního výzkumu. Dospěla k závěru, že religiozita se již neprojevuje tolika obřadními úkony na veřejnosti nýbrž že se soustředila na jedinou novodobou slavnost: na svátek Sv. Floriána. Latentně se udržel kult Jana Nepomuckého. Výstupem pro veřejnost je výstava “Šperky v krajině“, k ní autorka vytvořila scénář.

 

 

Merta, Ondřej                                                                                                        č.  2003/27

 

Expozice vodních motorů technického muzea v Brně.

 

závěrečná práce. Brno 2003. 70 str.

 

Práce je věnována vzniku a nynějšímu stavu expozice, patřící TMB. Autor nezapomíná na provozní problémy, na schémata, seznamy sbírkových předmětů, zápůjček, modelů.

 

 

Mitášová, Libuše                                                                                                  č.  2003/28

 

Pozůstalost les. Letce ve Velké Británii Františka Seďi ve sbírkách historického oddělení MZM.

oborová práce. Brno 2003. 52 s. + 22 příloh

 

Ke zpracování životních osudů Františka Seďi mi posloužila "Pozůstalost čs. letce ve Velké Británii Františka Seďi", která je od roku 1988 uložena na historickém oddělení Moravského zemského muzea v Brně.

V době 2. světové války působilo v zahraničním odboji mnoho československých mužů. Jedním z nich byl i František Seďa, rodák z Hýsel u Kyjova. Z Protektorátu Čechy a Morava emigroval v listopadu 1939. Nejprve František Seďa působil v Agde (ve Francii) jako instruktor nováčků u 7. roty 1. československého pěšího pluku. Po obsazení Francie

Německem v červnu 1940, František Seďa vyvíjel činnost v 310. čs. stíhací peruti RAF na letecké základně v Duxfordu. Odtud byl však brzy přeložen k Československé výcvikové a náhradní letecké jednotce, tzv. Čs. de-potu do Cosfordu, kde působil jako letecký instruktor. V říjnu 1940 odjel František Seďa z Cosfordu do Cronwellu, kde absolvoval instruktorský kurs na dvoumotorová letadla. 22. listopadu 1940 ukončil Seďa výcvik a o den později byl znovu převelen do Watchfieldu. Jeho konečným leteckým působištěm se stala od ledna 1941 9. Special Flying Training School (SFTS) v Hullawingtonu. Tam také dne 12. srpna 1941 zemřel při leteckém neštěstí ve věku nedožitých 27 let.

 

 

Navrátilová, Romana                                                                                          č.  2003/29

 

Návrh programu práce s dětmi v Galerii výtvarného umění v Hodoníně.

oborová práce. Brno 2003. 68 s. + přílohy

 

V současné době se do centra pozornosti řady muzeí a galerií přesouvá důraz na výchovně vzdělávací činnost pro veřejnost. Cílem mé bakalářské práce je navržení aktivizujících programů na výstavách a ve stálé expozici, které jsou určen dětským návštěvníkům Galerie výtvarného umění v Hodoníně.

V první části práce se zamýšlím nad posláním muzea umění a jeho význam ve výchově dětí uměním a k umění. Věnuji se zde teoretické vědní disciplíně, muzejní pedagogice, jejímž předmětem je výchovně vzdělávací činností v muzejníci institucích. Zabývám se i pracovní náplní a odbornou přípravou muzejních pedagogů. Najdete zde také typologické rozdělení nejčastěji užívaných programů pro veřejnost v muzeích a galeriích. Připomenuty jsou pracovní pomůcky pro děti a tištěn materiály doprovázející muzejní programy. Krátce se zabývám spoluprácí muzeí a škol. Stěžejní část bakalářské práce se věnuje vlastním programům pro děti v Galerii výtvarného umění V Hodoníně. Jde o navržení a vyzkoušení dvou interaktivních programů k pořádaným výstavám a navržení doprovodného programu pro děti ve stálé expozici galerie. Programy jsou doplněny tištěnými materiály - pracovními listy. Součástí práce je fotodokumentace průběhu realizovaných programů a užitých pracovních pomůcek.

 

 

Nekuža, Petr                                                                                            č.  2003/30

 

Scénář rozptýlené expozice věžních hodinových strojů „Čas nad námi, kolem nás“ Technického muzea v Brně.

 

oborová práce. Brno 2003. 42 s.

 

Bakalářská práce je zpracováním scénáře rozptýlené expozice „Čas nad námi, kolem nás“ Technického muzea v Brně. Hlavním cílem expozice je představit několik zástupců věžních hodinových strojů. Protože expozice je využita také jako spojovacího článku mezi ostatními expozicemi, je zvolena forma rozptýlené prezentace solitérů na několika místech expozičních ploch, přičemž vyniká jejich jedinečný historický význam.

V práci je věnována pozornost také teoretickým otázkám tvorby námětů, libret, scénářů expozic a vývoji hodinářství.

 

 

Němcová, Lucie                                                                                                      č. 2003/31

 

Měnínská brána- atypický výstavní prostor.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 55 s. + CD s přílohami

 

Snahou práce je seznámit s Měnínskou bránou jako původní součástí městské fortifikace Brna, později sloužící jako obytný dům a před dvaceti lety přizpůsobenou potřebám Muzea města Brna. Za svého působení v Měnínské bráně Muzeum města Brna pořádalo přednášky, besedy, autogramiády, koncerty, výprodeje literatury a stálo za vznikem dvou ex-pozic, téměř sedmdesáti výstav a více než čtyřiceti hudebních pořadů.

 

 

Pecka, Tomáš                                                                                                          č. 2003/32

 

Sbírka pleistoceních savců na Moravě.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 72 s.

 

Práce se ve své teoretické části věnuje okolnostem, které vedly k nahromadění a zachování osteologického materiálu na území Moravy a moravské části Slezska. Vysvětluje změny vedoucí k proměnám druhové skladby a důvodům migrace velké zvěře.

Praktická část práce se snaží zmapovat sbírky, ve kterých se nachází osteologický materiál pleistocénního stáří. Bohužel se nepodařilo zmapovat všechny tyto sbírky, nicméně lze předpokládat, že sbírky, které se nepodařilo zmapovat stejně neobsahují materiál, který by byl z vědeckého hlediska větším přínosem. Z mého výzkumu vyplynul jasný fakt, že většina sbírek z Moravských muzeí byla během 80. let 20. století převedena do tehdejšího Moravského muzea a v současné době       se nachází v depozitářích       ústavu Anthropos, což je z hlediska vědeckého bádání velkým přínosem.

 

 

Petříková, Magdalena                                                                                            č. 2003/33

 

Způsoby ukládání lidového textilu v minulosti a dnes.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 56 s. + 28 příloh

 

Bakalářská práce Způsoby ukládání lidového oděvu v minulosti a dnes se za-bývá společnými a rozdílnými body ukládání součástek horňáckého lidového oděvu v běžném životě (od 19. století do současnosti), v krojárkách lidových souborů a v muzeích. Postupně se přes charakteristiku horňáckého lidového kroje a materiálů na něj použitých a přes stručný nástin jednotlivých součástek ženského a mužského kroje, dostává k jejich skládání, které tvořilo v jeho běžném životě nezbytnou součást péče o něj až k vlastnímu uložení. Skládání je doloženo na kresebných náčrtech přímo v textu, celkový vzhled kroje pak na barevných fotografiích v příloze. Mnohé ze způsobů používaných při ukládání lidového oděvu v domácnostech se již dnes v lidových souborech a v muzeu nevyskytují, ale stejně mohou poskytovat mnoho podnětných informací. Stejně tak směrem z muzea mohou proudit informace o světle, teple, vlhkosti, vhodném zavěšování či manipulaci s předmětem.

 

 

Poldaufová Lenka                                                                                                  č. 2003/34

 

Práce s veřejností v muzeích a galeriích.

 

 

bakalářská práce. Brno 2003. 79 s. + 7 s. příloh

 

V předkládané bakalářské práci jsem se pokusila o představení jednoho z nejvýznamnějších komunikačních nástrojů a zhodnocení jeho důležitosti a významu v muzeích a galeriích. Tato práce je rozčleněna do několika větších kapitol, které se vždy zabývají příslušnou tematickou oblastí, mj. Funkcí muzea, aktuálními společenskými požadavky kladenými na muzea a muzejním marketingem. Při zpracování této práce jsem čerpala výhradně ze zahraniční literatury, a to převážně německy nebo anglicky píšících autorů. Součástí bakalářské práce zhodnocení výsledků interview, která byla provedena s muzejními pracovníky převážně významných pražských muzeí a galerií.

 

 

Procházková, Lenka                                                                                              č. 2003/35

 

Programy pro děti, mládež a veřejnost v malém muzeu.

 

oborová práce. Brno 2003. 48 s. + 12 příloh

 

Od roku 1998 jsou v muzeu pořádány různé programy a akce pod vedením Mgr. Květy Marešové. Nejdříve se začalo pracovat v historické expozici se zájmovými skupinami. Velký úspěch sklidilo kostýmované provádění "gotické dívky Magdaleny" a následné hrané pořady v kostýmech s dětskými herci pro děti a mládež: "Královské děti" a soubor řetězového provádění a malých dramatických her s názvem "Ať žije historie". Rovněž výstavy začaly být rozšiřovány o doprovodné akce, případně vystoupeními dramatických souborů. Většina doprovodných akcí a programů sklízí velké úspěchy, největší zájem je o hrané pořady a předváděcí akce.

 

 

Prokopcová, Petra                                                                                                  č. 2003/36

 

Jihočeské muzeum – vznik, úloha a místo v rámci regionu.

 

oborová práce. Brno 2003. 77 s. + 4 přílohy

 

Muzeum v Českých Budějovicích vzniklo v roce 18T7 aktivitou především měšťanské německé vrstvy. Základ prvních sbírek byl tvořen zejména četnými dary obyvatel města; později přibyly i nové formy získávání sbírkových předmětů. V současné budově sídlí JČM od roku 1903. Fondy od počátku obsahují sbírky přírodovědecké, umělecko-historické a archeologické.

V průběhu dějin byl muzeu mnohokrát změněn zřizovatel, což způsobovalo výkyvy v plynulém a uspokojivém chodu instituce a jejím materiálním zajištění. Prezentace muzea formou výstav zůstala zachována po c dobu jeho existence, měnila se pouze dle historického období, ve kterém se muzeum nacházelo. JČM dnes plní vedle kulturní funkce i roli dokumentační, vědeckou a publikační a k jeho plnému rozvoji značnou měrou přispívá i různorodá spolupráce nejen s kolegiálními institucemi, ale i sítí knihoven, archivů, památkových ústavů a vysokých škol.

 

 

Rábl, Ivo                                                                                                                  č. 2003/37

 

Specifika prezentace muzea v přírode II.

 

oborová práce. Brno 2003. 41 s. + 7 přílohy

 

Na stránkách této práce jsem se snažil obsáhnout téma specifika prezentace muzea v přírodě v podstatě jen z hlediska teorie, v praxi bývají tato témata poněkud odlišná. První kapitola pojednává o založení prvního muzea v přírodě na světě a jejich následný rozvoj, ve druhé je rozebrána funkce muzea v přírodě. Obsahuje čtyři podkapitoly; v té první jsem se snažil nastínit, čím konkrétně se muzeum v přírodě zabývá, ve druhé jsou vysvětleny pojmy exponát a sbírka, třetí kapitola je věnována hlavnímu tématu mé celé práce a nakonec v poslední čtvrté kapitole jsou rozebrány dva pojmy z muzeologické terminologie. Čtvrtá kap je věnována etnografii současnosti, jež je rozdělena ještě na dvě podkapitoly. V té první se věnuji otázce terminologie a druhá se týká pojmu současnost-přítomnost. Ochrana stavebních lidových památek se nazývá pátá, poslední kapitola, která obsahuje i některá kritická stanoviska ohledně ochrany stavebních lidových památek.

 

 

Radvanová, Michaela                                                                                            č. 2003/38

 

Návrh oslav 100 let Muzea města Brna.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 64 s. + 8 s. příloh

 

Tato práce přichází s návrhem slavnostní noční prohlídky hradu Špilberku, jakožto jedné z akcí pořádaných v rámci oslav blížícího se stoletého výročí MuMB.

Úvodní kapitoly přinášejí přehlednou historii MuMB a hradu Špilberku. Stěžejní část práce pak představuje oddíl obsahující samotný scénář slavnostní prohlídky, který se skládá z jednotlivých podkapitol představujících konkrétní etapy akce. Tyto pak přinášejí monology či dialogy zúčastněných historických postav a také informace o vzhledu scény. Následující kapitoly se již zabývají praktickou stránkou slavnostní prohlídky. První z nich navrhuje její další možné varianty a druhá se zabývá bezpečností návštěvníků a osvětlením prostor hradu při jejím konání. Celou práci pak uzavírají přílohy, jejichž obsahem je jednak plánek prohlídkové trasy, dále pak několik ilustrací týkajících se kostýmů a konečně také seznam institucí, s jejichž pomocí by bylo možné celou akci propagovat na veřejnosti.

 

 

Rája, Martin                                                                                                           č. 2003/39

Vyškovský muzejník Jan Kupka.

oborová práce. Brno 2003. 45 s. + 6 s. příloh

Práce pojednává o učiteli Janu Kupkovi, který dlouhou dobu pracoval ve pro-spěch vyškovského muzea. Do problematiky čtenáře uvádí historie muzea, popisovaná od jeho počátků. Hlavní prostor je věnován životu Jana Kupky, jeho četným publikačním aktivitám a činnosti pro muzeum ve Vyškově. Závěrečná část se zabývá zajímavou a rozsáhlou pozůstalostí tohoto muzejníka, její skladbou, evidencí a ochranou.

 

 

Richtrová, Vilma                                                                                                    č. 2003/40

 

Dějiny a vývoj Archeologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně od roku 1945 do roku 2002.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 88 s. + 4 s. příloh

 

Práce se zabývá vznikem a působením Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v letech 1990 až 2002, i dvěma odděleními, z nichž vznikl.

Geneze prvního z těchto dvou oddělení je zachycena od roku 1945, vývoj druhého začíná rokem 1952, kdy vzniklo. Práce se zmiňuje o nejdůležitějších expozicích a výstavách, hlavních archeologických výzkumech oddělení, vybraných zaměstnancích, významných sbírkových předmětech a o způsobu evidence fondů.

 

 

Rohovská, Hana                                                                                                     č. 2003/41

 

Vojenská muzea na Opavsku.

 

oborová práce. Brno 2003. 85 s. + 17 příloh

 

Prvním muzeem vojenského charakteru na Opavsku se stalo Muzeum Ostravské operace v zámku v Kravařích. Šlo o vojenskou expozici, značně politicky zmanipulovanou, navíc doplněnou částí o družebním přátelství Severomoravského kraje a volgogradské oblasti. Při její tvorbě bylo využito především nejrůznějších dokumentů a dokumentárních fotografií, nechyběly ani průvodní texty na panelech, naopak potlačena zůstala role trojrozměrných exponátů. Obdobně vypadala také situace u Památníku Ostravské operace v Hrabyni, který měl na návštěvníky působit hlavně citově. I zde se ale nacházel skanzen bojové techniky, a to dokonce i techniky letecké. Po roce 1989 tyto expozice zanikají, zámek v Kravařích přešel do majetku města a památník v Hrabyni do správy SZMO. To v něm záhy otevřelo novou expozici věnovanou 2. světové válce. V roce 2000 byl památník usnesením vlády jmenován jediným památníkem 2. světové války na území ČR a do budoucna ho čeká rozsáhlá rekonstrukce.

 

 

Sedlářová, Magdalena                                                                                           č. 2003/42

 

Mediální obraz muzea v České republice.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 38 s. + 2 s. příloh

 

Ve své bakalářské práci s názvem Mediální obraz muzea v České republice jsem se věnovala tématice prezentace Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně v médiích. V jednotlivých kapitolách jsem popsala způsob prezentace muzea v jednotlivých médiích - rádiu, televizi, tisku a na internetu. K popisům prezentace jsem přidala i své hodnocení prezentace jsem přidala i své hodnocení prezentace pro jednotlivá média.

V poslední části své práce jsem taktéž provedla anketu s padesáti obyvateli města Zlína. Mým cílem bylo zjistit názory veřejnosti na prezentaci muzea v tisku i názory na instrukci samotnou.

 

 

Soukup, Tomáš                                                                                                       č. 2003/43

 

Některé aspekty z průzkumu návštěvnosti Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 50 s. + 3 s. příloh

 

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích představuje nejdůležitější instituci tohoto druhu v celém kraji. V roce 2001 navštívilo muzeum 50 tisíc návštěvníků. Ovšem samotná statistika vypovídá málo o kvalitách a službách muzea. Pro lepší vypovídací schopnost je ji nutné doplnit o názory a pohled návštěvníků. Právě návštěvníci představují smysl celé muzejníkovy práce. Zpětná vazba je užitečná pro přehodnocení dosavadní činnosti a může sloužit jako podklad pro rozhodování o dalším vývoji muzea.

Výzkum ukázal, že přes některé nedostatky Jihočeské muzeum dokáže zaujmout své obecenstvo a připravit kvalitní a zajímavé výstavy. Jedním příkladem za všechny je úspěšná výstava "Železnice přes hranice".

 

 

Studýnková, Jana                                                                                                   č. 2003/44

 

Výchovná činnost ve vybraných brněnských muzeích.

 

bakalářská práce. Brno 2003 47 s. + 15 s. Příloh

 

Snahou práce je přiblížit čtenáři současnou výchovně-vzdělávací činnost ve čtyřech vybraných brněnských muzeích a to v Moravském zemském muzeu, Muzeu města Brna, Muzeu romské kultury a Technickém muzeu v Brně.

Autorka ve své práci podrobně popisuje jednotlivé akce a programy pořádané muzei pro děti a mládež i pro dospělé. Snaží se také zachytit velmi zajímavé a podnětné plány těchto muzeí ve sledované oblasti do budoucna.

 

 

Sukupová, Adéla                                                                                                    č. 2003/45

 

Historie Regionálního muzea Mikulov.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 58 s. + 14 příloh

 

Bakalářská práce na téma Historie Regionálního muzea Mikulov je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá historií Muzejního spolku v Mikulově a samotného muzea do konce 90. let 20. století. V další kapitole popisuji problémy, které muzeum mělo se získáváním prostor, ve kterých by bylo možné uložit i vystavit sbírkové předměty, což se vyřešilo až přestěhováním muzea na mikulovský zámek. Další kapitola se týká historie sbírek, které jsou uloženy v depozitářích muzea. V kapitole Expozice a výstavy jsem se zaměřila jednak na výstavy a expozice, které muzeum pořádalo do doby, než bylo přestěhováno na zámek a jednak na výstavy a expozice, které byly průběžně instalovány v zámku. Z mnoha výstav a expozic, které prošly mikulovským zámkem jsem vybrala ty nejzajímavější a nejvíce charakteristické pro RMM. Poslední kapitola práce pak patří detašovaným pracovištím RMM, která byla i jsou nedílnou součástí muzea. Na závěr je ještě připojena obrazová příloha a pře-hled o výstavní a expoziční činnosti mikulovského muzea od konce druhé světové války.

 

 

Svoboda, Roman                                                                                                    č. 2003/46

 

Spolupráce muzea Vysočiny v Jihlavě s Dětským domovem Telč .

 

bakalářská práce. Brno 2003. 59 s.

 

Tato bakalářská práce pojednává o spolupráci Dětského domova Telč s Muzeem Vysočiny v Jihlavě. Jejím cílem bylo navázat užší kontakt mezi těmito institucemi. Prvořadým úkolem bylo zjistit, jaké se v tomto odvětví naskýtají možnosti, některé z nich si vybrat a v daných podmínkách se je pokusit zrealizovat. Pro děti byl v průběhu jednoho roku připravován pestrý program a poté už záleželo jen na tom, zda tato nabídka děti zaujme, a jak na ně zapůsobí. Ve své práci se nejprve stručně zmiňuji o výchově dětí, a to zejména o výchově ve volném čase. Následně se zaobírám problematikou práce muzea s dětmi a mládeží.

 

 

Vavříková, Jana                                                                                                     č. 2003/47

 

Josef Beneš a jeho působení na Uherskobrodsku.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 54 s. + 12 příloh

 

Josef Beneš a jeho působení na Uherskobrodsku je chronologický průřez toho, jak se člověk vyvíjí a zdokonaluje ve svém oboru.

První kapitola Úvod se zabývá vymezením tématu a přesným časovým a prostorovým ohraničením. Objasňuje z jakého hlediska k němu přistupuji. Druhá kapitola Studium vzpomíná na raná školní léta ve Vlčnově, na středoškolské studium v Uherském Brodě a pomaturitní vzdělání v Brně a Olomouci. Třetí kapitola Pedagogická činnost popisuje učitelské období Josefa Beneše v letech 1939 až 1955 ve Vlčnově, Nivnici a v Uherském Brodě. Čtvrtá kapitola Muzeum Jana Ámose Komenské se zabývá příchodem, činností a působením Josefa Beneše v muzeu od nehonorované funkce kustoda národopisu přes předsedu muzejní komise až po samotného ředitele, který byl od 1. Února 1955 prvním placeným odborným pracovníkem. Pátá kapitola Výstavní činnost dokumentuje práci a praxi v oboru prezentace muzejních předmětů. Šestá kapitola studijní a výzkumná činnost vystihuje Josefa Beneše jako vědce, který v letech 1951 až 1955 sepsal dvě nejdůležitější studie: Kroje a Zvyky. Sedmá kapitola Bibliografie publikovaných článků Josefa Beneše na téma MJAK a Uherskobrodsko v letech 1941 až 1956 je soupisem článků zveřejněných v seriálových publikacích. Osmá kapitola Závěr shrnuje dosažené výsledky v bádání na zadané téma.

 

 

Viceníková, Dagmar                                                                                              č. 2003/48

 

Publikace pracovníků muzea Jana Ámose Komenského v odborných časopisech v letech 1889 - 1955.

 

bakalářská práce. Brno 2003 51 s. + 4 příl.

 

Téma mé bakalářské práce je Publikace pracovníků Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě v odborných časopisech v letech 1898 -1955. Mým cílem bylo zjistit, zda tito muzejníci přesáhli rámec svého regionu a publikovali i do prestižních časopisů své doby. Prošla jsem postupně v Knihovně Jana Kučery v Muzeu J. A. Komenského těchto jedenáct časopisů: Časopis Matice moravské, Český časopis historický, Časopis Muzejního spolku olomuckého, Časopis Moravského musea zemského, Věstník Matice opavské, Časopis Společnosti vlasteneckého museum v Čechách, Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, Selský archiv, Zeitschrift des Mahrischen Landesmuseums, Časopis pro české agrární dějiny a Zprávy apoštolátu tisku, všechny ročníky od prvního, do roku 1955. Ročníky které v Knihovně Jana Kučery chyběly, jsem dohledala v MZK. V časopisech jsem vyhledala články brodských muzejních pracovníků a všechny nalezené publikace jsem zaznamenala do přehledné tabulky. Nalezené články jsem poté přečetla a v poslední kapitole uvádím jejich obsahy. Svou práci jsem doplnila historickým vývojem Muzea Jana Amose Komenského, muzejní Knihovny Jana Kučery, životopisy jednotlivých autorů a redakčními údaji jednotlivých časopisů.

 

 

Vospělová, Veronika                                                                                              č. 2003/49

 

Návrh příručky jakosti pro zkušební laboratoř Technického muzea v Brně.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 94 s.

                                             

Jde o teoretické vypracování příručky jakosti pro laboratoř TMB jako součást celkového systému jakosti. Je zde vypracována cesta pro akreditaci laboratoře, kterou lze použít v reálu.

 

 

Vostrejž, Petr                                                                                                          č. 2003/50

 

Chladné zbraně.

 

diplomová práce. Brno 2003. 79 s. + 6 příl.

 

Tato práce se zabývá zpracováním tématu chladných zbrani, se zaměřením na jejich uložení v muzejním prostředí. Úvodem přestavuji základní rozdělení druhů zbraní. Jelikož jsou chladné zbraně oblíbenými sběratelskými objekty, věnoval jsem jednu kapitolu právě jejich sběratelům. Kromě shromážděných sbírek popisuji i podněty, které je vedly k tornu, že zbraně sbírali. Zabývám se také osudy těchto významných sbírek po smrti jejich majitelů. Rovněž mohou čtenáři v práci nalézt část věnovanou využití chladných zbraní, jež sahá od vojenství a četnictva, přes ceremoniální účely, myslivost a lov, až ke sportu a sebeobraně. Zvláště toto poslední téma je vhodné pro prezentaci v muzeu, které má také funkci naučnou, vzdělávací i informativní. Proto je také do práce zařazena zmínka o zraněních, která mohou způsobit chladné zbraně na lidském těle. Účel tohoto textu je velice prostý - ukázat následky zneužiti zbraní k vojenským účelům a k trestným činům. Zájemci o ikonografii mohou využít Část práce, v niž popisuji chladné zbraně jako součást ikonografické tradice nejen profánní, ti. světské, ale i křesťanské. Oddíl věnovaný zbraním v muzejních sbírkách, též jejich konzervování a restaurováni, upozorni všechny čtenáře na to, že zbraně plní zároveň funkci kulturního dědictví. Ač se to nemusí někomu zamlouvat, právě zbraně vypovídají o lidstvu jako celku i o člověku samotném daleko více než jiné sbírkové předměty.

 

 

Závorková, Hana                                                                                        č. 2003/51

 

Libreto výstavy Povodím Mratínského potoka.

 

bakalářská práce. Brno 2003. 65 str.

 

Jde o informace o severní okrajové části Prahy a jejího okolí zpracované jako libreto. Autorka pojímá výstavu jako možnost přiblížení pro děti a mládež.  Výstava má být pojmuta tak, aby návštěvník vnímal sebe jakožto součást krajiny.

 

Rok 2004

 

Bartek, Jiří                                                                                                  č. 2004/1

 

Nadace letecké historické společnosti – muzeum Vyškov.

bakalářská práce. Brno 2004. 51 s. + 13 příloh.

 

Bakalářská práce pojednává o vzniku nadace a muzea, které se snaží o vybudování sbírek dokumentujících počátky i současnost našeho vojenského letectva, zejména éry proudových letadel. V úvodu autor zmiňuje historii vzniku letectví a počátky leteckého muzejnictví v našich zemích. Další části se věnuje popisu jednotlivých expozic a činnosti muzea.

 

Bašta, Jaroslav                                                                                            č. 2004/2

 

Památník F. B. Zvěřiny v Hrotovicích.

bakalářská práce. Brno 2004. 61 s. + 46 příloh.

 

 

Bednaříková, Irena                                                                                    č. 2004/3

 

Využití výrobků firmy Thonet v rámci Uměleckoprůmysloveho muzea Moravské galerie v Brně.

 
bakalářská práce. Brno 2004. 62 s.

Uměleckoprůmyslové muzeum Moravské galerie se pokouší mapovat produkci modelů ohýbaného nábytku druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Se svou sbírkou ohýbaného nábytku značek Gebrüder Thonet, Gebrüder Thonet Vienna, TON, D. G. Fishel & Söhne a Jacob & Josef Kohn, čítající k dnešnímu dni celkem šedesáti sedmi kusů, patří mezi muzea vlastnící nejpočetnější sbírku ohýbaného nábytku v Česku. Nábytek z ohýbaného dřeva využívá především účelům. Nejrozsáhlejší výstava se konala od 24. října 1990 do 6. ledna 1991 ve všech výstavních prostorách budovy Moravské galerie na Husově ulici a nesla název Princip Thonet. Výstava byla založena na přísném výběru nejkvalitnějších a historicky či typově nejdůležitějších židlí, sestavených do ucelené vývo- jové řady. Mezi doprovodné akce patřila vernisáž, která proběhla za přítomnosti Richarda Thoneta a Evy-Marie Schmerzing-Thonet, zástupců továrny Thonet Vienna a přednášky odborníků, například sběratele a znalce thonetovské problematiky Jiřího Uhlíře. Výstavu a doprovodné akce navštívilo více než jedenáct tisíc návštěvníků.

 

Bočková, Marie                                                                                           č. 2004/4

 

Šíření socialistické ideologie v Československu v letech 1948-1959 prostřednictvím muzeí.

 
bakalářská práce. Brno 2004. 57 s.

Tato práce se věnuje postupnému začleňování československých muzeí do komunistické kulturní politiky v letech 1948-1959. Po úvodním vymezení základních pojmů následuje stručný přehled politického a kulturního vývoje Československa ve sledovaném období. Jádro práce představují třetí a čtvrtá kapitola, které pojednávají o způsobu a intenzitě zapojení československých muzeí do procesu výstavby socializmu. Zatímco třetí kapitola se dané problematice věnuje v obecné rovině, čtvrtá kapitola sleduje vliv dobových poměrů na činnost konkrétního ústavu - MZM v Brně.